Přehled klimatických katastrof na planetě od 8. do 14. října 2025

Španělsko opět zažívá rekordní záplavy.

Obří tepelná anomálie v Tichém oceánu.

Bezprecedentní upwelling v Panamském zálivu.

Aljašku zasáhl pro tyto zeměpisné šířky mimořádně vzácný jev.

Za všemi těmito přírodními anomáliemi stojí naprosto každý člověk na Zemi.

O tom – v dnešním vydání na týden od 8. do 14. října 2025.

Španělsko

Od 9. října je východní pobřeží Španělska vydáno na milost a nemilost první pojmenované bouři letošní sezóny Elis.

Nejprve zasáhla region Murcia. Poté se přesunula na sever, zasáhla Valencii a Katalánsko a dosáhla Baleárských ostrovů.

Srážky dosáhly historicky nejvyšších hodnot, přičemž nejvyšší srážky spadly 11. října, kdy v obci Carcaixent spadlo za jednu hodinu až 11 mm deště. 

Do 13. října spadlo na ostrovech Columbretes rekordních 325 mm srážek.

Voda zaplavila ulice, sklepy a přízemí budov v mnoha obydlených oblastech.

Silné lijáky způsobené bouří Elis zaplavily ulice na východě Španělska

Evakuováno bylo asi 400 lidí a proběhly stovky záchranných akcí ze zatopených aut a domů.

Zemědělství bylo vážně poškozeno. Ve Valencii bylo zaplaveno více než 500 hektarů rýžových polí. V Murcii a Katalánsku byly poškozeny ovocné sady a farmy – část úrody byla zcela zničena.

Dopravní infrastruktura se potýkala s rozsáhlými poruchami: klíčové dálnice byly uzavřeny, včetně středomořské dálnice AP-7, a železniční doprava mezi Barcelonou a Valencií byla přerušena.

Dne 11. října bylo dočasně uzavřeno letiště Ibiza kvůli zaplavení přistávací dráhy a terminálu. Téhož dne bylo na letišti Palma de Mallorca zrušeno 19 letů.

Od 14. října bylo zraněno 18 lidí, z toho jeden je ve vážném stavu. Tentokrát naštěstí nedošlo k žádným obětem na životech. 

Filipíny

Jižní Filipíny zasáhla 10. října dvě silná zemětřesení, která představují další zkoušku pro zemi, jež byla nedávno zasažena ničivým zemětřesením o síle 6,9 stupně a několika tajfuny.

První otřes s magnitudem 7,4 nastal v 9:43 místního času ve vodách Tichého oceánu, 48 km od města Manay v provincii Davao Oriental. Ohnisko se nacházelo v hloubce 23 km.

Úřady vydaly varování před tsunami pro pobřeží do vzdálenosti 300 km od epicentra. Tisíce lidí v pobřežních oblastech města Mati a obcí Manai a Baganga byly evakuovány do vyšších oblastí. 

Otřesy byly cítit v desítkách obcí na ostrově Mindanao. Na ulicích se prudce kymácela vozidla a lidé v panice vybíhali z domů.

Lidé na Filipínách v panice vybíhají do ulic během silného zemětřesení

Ve zdech několika budov, včetně mezinárodního letiště v Davao, se objevily praskliny. Několik čtvrtí přišlo o elektřinu, byly poškozeny silnice, mosty a elektrické vedení.

Školy provedly okamžitou nouzovou evakuaci žáků a z jedné školy bylo do nemocnice převezeno 50 dětí s pohmožděninami, mdlobami a závratěmi.

Druhé zemětřesení s magnitudem 6,8 následovalo o 10 hodin později, v 19:12 místního času. Došlo k němu 43 km od města Manai. Ohnisko bylo v hloubce 37 km.

Seismická událost zhoršila následky a způsobila další škody v již postižených oblastech.

Podle Filipínského institutu vulkanologie a seismologie bylo k 12. říjnu za téměř dva dny po obou zemětřeseních zaznamenáno 1 111 následných otřesů s magnitudem 1,2-5,8.

Obětí katastrofy se stalo 8 lidí a stovky osob byly zraněny.

Mexiko

Konec neobvykle silného období dešťů se shodoval s přechodem dvou tropických bouří podél západního pobřeží Mexika. V důsledku toho zemi od 6. října zasáhly rekordní přívalové deště.

Katastrofální záplavy v mexickém státě Veracruz

Řeky se vylily z břehů a voda se valila do měst a vesnic. Sesuvy půdy a záplavy odřízly od civilizace více než 300 obcí ve středním a východním Mexiku. Nejvíce byly postiženy státy Veracruz, Hidalgo, Puebla, Queretaro a San Luis Potosí.

Katastrofa zničila domy, poškodila asi tisíc kilometrů silnic a více než 380 000 lidí zůstalo bez světla a spojení.

Ve státě Veracruz místy spadlo až 540 mm srážek, což vedlo k rekordnímu zvýšení hladiny řeky Casones. Za úsvitu 10. října se voda nahrnula do města Poza Rica a zaplavila ulice.

Nebylo vydáno žádné varování před záplavami. Obyvatelé nízko položených oblastí, kde voda stoupla o více než 4 m, uvedli, že slyšeli zvuk blížící se vody několik minut předtím, než živel zasáhl jejich domovy.

Rozbouřené proudy smetly auta a lidé se zachraňovali na střechách budov. Mnoho lidí bohužel nepřežilo.

Silné přívaly vody odplavují auta ve státě Veracruz v Mexiku

Desítky zdravotnických středisek po celém státě byly poškozeny, voda zničila veškeré vybavení a personál ošetřoval oběti pod širým nebem.

Ve státě Pueblo bylo postiženo 80 000 lidí. Silné lijáky poškodily 16 000 budov a zřítilo se 7 mostů.

Nebývalé lijáky vyvolaly ve čtyřech státech nejméně 340 sesuvů půdy a bahna. Ve městě Queretaro zahynul při sesuvu půdy šestiletý chlapec.

Ve státě Hidalgo bylo zničeno nebo zaplaveno více než 300 škol a přibližně 60 zdravotnických středisek.

K 13. říjnu zahynulo v celé zemi 64 lidí a desítky se pohřešují, přičemž úřady varovaly, že přesný rozsah devastace a počet obětí, zejména v malých odlehlých městech, zůstává neznámý.

Ázerbájdžán

11. října vybuchla jedna z nejznámějších bahenních sopek na planetě – Othman-Bozdag, která se nachází nedaleko hlavního města Ázerbájdžánu Baku.

Událost trvala asi 40 minut a byla doprovázena mohutným uvolňováním plynu a bahenní masy. Hloubka zdroje erupce byla asi 4 km.

Svědci uvedli, že z kráteru nejprve vyšlehl sloup plamene následovaný hustým dýmem. Odborníci odhadují, že se do atmosféry uvolnilo až 60 000 m3 bahenní brekcie. Na povrchu zůstaly čerstvé trhliny a malé proudy zmrzlé hlíny.

Erupce bahenní sopky Othman-Bozdag v Ázerbájdžánu

Brekcie je stmelená směs uhlových úlomků hornin větších než 1 cm.

Stojí za zmínku, že k erupcím na Othman-Bozdagu docházelo mnohem méně často – v intervalech desítek let. A za posledních 9 let došlo již ke třem (předchozí erupce byly v letech 2017 a 2018). 

Japonsko

9. října zasáhl japonské ostrovy Izu silný tajfun Halong, který způsobil prudký vítr, rekordní srážky a nebezpečné vlny.

Zasažen byl zejména ostrov Hačidžó, kde rychlost větru dosahovala téměř 54,7 m/s (196,92 km/h) s nárazy až 70 m/s, což odpovídá tropické bouři 3. kategorie Je to poprvé za posledních 20 let, kdy zde byly zaznamenány nárazy větru vyšší než 50 m/s.

Na ostrově spadlo 349 mm srážek za 12 hodin a za 24 hodin – 356,5 mm, čímž byl stanoven absolutní rekord za celé období pozorování v regionu.

Stovky obyvatel se musely uchýlit do evakuačních center.

Katastrofa poškodila budovy, strhla střechy a na celém ostrově vyvrátila stromy, které zablokovaly silnice.

Značný počet domácností zůstal několik dní bez dodávek vody kvůli výpadkům proudu a sesuvům půdy, které poškodily klíčové zdroje vody.

Následky silného tajfunu Halong v Japonsku

Halong způsobil rozsáhlé narušení lodní dopravy v zemi.

Po uzavření tokijského přístavu byla obří výletní loď Ovation of the Seas – jedna z největších a nejmodernějších výletních lodí na světě, kterou vlastní společnost Royal Caribbean International – nucena zůstat na moři s tisíci cestujícími na palubě a o dva dny se opozdila.

Ve městě Oiso na pobřeží Tichého oceánu v prefektuře Kanagawa na ostrově Honšú spláchly vlny při rybolovu tři muže – jeden z nich zahynul.

USA

V noci na 12. října zasáhly západní pobřeží Aljašky zbytky tajfunu Halong s větrem o rychlosti až 170 km/h. Rekordní bouřková vlna, místy o 2 m vyšší než obvykle, pokryla deltu řeky Kuskokwim a vesnice jižně od Beringova průlivu. Nejhůře byly zasaženy pobřežní domorodé komunity Kvigillingok a Kipnuk.

Bouřková vlna zaplavila pobřežní vesnice na Aljašce

Během noci se mnoho obyvatel ocitlo v ledové vodě a chytalo se jakýchkoli předmětů, aby se udrželi na hladině.

Nejméně 8 domů bylo vyrváno ze základů a smeteno zuřícím proudem. Lidé v těchto unášených stavbách nechápali, kde se nachází jejich dům, a snažili se přivolat pomoc.

Pátrací a záchranné práce začaly za úsvitu, když bouře ustoupila. Lidé byli ze střech sundáváni pomocí vrtulníků.

Katastrofa poškodila elektrickou a kanalizační síť na rozsáhlém území a zasaženy byly také klíčové silnice a regionální letiště. 

Přístup do pobřežních obcí v celém regionu byl možný pouze malými letadly nebo na loďkách.

Během silné bouře na Aljašce odnesl proud pobřežní domy do moře

Ke 14. říjnu hlásila aljašská státní policie v obci Kwigillingok jednoho mrtvého a další dva pohřešované.

Tato vzácná povětrnostní událost ukazuje, jak se mění charakter arktických bouří, kdy do oblasti stále častěji pronikají zbytky tropických cyklón, poháněné energií anomálně teplých oceánských vod. 

V Tichém oceánu se tak objevila silná a dlouhá mořská vlna horka, která se táhla v délce asi 8 000 km od Japonska až po západní pobřeží USA. V říjnu se tato oblast ohřáté vody nacházela v dráze ztrácejícího se tajfunu Halong. V důsledku toho zbytky tajfunu získaly dostatek energie na to, aby se transformovaly v silný extratropický cyklón a dosáhly odlehlých oblastí Aljašky, kde způsobily zkázu a ohrožovaly lidské životy.

Anomální vlna mořských veder u západního pobřeží USA

Za zmínku stojí, že podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) se severní Tichý oceán v posledním desetiletí otepluje nejrychleji ze všech oceánských pánví na Zemi.

Anomálie oceánů

Další vlna mořských veder v severním Tichém oceánu se vytvořila v pobřežních vodách Číny a Jižní Koreje. V první polovině října zde teplota vody překročila normál o 4-5 °C. To podle klasifikace NOAA odpovídá 4. kategorii, tj. extrémní vlně veder.

Extrémní vlna mořských veder v severní části Tichého oceánu

Takové anomální oblasti oteplování povrchu oceánů byly v posledních dvou desetiletích pozorovány po celém světě.

Studie ukazují, že mořské vlny veder jsou stále častější a intenzivnější, jejich průměrná roční frekvence a trvání se celosvětově zvýšily. Podle studie „Longer and more frequent marine heat waves over the last century“ publikované v časopise Nature Communications se v letech 1925-2016 zvýšila celosvětová průměrná četnost mořských vln veder o 34 % a jejich průměrná délka o 17 %.

A dokonce i v chladných vodních oblastech jsou zaznamenávány vlny mořských veder. Například v letech 2007 až 2021 bylo v Arktidě zaznamenáno 11 vln veder, z nichž jedna s anomálií +4 °C trvala 103 dní.

Tato nebezpečí jsou v současnosti prakticky nepředvídatelná a mají ničivé účinky na ekosystémy: způsobují bělení korálů, masový úhyn mořských organismů a změny ve složení původních druhů.

Abnormální vlny mořských veder způsobují úhyn mořských živočichů a bělení korálů

K dalšímu narušení každoročního hladkého chodu oceánu došlo v Panamském zálivu.

Sezónní systém vlnobití v této oblasti přináší již nejméně 40 let chladné vody bohaté na živiny, které jsou poháněny severními pasáty.

Tento proces je pozoruhodně předvídatelný, historicky začínal 20. ledna, trval 66 dní a dosahoval minimálních teplot kolem 19 °C.

V roce 2025 však došlo k došlo k anomálnímu narušení sezónního upwellingu. Pobřežní vody Panamského zálivu se začaly ochlazovat o 42 dní později než obvykle a minimální teplota klesla na pouhých 23,3 °C. Zároveň bylo v sezóně o 82 % méně chladných dnů oproti historickým hodnotám.

Narušení sezónního upwellingu v Panamském zálivu vede k nerovnováze ekosystému

Bezprecedentní potlačení výstupního proudění vážně narušilo normální cyklus ekosystému.

Odborníci předpokládají, že toto narušení souvisí se změnami ve větrném režimu, ale přesné příčiny zůstávají neúplně objasněny. Zvláště znepokojující je otázka, zda epizoda z roku 2025 byla ojedinělým případem, nebo začátkem nového trendu narušování upwellingu.

Oceánské ekosystémy jako složitý hodinový strojek udržují křehkou rovnováhu nezbytnou pro existenci života na Zemi. V současné době je však světový oceán na pokraji zkázy, protože jeho vody přetékají materiálem, který je nám všem důvěrně známý. Jedná se o plasty, respektive o jejich mikro- a nanočástice, na které se rozkládají pod vlivem slunce a slané vody.

Hromadění těchto syntetických částic ve vodním sloupci mění jeho tepelnou vodivost a doslova zadržuje přebytečné teplo v oceánu. V důsledku toho se narušuje přirozená výměna tepla, zvyšuje se přehřívání a vzniká nebezpečný uzavřený cyklus: geodynamická činnost ohřívá oceán, ohřev urychluje rozklad plastů a jejich mikročástice dále blokují odvod tepla, čímž se zvyšuje ohřívání planety. 

Přehřívání oceánu se tak stává nejen příčinou různých teplotních anomálií ve světovém oceánu, ale také hlavním spouštěčem klimatických a geodynamických kataklyzmat, která dnes pozorujeme po celé planetě.

Při pohledu na dynamiku narůstajících klimatických katastrof je zřejmé, že času na studium tohoto klíčového faktoru je stále méně a podmínky, v nichž bude muset výzkum probíhat, se budou rychle zhoršovat: klima zničí laboratoře, výzkumné ústavy, vybavení, a dokonce i samotné lidi, kteří jsou schopni učinit pro lidstvo zásadní objevy.

Proto je již nyní nutné vytvořit ve společnosti takové podmínky, které umožní vědcům z celého světa otevřeně spolupracovat, volně sdílet poznatky a spolupracovat v zájmu lidstva, v zájmu jeho přežití. K dosažení tohoto cíle je zapotřebí trvalý celosvětový mír mezi všemi zeměmi. Pouze v takových podmínkách můžeme skutečně čelit klimatické krizi a překonat ji.

Videoverzi tohoto článku můžete shlédnout zde: