Přehled klimatických katastrof na planetě od 27. srpna do 2. září 2025

31. srpna se osudy tisíců lidí navždy změnily… 

Jsme zvyklí vnímat tragédii jako čísla, a ne jako cizí bolest – a to může mít hrozné následky pro každého z nás.

Všechny podrobnosti naleznete dále v přehledu klimatických událostí uplynulého týdne, od 27. srpna do 2. září 2025.

Evropa

Tropický hurikán Erin, který v Atlantiku dosáhl 5. kategorie, se později proměnil v jeden z nejmocnějších mimotropických cyklonů posledních desetiletí – rychlost větru dosahovala 259 km/h.

Na evropské země udeřil cyklon zuřivým větrem, čtrnáctimetrovými vlnami a rekordními dešti, což způsobilo rozsáhlé výpadky elektřiny, záplavy a sesuvy půdy.

Dne 28. srpna přinesl cyklon na francouzský ostrov Korsika silnou bouři s krupobitím. Kvůli intenzivním srážkám se místy viditelnost snížila až na nulu. Největší zkázu však způsobil vítr, jehož nárazy dosahovaly 159 km/h v obci L’Île-Rousse, 158 km/h v Cagnanu a 138 km/h v Calvi.

Silná bouře udeřila na francouzský ostrov Korsika, viditelnost byla téměř nulová

Na letišti v obci Calvi došlo k neobvyklému incidentu: bouře nadzvedla příď osobního letadla ATR-72, které stálo na vzletové dráze, a otočila ho o 45 stupňů. 

Živel vyvrátil množství stromů, poškodil infrastrukturu a budovy a připravil o elektřinu asi 10 000 odběratelů. Během dvou hodin bylo zaznamenáno 800 úderů blesků. 

Dne 29. srpna bylo ve Francii zaznamenáno sedm tornád, z nichž čtyři zasáhla region Nová Akvitánie. Dvě z nich dosáhla síly IF1 a způsobila výrazné škody na budovách, stromech a úrodě. 

V Itálii byl vážně postižen region Lombardie. Dne 28. srpna spadlo v obci Busto Arsizio více než 100 mm srážek, což způsobilo záplavy.

Následující den tornádo zničilo solární elektrárnu s téměř 12 500 panely v obci Verretto v provincii Pavia a připravilo většinu města o elektřinu. Vichr strhával střechy domů a stoletý strom spadl na silnici, čímž zastavil dopravu.

Tornádo zničilo velkou solární elektrárnu v obci Verretto, provincie Pavia, Itálie

Následky bouří byly patrné i v regionu Trentino-Alto Adige. Ve městě Riva del Garda udeřil blesk do obytného domu, způsobil požár a poškodil plynové potrubí, takže devět rodin muselo být evakuováno.

Do regionu Piemont přinesla bouře ničivé krupobití. V oblasti mezi Ivreou a Pavone Canavese kusy ledu o průměru 7–8 cm zanechaly desítky aut s promáčklinami a rozbitými skly. Vážně byly poškozeny střechy a okenní rámy, stejně tak bylo zničeno mnoho fotovoltaických panelů. 

Naštěstí lidé neutrpěli vážná zranění, avšak obyvatelé byli otřeseni silou živlu. 

Cyklon zasáhl i další evropské země: do Irska a Velké Británie přinesl vítr hurikánové síly, místy přesahující 160 km/h. V západních Alpách, Centrálním masivu a na severu Španělska spadlo během 48 hodin až 200 mm srážek, což vyvolalo sesuvy půdy a vylití řek z břehů.

Průtrž mračen s krupobitím ve Španělsku zaplavila ulice

V pobaltských zemích a ve Finsku zbytky cyklonu Erin vyvolaly dlouhotrvající bouřkové nápory podél Baltského moře, přičemž hladina vody stoupla o 1–1,5 m nad normál.

Na Balkáně, v Maďarsku a v některých částech Itálie byla teplota o 8–10 °C vyšší než je norma, což se stalo místním rekordem pozdního léta.

Cyklon dorazil dokonce i do zemí střední a východní Evropy: Německa, Švýcarska, Rakouska, Česka a Polska.

Je to krajně neobvyklý případ, kdy bývalý tropický hurikán, který se zformoval ve středním Atlantiku, dosáhl Evropy a zachovávaje si svou sílu se rozšířil na její velkou část.

Smrště a tornáda

Dne 29. srpna byly na Islandu, na poloostrově Reykjanes, zaznamenány hned tři tornáda.

Silné tornádo se prohnalo po poloostrově Reykjanes na Islandu

Jeden vír byl zachycen očitým svědkem u města Vogar na pobřeží zálivu Faxaflói.

Další dvě tornáda se objevila v oblasti řady vulkanických kráterů Sundhnúkur, nedaleko města Grindavík. Vírům bylo možné přihlížet asi tři minuty, když se otáčely nad vulkanickou krajinou. 

Tornáda na Islandu se vyskytují velmi zřídka: od 80. let zde bylo zaznamenáno jen 13 podobných případů. Současný výskyt dvou vírů najednou je zcela unikátní událost.

30. srpna v Rusku, na řece Ob, v oblasti města Surgut, si očití svědci všimli vodní smrště.

Vír se vytvořil z konvektivních oblaků a po nějakou dobu se držel nad vodou, aniž by představoval nebezpečí.

Vzácný jev: vodní smršť na řece Ob, v oblasti města Surgut, Rusko

Je třeba poznamenat, že Surgut leží na severu Západní Sibiře, v Ťumeňské oblasti. Podle klimatických podmínek je přirovnáván k Dálnému severu a nachází se v zóně subarktického kontinentálního klimatu, kde byly takové jevy dříve mimořádně vzácné. 

Ale zvyšování globální teploty a vlhkosti na planetě vytváří podmínky příznivé pro vznik vodních smrští a tornád i tam, kde se dříve prakticky nevyskytovaly.

Argentina

Noc na 31. srpna se stala zkouškou pro obyvatele centrální Argentiny. Pro tento region typická bouře Santa Rosa se proměnila v ničivý živel, překonala všechny rekordy v množství srážek a zanechala po sobě záplavy, destrukce a ochromenou infrastrukturu.

Santa Rosa je intenzivní bouře s přívalovými dešti, bouřkami a kroupami, typická pro jihoamerické země. Objevuje se každoročně na konci srpna – začátkem září.

Bouře Santa Rosa zasáhla Argentinu silným krupobitím

V hlavním městě země, Buenos Aires, pokračovaly deště několik hodin a byly doprovázeny nárazy větru až 70 km/h.

Mnohé obce na severu provincie Buenos Aires se ocitly pod vodou. V oblasti Carlos Casares obyvatelé hlásili ztráty úrody a dobytka.

V provincii Mendoza zůstalo více než 100 lidí bez střechy nad hlavou. Živel vyvracel stromy, strhával střechy a přinesl velké kroupy.

Bouře Santa Rosa v Argentině, kroupy v Argentině, sníh v Argentině

Déšť s kroupami a sněhem vytvořil nebezpečné podmínky na silnicích v provincii Mendoza, Argentina Mezinárodní průsmyky Cristo Redentor a Pehuenche, spojující Chile a Argentinu, byly preventivně uzavřeny v obou směrech. 

Město Cruz Alta v provincii Córdoba utrpělo největší škody při záplavách – během 24 hodin tam napadlo 330 mm srážek. Nížinná poloha města způsobila odtok vody ze sousedních oblastí. Záplavy zničily domy a silnice a vyvolaly erozi půdy, což ohrožuje zemědělství. 

Podobná situace nastala i ve městě María Teresa v provincii Santa Fe, které je rovněž položeno v kotlině.

Bouře Santa Rosa způsobila silné záplavy ve městě María Teresa, provincie Santa Fe, Argentina

Zemědělský sektor centrální Argentiny se setkal s katastrofálními následky záplav. Kvůli zaplaveným tisícům hektarů půdy a nemožnosti techniky dostat se na pole byla narušena nová osevní kampaň i sklizeň sóji, kukuřice, slunečnice a pšenice.

Afghánistán

29. srpna zasáhly afghánskou provincii Nangarhár přívalové deště, které způsobily náhlé záplavy. 

V postižených okresech Rodat, Haska Mina, Chaparhar, Spin Ghar a Achin byly zničeny desítky domů, poškozeny silnice, přehrady a vodní kanály a zároveň zničeny tisíce hektarů zemědělské půdy.

Přívalové deště zničily úrodu v provincii Nangarhár, Afghánistán

V oblasti Spin Ghar zahynuly dvě dívky pod střechou domu, která se zřítila v důsledku deště, a další tři členové jejich rodiny utrpěli zranění.

Celkem si živel v provincii vyžádal pět lidských životů.

Pozdě večer 31. srpna ve 23:47 místního času zasáhlo východní provincie Afghánistánu silné zemětřesení s magnitudem 6,0. Jeho epicentrum se nacházelo přibližně 27 km od města Džalálábád a ohnisko leželo v hloubce pouhých 8 km.

Ke 4. září v zemi zahynulo více než 2 200 lidí a přes 3 300 bylo zraněno.

Během následujících dvou dnů bylo zaznamenáno nejméně 10 následných dotřesů s magnitudem 4,0 a vyšším. Tři z nich přesáhly magnitudo 5,0 a nastaly v malé hloubce – do 11 km. Podle místních obyvatel byly srovnány se zemí i domy, které byly během hlavního otřesu jen částečně poškozeny. Mnohé vesnice se proměnily v ruiny a počet zničených budov přesáhl 6 700.

Přístup do některých nejvíce postižených oblastí byl nemožný: úzké cesty byly zablokovány kamennými sesuvy a sesuvy půdy a obtížně přístupný terén regionu komplikoval dopravu s pomocí. Zraněné přepravovaly vrtulníky do nejbližších nemocnic.

Kvůli nedostatku profesionální pomoci prováděli záchranné práce i místní obyvatelé. Bez techniky odklízeli trosky hliněných a kamenných domů holýma rukama.

Zemětřesení M6,0 v Afghánistánu mělo katastrofální následky

Následné otřesy přerušovaly pátrání po přeživších, což vedlo ke ztrátě času životně důležitého pro záchranu lidí, kteří zůstali pod troskami.

Svědectví očitých svědků podtrhují rozsah tragédie. Čtrnáctiletý chlapec utrpěl zranění, když se jeho dům zcela zřítil, avšak pět členů jeho rodiny zahynulo. Podařilo se mu zachránit pouze otce, jehož hlas zaslechl pod troskami.

Toto zemětřesení se stalo jedním z nejničivějších v zemi za poslední desetiletí. 

Súdán

31. srpna na hranici provincií Střední a Jižní Dárfúr došlo po několika dnech nepřetržitých přívalových dešťů k mohutnému sesuvu půdy. Vesnice Tarsin, ležící v pohoří Marra, byla zcela pohřbena pod vrstvou bahna a kamenů.

V důsledku této přírodní katastrofy zahynulo více než 1 000 lidí, přičemž přežil pouze jeden místní obyvatel.

Tento sesuv půdy se stal nejvíce smrtícím v novodobé historii země. Záchranné práce probíhaly v mimořádně těžkých podmínkách: složitý horský terén, neutuchající lijáky, stržené cesty, úplná absence spojení a probíhající boje.

Mohutný sesuv půdy v Súdánu vymazal z povrchu země vesnici Tarsin – zahynulo více než tisíc lidí

Obyvatelé okolních vesnic se obávají opakování tragédie, pokud přívalové deště neustanou.

Situaci zhoršuje těžká humanitární krize regionu, sužovaného ozbrojenými konflikty, hladem a masovým vysidlováním obyvatelstva.

A to je jen jeden z mnoha příkladů toho, jak rychle narůstají katastrofy, zatímco svět zůstává lhostejný.

Je zvláštní, že obrovské množství chytrých a vzdělaných lidí dobře chápe: dějí se strašné věci — kataklyzmata sílí, lidé hromadně umírají, roste rozdělení – ale společnost mlčí a nepodniká nic. Není to snad důkaz ztráty lidskosti?

Mnozí čekají, že se musí stát něco zcela mimořádného – přírodní katastrofa planetárního rozsahu nebo smrt obrovského množství lidí – a teprve to je natolik otřese, že se v nich probudí soucit a objeví se podnět k činu.

Ale ve skutečnosti to tak není. Vzpomeňte si na mladíka z Afghánistánu, který přišel téměř o celou rodinu – když vidíme tragédii jednoho člověka, probouzí se v nás soucit. Ale když jde o tisíce obětí, začíná to být vnímáno už jen jako suchá statistika. Empatie vyhasíná a místo ní nastupuje strach: „A co když zahynu i já?“

Takto je uspořádána lidská psychika. A čím hlouběji se noříme do éry klimatických katastrof, tím méně hromadné oběti vyvolávají soucit u většiny lidí. Empatie postupně slábne, zatímco egoismus a strach o vlastní život naopak sílí.

Pokud v nás nevzniká potřeba pomoci druhému, reagovat na cizí neštěstí, pak budou i ostatní reagovat naprosto stejně.

Nakonec riskujeme, že se ocitneme ve společnosti, kde každý žije výhradně sám pro sebe; kde jsou lidé ochotni vzít to poslední starcům a dětem; kde lidský život nemá žádnou cenu.

Ale chce snad někdo z nás jednou zůstat v těžké nebo dokonce kritické situaci úplně sám, bez jakékoliv podpory?

Na planetě je mnoho lidí, kteří se snaží žít podle svědomí. Avšak většina z nich nečinně setrvává, spokojena se svým malým světem, kde si vybudovali dobré vztahy s blízkými, nastolili harmonii s přírodou a nalezli vlastní klid. Jenže zatímco se každý uzavírá do svého útulného prostoru, náš společný svět se kvůli naší lhostejnosti dál řítí do propasti.

Dnes právě klimatický problém vystupuje do popředí. Dokud lidé nepochopí jeho rozsah a skutečnou hrozbu, nedokážou se vzdát uměle vnucených rozdělení a konfliktů.

Aby se situace změnila, je třeba tuto otázku aktualizovat v celé společnosti. A to je možné pouze tehdy, když o tom lidé sami začnou mluvit. Neměli bychom čekat změny od nějakých malých skupin lidí – ať už politiků, náboženských představitelů nebo lídrů veřejného mínění.

Budoucnost závisí na každém, v kom ještě žije lidskost.

Videoverzi tohoto článku si můžete prohlédnout zde: