Přehled klimatických katastrof na planetě od 30. července do 5. srpna 2025

Zemětřesení o síle M8,8, které nastalo na Kamčatce 30. července, otřáslo celým světem a stalo se jednou z nejsilnějších seismických událostí v dějinách našeho lidstva. Co bylo jeho skutečnou příčinou a jak se vše bude dále vyvíjet, si rozebereme v tomto přehledu klimatických katastrof uplynulého týdne, od 30. července do 5. srpna 2025. 

Seismická a vulkanická aktivita

Po ničivém zemětřesení s magnitudem 8,8, které nastalo 30. července u břehů Kamčatky v Rusku, poloostrov zažívá bezprecedentní nárůst seismické a vulkanické aktivity. Podle údajů vědců k 7. srpnu se jižní část Kamčatky posunula téměř o dva metry a region čelí dotřesům: během týdne bylo zaznamenáno více než 270 zemětřesení s magnitudem 5,0 a vyšší, z toho 26 mimořádně silných, s magnitudem 6,0 a vyšší. 

V souvislosti s tím došlo podle slov ředitele Ústavu vulkanologie a seismologie Dálněvýchodního oddělení Ruské akademie věd Alexeje Ozerova k mimořádně vzácnému a rozsáhlému probuzení místních sopek.

Brzy ráno 3. srpna začala na sopce Krašeninnikova, která „spala“ více než 500 let, aktivní popelová erupce s výtrysky do výšky až 4 km. Je důležité poznamenat, že se jednalo současně o vrcholovou i střední erupci, což je vzácnost a podle odborníků to může svědčit o silných zemětřeseních v sopečném kuželu.

Vzácná erupce sopky Krašeninnikova na Kamčatce – poprvé po 500 letech, Rusko

Pokračuje erupce sopky Ključevskaja – nejvyšší činné sopky Eurasie. Dne 5. srpna vyvrhla popel do výšky až 7 km a sloupec popela se táhl téměř 500 km. Z kráteru se prakticky nepřetržitě vylévá láva a do výšky až 500 m vylétají „sopečné bomby“ – žhavé úlomky lávy.

Na sopkách Šiveluč, Bezymjannaja a Karymskaja pokračují erupce různého typu a intenzity.

Mutnovská sopka vykazuje tepelnou anomálii, což bylo potvrzeno satelitními snímky – byl jí přidělen žlutý kód leteckého ohrožení. Na sopce Kambalnaja je pozorována silná seismická aktivita a na Avačinské jsou zaznamenávány paroplynové výtrysky.

Místní úřady a Ministerstvo pro mimořádné situace vyzvaly turisty i místní obyvatele, aby se zdrželi návštěv oblastí v okruhu 10 km od vrcholů aktivních sopek. 

Indonésie

Sopka Lewotobi Laki-laki v Indonésii (okres Východní Flores, provincie Východní Nusa Tenggara) vybuchla dvakrát během několika hodin.

Dne 1. srpna ve 20:48 místního času vyvrhla žhavý pyroklastický materiál a sloup popela do výšky kolem 10 km. Erupci provázely záblesky sopečných blesků.

Za necelých 5 hodin došlo 2. srpna v 01:05 místního času k druhé, ještě silnější erupci – sloup popela vystoupal do výšky 18 km nad vrchol. 

Sopečné výtrysky se rozlétaly všemi směry do vzdálenosti až 4 km od kráteru.

Po erupci sopky Lewotobi Laki-laki se přilehlé oblasti ponořily do husté popelové mlhy, Indonésie

Během obou erupcí byly vidět plameny, které obepínaly vrchol, a hřmot byl slyšet na vzdálenost asi 20 km od sopky.

Když místní obyvatelé uslyšeli mocný rachot, v panice vyběhli na ulici. Podle jejich slov byly už za deset minut střechy domů pokryty vrstvou popela a vzduch se naplnil pronikavým zápachem síry. Na několik vesnic se sesypal skutečný „déšť“ žhavých úlomků horniny.

Obyvatelé a turisté jsou vyzýváni, aby se nepřibližovali ke kráteru na vzdálenost menší než 6 km.

Vedoucí Centra vulkanologie a zmírňování geologických katastrof (PVMBG) Ministerstva energetiky a nerostných zdrojů (ESDM) Hadi Widžaja zdůraznil, že charakter erupcí sopky Lewotobi Laki-laki se změnil: jestliže dříve k nim docházelo přibližně 4 hodiny po objevení se seismických příznaků, nyní se tento interval zkrátil na 2 hodiny, což svědčí o rychlém postupu magmatu vzhůru.

Podobné jevy se dějí se sopkami po celém světě. Odborníci zaznamenávají výstup teplejšího a tekutějšího magmatu k povrchu, který se dostává ven nejen z magmatické komory, jak tomu obvykle bývalo, ale i přímo z pláště Země. Proč k tomu dochází, je podrobně vysvětleno ve zprávě "O progresi klimatických kataklyzmat na Zemi a jejich katastrofálním následcích”.

Čína

V mnoha provinciích Číny znovu zuří záplavy. Podle oficiálních údajů si na konci července lijáky a jejich následky vyžádaly životy nejméně 75 lidí, z toho 44 v Pekingu. Na hlavní město během několika dní spadlo téměř roční množství srážek.

Nejvíce byl zasažen okres Miyun – tam spadlo až 573,5 mm srážek, přičemž průměrný roční úhrn v Pekingu činí asi 600 mm.

Místní obyvatelé tvrdí, že neobdrželi včasná varování o blížícím se nebezpečí. Mnozí si uvědomili rozsah pohromy až po probuzení kolem čtvrté až páté hodiny ranní, kdy jim voda už sahala po kolena.

Největší počet obětí připadl na domov důchodců. Hladina vody zde vystoupila o více než dva metry a mnozí starší lidé s omezenou pohyblivostí se nemohli zachránit.

Z Pekingu bylo evakuováno více než 80 000 lidí. Úřady přiznaly, že stávající plány na předcházení přírodním katastrofám se ukázaly jako neúčinné a systém ochrany města před životu nebezpečnými záplavami má vážné „mezery“.

Nejsilnější lijáky zasáhly Čínu a způsobily ničivé záplavy

Lijáky vyvolaly nejen záplavy, ale i sesuvy půdy, v jejichž důsledku se obyvatelé řady předměstí Pekingu ocitli odříznuti od okolního světa a 136 vesnic zůstalo bez elektřiny. Živel zaplavil domy, zničil úrodu a způsobil úhyn drůbeže.

Celkový počet postižených přesáhl 300 000 lidí.

Podle údajů Centrální meteorologické správy se v posledních letech v zemi častěji vyskytují extrémní záplavy. Letos začala sezóna dešťů na severu Číny nezvykle brzy a průměrné množství srážek už překročilo normu téměř o 30 %.

Příklad smrtících záplav v Pekingu znovu potvrzuje: obvyklé scénáře, jak reagovat, přestávají fungovat – i v zemích s tak vysoce organizovanými a technicky vybavenými záchrannými službami, jako je Čína. Současný charakter přírodních katastrof, jejich rychlost a nepředvídatelnost vyžadují zásadní přehodnocení všech platných norem a plánů reakce na mimořádné situace.

Austrálie

Dne 31. července zasáhly severní oblasti státu Jižní Austrálie – region Flinders Ranges a město Andamooka – silné kroupy, což překvapilo místní obyvatele i turisty. Pro tuto suchou a horkou oblast je takový jev vzácností a klimatickou anomálií.

Ledový pokryv v poušti – vzácná klimatická anomálie ve městě Andamooka, Austrálie

Živel řádil asi hodinu a půl a pokryl poušť ledovou vrstvou. Teplota přitom klesla na 0 °C, což je mimořádně nízká hodnota pro oblast, kde se v tomto ročním období běžně minimální teploty pohybují kolem +8 °C.

Extrémní povětrnostní podmínky panovaly také v Novém Jižním Walesu. Dne 2. srpna tam na severu státu napadlo rekordní množství sněhu. V některých oblastech dosáhla výška sněhové pokrývky poprvé 40 cm. Obyvatelé byli zaskočeni, asi 200 dopravních prostředků uvízlo na silnicích, některé i na několik hodin. Podle meteorologů bylo anomální nejen množství sněhu, ale i rozloha, kterou sněžení zasáhlo.

Silný vítr na pobřeží Středního severu vyvracel stromy a strhával střechy budov. Bez elektřiny zůstalo více než 32 000 domů a podniků.

V celém státě bylo kvůli záplavám, sněhu a námraze narušeno silniční i železniční spojení. Jeden člověk se pohřešuje.

Anomální sněžení zasáhlo stát Nový Jižní Wales v Austrálii a způsobilo v regionu extrémní povětrnostní podmínky

Velká Británie

Dne 4. srpna zasáhla sever Velké Británie vzácně silná letní bouře Floris, která postihla Skotsko, některé oblasti severní Anglie, Severního Irska a severního Walesu.

Nárazový vítr dosahoval rychlosti 160 km/h, a v horách Skotska dokonce až 216 km/h, takové hodnoty se zde v této roční době prakticky nevyskytují.

Silný vítr během bouře Floris způsobil ve Skotsku efekt „létajících vodopádů“

Bez elektřiny zůstaly desítky tisíc domů, obnovovací práce komplikovalo špatné počasí – byla nutná pomoc vrtulníků.

Bouřlivý vítr vyvracel stromy a elektrické vedení, čímž zablokoval dálnice i klíčové mosty přes řeky Tyne a Forth.

Železniční operátoři museli snižovat rychlost vlaků nebo zcela zastavovat provoz. 

Asi 150 letů bylo zrušeno; dva letouny nemohly přistát v Aberdeenu a vrátily se do míst odletu, přičemž zbytečně urazily téměř 1 500 km.

Trajektová doprava na západním pobřeží Skotska byla rovněž ochromena, což způsobilo problémy turistům i místním obyvatelům.

Poprvé po 75 letech byla zrušena slavná Královská edinburská vojenská přehlídka.

Peru

Od 31. července se několik regionů Peru ocitlo v moci mohutné písečné bouře, která zasáhla Icu, Paracas, Nazcu a dotkla se také Limy, Arequipy a Tacny.

Vítr o rychlosti až 50 km/h zvedl do vzduchu tisíce tun písku a proměnil den v noc. Viditelnost v epicentru živlu klesla na 2 metry, což zcela ochromilo dopravu.

Peruánská letecká společnost Corpac pozastavila lety nad geoglyfy na planině Nazca, námořní přístavy a trhy byly dočasně uzavřeny, provoz na dálnicích omezen.

Jedním z nejvíce postižených odvětví se stal cestovní ruch, životně důležitý pro místní ekonomiku. V Huacachině – jedné z hlavních atrakcí regionu – byly zrušeny výlety k dunám. Veškeré lety na paraglidingových padácích byly zastaveny a přístup k laguně byl uzavřen.

V národním parku Paracas dosahoval vítr rychlosti 70 km/h a způsobil vážné škody na přírodním prostředí i infrastruktuře.

Silná písečná bouře zasáhla Peru a zvedla do vzduchu tisíce tun písku

V provinciích Tacna a Arequipa zasypal písek stovky hektarů kukuřice připravené ke sklizni.

V provincii Caylloma zase bouře poškodila rýžová pole, čímž ohrozila úrodu října a listopadu.

Kvůli vysoké koncentraci prachových a písečných částic se objevily potíže s dýcháním, zejména u dětí, starších lidí a osob s chronickými onemocněními.

Tato bouře byla výsledkem vzácné kombinace dvou typů větrů – sestupného a horizontálního. Ačkoli jsou větrné jevy běžné pro pouštní oblasti Peru, rozsah a intenzita této bouře byly výjimečné a pro toto roční období neobvyklé.

Rusko

Na začátku srpna zasáhla Rusko vlna extrémního nečasu.

Dne 31. července se ve městě Tyrnyauz v Kabardsko-Balkarsku utrhl mohutný bahenní proud – už druhý během 10 dnů. Masy bahna a kamenů se valily korytem řeky Gerchožansu. Hlavní proud sice prošel speciálním korytem pro odvádění bahenních proudů, ale objem vody a horniny byl tak velký, že se tuny bahna vylily z kanálu a zaplavily ulice.

Bahenní proud zaplavil ulice města Tyrnyauz, Kabardsko-Balkarsko, Rusko

Byl poškozen plynovod a elektrické vedení, bez vody zůstalo asi 3 000 lidí. Utrpěly obytné domy i městská infrastruktura, silnice byly zablokovány. Evakuováno bylo více než tisíc obyvatel a také turisté z letoviska Elbrus.

Vzácný jev pro Karélii – vodní smršť – byl pozorován 2. srpna nad Ladožským jezerem. Trychtýř se vytvořil v oblasti osady Iljinskij a několik minut se pohyboval podél břehu.

Vzácná pro severní šířky vodní smršť u břehů Karélie, Rusko

Takové víry jsou obvykle typické pro tropické a subtropické šířky, protože k jejich vzniku je nutná kombinace určitých faktorů.

Vodní smršť vzniká při souběhu několika podmínek: ohřáté vody, vysoké vlhkosti, atmosférické nestability a přechodu studené fronty.

Právě takové povětrnostní podmínky se v regionu vytvořily na konci července: teplota vzduchu přesahovala normu o 7–9 °C a teplota vody v Ladožském jezeře dosáhla anomálních +23 °C. 

Dne 3. srpna se ve Smidovičském okrese Židovské autonomní oblasti prohnalo obrovské tornádo – což je pro tuto oblast velmi neobvyklý jev. Silný vír zlomil několik stožárů elektrického vedení a část obcí zůstala bez elektřiny.

Neobvyklý jev pro region – mohutné tornádo ve Smidovičském okrese Židovské autonomní oblasti, Rusko

Dne 3. srpna zasáhly Krasnodarský kraj přívalové deště. V některých oblastech spadlo více než dvojnásobné měsíční množství srážek: v obci Kičmaj 171 mm (při srpnovém průměru 81 mm).

Nejvíce byl zasažen Tuapsinský okres, kde byl vyhlášen stav nouze.

Kvůli přívalovým dešťům prudce stoupla hladina horských řek: byly zaplaveny domy a dvory obyvatel několika sídel – vesnic Moldovanovka, Defanovka, Fanagorijskoje a obce Novomichajlovskij. 

Povodňové vody odnesly desítky člunů a jachet do moře. 

Ve vesnici Lermontovo strhla voda kovový most přes řeku Šapsucho. Asi 300 domů se ocitlo odříznuto od okolního světa. 

Ve vesnici Defanovka spadl autobus s 25 dělníky do řeky. Naštěstí se je podařilo zachránit. 

Na pláži vesnice Agoj se vodní smršť dostala na břeh. Vír zvedl do vzduchu bungalov, lehátka a katamarán, který dopadl na přístřešek s lidmi. Nikdo nebyl zraněn.

Vodní smršť zvedla katamarán do vzduchu na pláži ve vesnici Agoj, Krasnodarský kraj, Rusko

Kvůli silným srážkám došlo k sesuvu bahenního proudu na federální silnici M-4 „Don“ – provoz byl dočasně zastaven.

V oblasti vesnice Fanagorijskoje vystoupila řeka Čepsi z břehů a zřítila se část silničního mostu – 130 turistů zůstalo odříznuto od pevniny a museli být evakuováni. 

U vesnice Širokaja Ščel smyl liják stanový tábor celostátního dětského centra „Orljonok“, kde se nacházelo asi 60 dětí a vedoucí. Voda přišla náhle, vypukla panika, ale všechny se podařilo vyvést do bezpečného místa. Nikdo neutrpěl vážná zranění — jen pohmožděniny a oděrky.

Dne 2. srpna zasáhla město Arzamas v Nižněnovgorodské oblasti mohutná bouře. Během jednoho dne spadlo 110 mm srážek – téměř dvojnásobek měsíčního průměru (srpnový průměr činí 60 mm).

Silnice se proměnily ve skutečné řeky. Automobily mizely pod vodou. Byla zaznamenána hromadná zatopení domů.

Vítr s nárazy o rychlosti 25 m/s vyvracel stromy, poškodil střechy a fasády budov, elektrické a komunikační vedení. Bez elektřiny zůstalo více než 7 000 lidí.

Došlo také k výpadku proudu v dispečinku městské nemocnice, což narušilo provoz záchranné služby.

To, co vidíme ze dne na den – rekordní záplavy, teplotní anomálie, zesilování větrů, mohutné bouře a narůstající seismická a vulkanická aktivita – to všechno jsou projevy jednotného globálního procesu, kterým naše planeta prochází. O tom jsme už mnohokrát hovořili a k tomuto tématu se ještě vrátíme. A dnes – o tom nejznepokojivějším.

Megazemětřesení s magnitudem 8,8 na Kamčatce se stalo jasným příznakem rozsáhlých geodynamických změn, na které vědci z Allatra opakovaně upozorňovali.

Zde vidíme nejen projev aktivity Tichomořského ohnivého kruhu, ale výsledek tlaku, který vytváří gigantický magmatický chochol – proud rozžhavené hmoty stoupající z nitra Země pod Sibiří s epicentrem v oblasti města Norilsk. 

Působení chocholu nezpůsobuje lokální deformace zemské kůry v jednom bodě. Zároveň je zaznamenáván celkový zdvih celého sibiřského bloku zemské kůry, včetně Západosibiřské desky, Východosibiřského kratonu a Verchojansko-Čukotského vrásového systému. Právě tento rozsáhlý, i když relativně pomalý proces vyvolává obrovské napětí na okrajích kontinentálního bloku. V důsledku toho se jeho vnější hranice začínají doslova rozkolísávat a právě tam dochází k nejaktivnějším geodynamickým událostem.

Tento jev se nazývá okrajové efekty a ty už jsou zaznamenávány po celém obvodu bloku – na Uralu, v oblasti Bajkalu, ve Verchojanském hřbetu, v Kurilsko-kamčatském regionu – a budou jen sílit. 

Proto silné zemětřesení na Kamčatce není konec. Je to teprve začátek. A další katastrofa může nastat tam, kde ji nejméně očekávají.

Mezitím zástupci vědecké obce, zejména v Rusku, nadále popírají zjevné skutečnosti a vnucují společnosti, že „všechno je pod kontrolou“. Jejich názor je prezentován v médiích jako jedině správný, i když za ním často nestojí ani seriózní analýza, ani ověření z pohledu jiných věd. Přesto je veřejnosti předkládán jako poslední instance pravdy.

Stejně tak je šířen názor, že díky silnému zemětřesení M8,8 došlo k uvolnění desek a v nejbližších letech, ba dokonce desetiletích, nelze očekávat velké seismické události.

Jenže mechanismus tohoto zemětřesení je jiný, a to znamená, že i vývoj událostí bude odlišný.

Pokud se včas nepřijmou opatření k plánované degazaci ohniska, tedy sibiřského magmatického chocholu, pak už během pěti let budou zemětřesení srovnatelná svou silou s kamčatským probíhat po celém světě s periodicitou jednou týdně. Současně se změní charakter sopečné aktivity: magma začne vystupovat z hlubších ohnisek, což učiní erupce ještě nepředvídatelnějšími a ničivějšími. 

Závěry si udělejte sami…

Videoverzi tohoto článku si můžete prohlédnout zde: