Přehled klimatických katastrof na planetě od 25. června do 1. července 2025

Obří kroupy v Itálii, rekordní vedra a požáry v Evropě, sníh v chilské poušti… To vše je jen část událostí během jediného týdne – od 25. června do 1. července 2025. Hlavní hrozba se však skrývá hluboko v nitru planety. A dnes zjistíte, proč se právě Sibiř může stát příčinou katastrofy planetárního rozsahu.

Francie

Dne 25. června zasáhly Francii extrémní bouře s přívalovými dešti, blesky, velkými kroupami, a dokonce i tornádem.

Odborníci tuto událost klasifikovali jako „derecho“.

Derecho je rozsáhlý a dlouhotrvající bouřkový vítr s nárazy o rychlosti nejméně 93 km/h, doprovázený rychle se pohybujícími bouřkami, který způsobuje ničivé škody v přímém pásu v délce přes 400 km.

Ve 44 departementech země byl vyhlášen oranžový stupeň nebezpečí.

Během noci provedli hasiči 2 500 záchranných operací.

V celé zemi bylo narušeno železniční spojení. V několika regionech nárazy větru přesáhly 130 km/h, čímž byly překonány historické rekordy.

Například v obci Montbeugny v departementu Allier byla naměřena rychlost větru 135 km/h a v obci Bessey-en-Chaume v departementu Côte-d'Or 134 km/h.

Přibližně 110 000 domácností zůstalo bez elektřiny.

Silný vítr poškodil sloup vysokonapěťového elektrického vedení, Francie

Během bouře v departementech Tarn-et-Garonne a Mayenne přišli o život dva lidé v důsledku pádu stromů.

Dalších 17 lidí bylo zraněno, jeden z nich je v kritickém stavu.

V Normandii silný vítr poškodil téměř 3 500 hektarů stromů v Liónském lese, největším v regionu (celková rozloha lesa činí 10 700 hektarů).

Živel během několika minut zcela zničil kostel svatého Petra v obci Valay, který byl právě obnoven po 35 letech rekonstrukce.

V Paříži byl liják natolik silný, že viditelnost klesla na méně než 50 metrů. Ulice v jižní části města byly zaplaveny, což výrazně zkomplikovalo dopravu. Několik stanic metra bylo uzavřeno. V Národním shromáždění musela být kvůli zatékání dočasně přerušena jednání.

Zaplavené ulice Paříže po silných lijácích, Francie

Spadlý strom doslova rozdrtil automobil, ve kterém seděl manželský pár. Auto je na odpis, ale manželé jako zázrakem přežili.

Itálie

Dne 26. června zasáhly sever Itálie silné bouře.

V obci Sacile a dalších městech regionu Furlansko padaly obří kroupy, místy o průměru přes 10 cm. Šlo o jeden z nejextrémnějších případů v Evropě za poslední roky.

V Itálii spadly anomálně velké kroupy

Nepříznivé počasí udeřilo náhle a obyvatele zaskočilo. Významné škody byly způsobeny budovám i dopravním prostředkům. Na některých silnicích byla doprava ztížena kvůli hromadění ledu. Vážně byly poškozeny také vinice a sady. Bouři doprovázely desítky tisíc blesků.

Vlna veder a požáry v Evropě

Evropu zasáhly na červen nezvykle vysoké teploty. Místy byly teploty o 5–10 °C vyšší, než je v tomto období obvyklé. V několika zemích byly zaznamenány červnové teplotní rekordy.

Ve Španělsku bylo 28. června v obci El Granado v provincii Huelva naměřeno +46 °C.

V Portugalsku 29. června dosáhla teplota v obci Mora neuvěřitelných +46,6 °C. Téhož dne vystoupily teploty na více než +44 °C na deseti meteorologických stanicích v zemi.

Dne 26. června byly červnové teplotní rekordy zaznamenány také v Rakousku a Slovinsku – 38,3 °C a 38,4 °C.

V Itálii vyhlásilo Ministerstvo zdravotnictví červená varování před extrémními vedry pro 16 měst včetně Říma, Milána, Benátek, Florencie a Neapole.

Francouzská meteorologická služba vyhlásila oranžový stupeň výstrahy v rekordním počtu departementů – v 84 ze 101.

Rekordní vedra v Evropě

A na jihozápadě země teploty překročily +40 °C. V departementu Aude vypukly lesní požáry, které spálily 400 hektarů půdy a vyžádaly si evakuaci kempu a opatství.

V Německu vlna veder snížila hladinu vody v řece Rýn, což zkomplikovalo lodní dopravu a zvýšilo náklady na přepravu pro majitele nákladu. Kvůli rostoucí poptávce po chlazení prudce vzrostly ceny elektřiny v Německu a Francii.

V hlavním městě Bosny a Hercegoviny, Sarajevu, vystoupily teploty 26. června poprvé za 124 let na +38,8 °C – byl tak stanoven nový červnový teplotní rekord.

Na severozápadě země na úseku mezi stanicemi Čelinac a Vrbanja došlo v důsledku silných veder k deformaci kolejí, což vedlo k dočasnému přerušení železniční dopravy.

Červen se v zemi stal nejsušším měsícem za celou dobu měření. V některých regionech během měsíce nespadla ani kapka deště.

Na pozadí těchto přírodních anomálií vypuklo v kantonu Západní Hercegovina několik rozsáhlých požárů, které ohrozily obytné oblasti a infrastrukturu. Jeden z nich začal v noci na 28. června v obci Ljubuški. Silný vítr neustále měnil směr, což komplikovalo hašení a znemožnilo nasazení letecké techniky a dronů. Požár se podařilo dostat pod kontrolu až po týdnu.

Silný lesní požár ohrožuje obytné oblasti v Bosně a Hercegovině

Dne 26. června vypukl v Řecku pouhých 40 km od Athén ve vesnici Palaja Fokea rozsáhlý požár, který se kvůli čtyřicetistupňovému vedru a silnému větru rychle rozšířil do lesa a na rekreační domy. 

Podle předběžných údajů bylo ohněm zničeno nejméně 20 budov. V pěti oblastech včetně území u starověkého chrámu Poseidóna bylo nařízena okamžitá evakuace a uzavření pobřežních silnic. U pobřeží hlídkovaly čluny pro případ evakuace po moři.

Také v Turecku vypukly na konci června stovky požárů v důsledku extrémního horka a silného větru – postiženy byly provincie Izmir, Hatay, Manisa, Mugla, Adana, Antalya, Mardin, Mersin, Osmaniye a Aydın.

V provincii Izmir se požár dostal až do rekreačních oblastí a k ruinám starověkého Efezu – jednoho z nejznámějších archeologických nalezišť v zemi. V oblastech Menderes a Seferihisar zachvátil oheň obytné čtvrti, poškodil domy a automobily. Z ulic obklopených plameny bylo evakuováno více než 42 000 lidí.

Turecko v plamenech: živel se nebezpečně přiblížil k obytným čtvrtím

K 1. červenci bylo v důsledku požárů zraněno a hospitalizováno 46 osob, z nichž jedna je ve vážném stavu.

Ve městě Izmir se plameny rozšířily na autosalon a sklad domácích spotřebičů, které zcela vyhořely. Hlavní letiště provincie – Adnana Menderese – bylo 29. června dočasně uzavřeno, což způsobilo zpoždění letů téměř o celý den.

K hašení požáru bylo nasazeno více než tisíc hasičů, vrtulníky a letadla.

Po celém světě se stupňují vedra, sucha, větry a hlubinná degazace. Všechny tyto faktory vytvářejí ideální podmínky pro vznik požárů. Ty začínají dříve než obvykle, rychle se šíří a jen obtížně se daří je dostat pod kontrolu.

V Evropě tak od 1. ledna do 30. června 2025 shořelo 196 407 hektarů, což je 2,39krát více než průměr za stejné období v letech 2006–2024, který činil 82 144 hektarů.

Pákistán

Dne 27. června došlo v Pákistánu v provincii Chajbar Paštúnchwá na řece Svat k tragické nehodě skupiny turistů, když sever země zasáhly přívalové deště. Zatímco dospělí odpočívali na břehu, děti si hrály v mělké vodě a fotily se. Náhle však dorazila dešťová vlna z hor a prudký proud vody je smetl. Byl tak silný, že to působilo, jako by se protrhla přehrada. Dospělí se vrhli na pomoc, ale sami uvízli v pasti. Více než hodinu se drželi na úzkém vyvýšeném místě uprostřed řeky a čekali na záchranu. Bohužel je nakonec také strhl rozvodněný proud.

Náhlé záplavy zaskočily turisty: snaží se udržet na malém ostrůvku pevniny, provincie Chajbar Paštúnchwá, Pákistán

Nejméně devět lidí včetně dětí zahynulo, další čtyři jsou pohřešováni a čtyři se podařilo zachránit.

Úřady uvedly, že předem varovaly před možnými záplavami a zakázaly vstup k vodě, avšak mnoho lidí varování ignorovalo.

Silné deště a náhlé záplavy v Pákistánu si během několika dní vyžádaly životy 45 lidí.

Chile

Dne 25. června chilskou poušť Atacama zasáhlo sněžení, což místní obyvatele překvapilo, protože jde o jeden z nejsušších regionů světa a srážky jsou zde velmi vzácné.

V regionu Antofagasta v obci San Pedro de Atacama došlo k vážné události ve výšce přes 4 200 metrů.

Na 80. kilometru mezinárodní dálnice CH-27, cestou do Paso de Jama, dostal kamion kvůli nahromaděnému sněhu, jehož výška dosáhla 10 cm, smyk a blokoval tak dopravu v obou směrech.

Anomální jev: sněžení v poušti Atacama, Chile

Přibližně 40 lidí, mezi nimiž byli i senioři a děti, uvízlo v pasti. Noc strávili v automobilech při teplotách klesajících až k –7 °C, zatímco se k nim záchranáři snažili dostat přes zasněžené a těžko průjezdné cesty.

Za zmínku stojí, že průměrná minimální teplota v červnu v této oblasti činí +2 °C.

Na jiných úsecích silnice museli řidiči několika kamionů zůstat v mrazu na trase tři až čtyři dny.

Čína

Koncem června se okres Róngjiāng v provincii Kuej-čou ocitl dvakrát během čtyř dnů, od 24. do 28. června, pod vodou.

Katastrofální záplavy zatopily okres Róngjiāng v provincii Kuej-čou, Čína

Podle odhadů odborníků šlo o největší záplavy v celé historii tohoto regionu. 

První úder živlu si vyžádal 6 obětí na životech a více než 100 000 lidí bylo postiženo. Přes 50 000 obyvatel muselo být evakuováno.

Přívalové proudy zaplavily ulice a katastrofálně poškodily infrastrukturu. Špinavá voda se vyvalila do největšího obchodního centra v okrese.

Majitelé obchodů uvedli, že voda stoupala příliš rychle a neměli čas cokoli zachránit – museli se narychlo evakuovat. Jeden z nich přiznal, že po návratu do svého obchodu byl naprosto otřesen: všechno bylo zničeno během jediné noci.

Dne 28. června zasáhla okres Róngjiāng druhá vlna záplav. Živel opět donutil úřady k urgentní evakuaci 11 992 domácností – celkem 41 574 lidí.

Obyvatelé, kteří právě vyčistili své domy a obchody od bahna a nečistot, nečekali, že budou muset celou práci opakovat znovu.

Chaos v ulicích: bahno a odpadky po silných záplavách v okrese Róngjiāng, provincie Kuej-čou, Čína

Záplavová voda znovu zasáhla i místní turistickou atrakci – fotbalové hřiště „Village Super League“.

Rusko

Klimatická a geodynamická situace v oblasti sibiřského magmatického chocholu se nadále zhoršuje. Příznaky stoupání magmatu jsou čím dál zřetelnější.

Podrobnosti o hrozbě sibiřského magmatického chocholu najdete ve zprávě „O hrozbě průlomu magmatického chocholu na Sibiři a způsobech řešení tohoto problému“.

Dne 28. června zasáhlo severní Jakutsko zemětřesení s magnitudem 5,1. Jeho epicentrum se nacházelo přibližně 280 km od obce Čokurdach a hypocentrum leželo v hloubce kolem 10 km.

Odborníci upozorňují, že v posledních letech byl zaznamenán výrazný nárůst seismické aktivity v severních oblastech Jakutska.

Zajímavé je, že toto silné zemětřesení zaznamenaly mezinárodní seismické služby, ale federální ruská média o něm vůbec neinformovala.

Ráno 28. června došlo ve městě Norilsk v Krasnojarském kraji k rozsáhlému propadu půdy o rozloze 132 m². Jáma hluboká 25 metrů pohltila několik garáží a služební buňku, ve které se nacházela žena – strážkyně objektu. Ani po čtyřech dnech nebyl její osud známý. Pátrání komplikovala přitékající voda a hrozba dalšího propadu.

Propad půdy ve městě Norilsk: jáma hluboká 25 m pohltila garáže a buňku, Krasnojarský kraj, Rusko

Podle údajů ministerstva pro mimořádné situace bylo příčinou propadu půdy tání permafrostu.

Šlo už o druhou podobnou událost v Norilsku za poslední měsíce. V dubnu se zde vytvořil rozsáhlý kráter o ploše přibližně 500 m² a hloubce přes 7 metrů. 

Dne 30. června zasáhla sever Krasnojarského kraje silná bouře s blesky. Ve městech Norilsk a Dudinka se přehnaly prudké lijáky doprovázené blesky a nárazovým větrem.

Ulice se během několika minut proměnily v divoké proudy, které zaplavily silnice i vchody do domů. Živel doprovázely velké kroupy o velikosti až 4 cm, které poškodily řadu automobilů. Místní pamětníci uvedli, že si na takové počasí nepamatují – a není se čemu divit, protože chladný vzduch a drsné arktické klima obvykle nedovolují, aby se živel rozběsnil s takovou silou.

V Krasnojarském kraji spadly velké kroupy, Rusko

Všechno, co jste si v tomto článku přečetli, není jen řetězec nesouvisejících katastrof. Jde o projevy hlubinných procesů, které probíhají v systému Země. A ten nejnebezpečnější z nich se odehrává na Sibiři. Zde jsou zaznamenávána netypická zemětřesení, rozsáhlé propady půdy a další anomálie, které naznačují aktivaci jednoho z největších magmatických chocholů na planetě.

Před 250 miliony lety jeho mohutná erupce vytvořila Sibiřské trapy a spustila Velké permské vymírání, při němž zmizela většina všeho živého na Zemi.

Dnes pozorujeme podobné procesy. Oblast pod Sibiří, ovlivněná magmatickými toky, už rozsahem odpovídá Austrálii. A to není lokální problém, ale hrozba planetárního rozsahu. Pokud dojde k průlomu, téměř celá Země se stane neobyvatelnou.

Přitom existuje reálné řešení – plánovaná degazace. Řízený odvod plynů a lávy z nitra Země by mohl nejen odstranit hrozbu průlomu chocholu, ale také snížit vnitřní tlak v magmatickém systému Země. To by mohlo zabránit ničivým zemětřesením, jaká si vyžádala tisíce životů v Turecku, Myanmaru a dalších zemích, a zároveň stabilizovat klima na planetě.

Zdálo by se, že by to měla být priorita číslo jedna pro celý svět. Ale v informačním prostoru panuje téměř úplné ticho – zvlášť v Rusku. Proč? Je to prosté: pokud se lidé dozvědí pravdu o katastrofě, která se pod nimi formuje, začnou žádat odpovědi, evakuaci a skutečná opatření. A to ohrožuje zájmy těch, kdo si zvykli disponovat touto zemí a jejími zdroji.

Proto se téma chocholu zamlčuje, zesměšňuje a diskredituje.

Jaké je tedy naše východisko? Nemlčet! Mluvit o tomto problému, aby se o něm dozvěděl každý. Musíme probudit svět. Musíme požadovat činy od vlád.

Pokud dnes zůstaneme zticha – zítřek už pro nás nemusí přijít.

Videoverzi tohoto článku si můžete prohlédnout zde: