Přehled klimatických katastrof na planetě od 23. do 29. července 2025
V tomto vydání chceme vedle přehledu klimatických událostí uplynulého týdne, od 23. do 29. července 2025, znovu otevřít otázku rostoucího počtu a síly zemětřesení.
Proč je toto téma jedním z nejaktuálnějších v současnosti?
Protože my, lidstvo, stojíme na prahu rozsáhlých přírodních katastrof a naším hlavním cílem je oslovit rozumně smýšlející lidi, abychom zachránili co nejvíce životů a zabránili tomu nejhoršímu.
Seismická aktivita
Po celý týden byla na planetě zaznamenávána velmi vysoká seismická aktivita. Nejsilnější zemětřesení s magnitudem vyšším než 6,0 se vyskytovala prakticky denně, a to i několikrát za den: v oblasti ostrovů Wallis a Futuna, Sulawesi, Tonga, Macquarie, na Andamanských a Nikobarských ostrovech a také v jižní části Tichého oceánu.
Naštěstí, protože některé otřesy nastaly v odlehlých oblastech a ohniska jiných se nacházela ve značné hloubce, nevedlo to k žádným viditelným následkům pro lidi.
Nejvážnější seismické události týdne jsou však spojeny s ruskou Kamčatkou, kde už 10 dní neustává série zemětřesení s magnitudem 6,0 a vyšším. Odborníci to považovali za doznívající následné otřesy silného seismického jevu s magnitudem 7,6, který otřásl poloostrovem 20. července.
Avšak ukázalo se, že šlo jen o předtřesy – předzvěsti jednoho z šesti nejsilnějších zemětřesení v současné historii planety.
K němu došlo 30. července ve vzdálenosti 149 km od hlavního města regionu, Petropavlovsku-Kamčatského, v hloubce 17 km a mělo magnitudo 8,8.
Série silných zemětřesení na Kamčatce, Rusko
Ředitel kamčatské pobočky Jednotné geofyzikální služby RAV Danila Čebrov jej označil za „událost planetárního významu“.
Dokonce i na seismickou aktivitu zvyklí obyvatelé Kamčatky byli šokováni délkou tohoto zemětřesení. Podle svědků otřesy trvaly více než tři minuty.
Podzemní otřesy byly cítit po celém kamčatském poloostrově: kývaly se budovy, automobily i jeřáby, v domech padal nábytek a objevily se praskliny. V Jelizovském okrese se zřítila fasáda mateřské školy, byly poškozeny budovy Kamčatské státní univerzity a místního letiště.
Následky silných zemětřesení na ruské Kamčatce: v Jelizovském okrese se zřítila zeď mateřské školy
Podle údajů ministerstva zdravotnictví jsou hlášeni zranění: někteří utrpěli poranění při úprku z budov, jiní dokonce vyskočili z okna. Prudce vzrostl počet výjezdů záchranné služby: lidé si stěžovali na prudké kolísání krevního tlaku, arytmii, epileptické záchvaty a panické ataky.
Podle údajů k 31. červenci bylo po hlavním otřesu během 24 hodin zaznamenáno už kolem 1 000 následných zemětřesení s magnitudem do 6,7.
Otřesy následovaly jeden za druhým v intervalu několika minut.
Do bezpečných zón bylo evakuováno více než 5 000 lidí.
Téměř okamžitě byla vyhlášena varování před hrozbou tsunami. V Jelizovském okrese Kamčatského kraje dosahovala výška vlny 3–4 m, zatímco na Kurilských ostrovech až 5 m. Ve městě Severo-Kurilsk pronikla voda 200 m do vnitrozemí, zaplavila přístav a způsobila škody rybářským podnikům. Tábor vědecké expedice na ostrově Šumšu byl rovněž zaplaven.
Zaplavený rybářský podnik po silném zemětřesení na Kamčatce, město Severo-Kurilsk, ostrov Paramušir, Rusko
Hrozba tsunami byla vyhlášena v mnoha zemích tichomořského regionu, včetně Japonska, Číny, USA, Indonésie, Chile, Peru a Ekvádoru.
Výška vln v různých oblastech: v prefektuře Hokkaido, Japonsko — asi 1,3 m; na Havaji, USA — až 1,7 m; v Chile a Peru — 30–40 cm.
Byla zahájena okamžitá evakuace obyvatel z nízko položených pobřežních zón.
V Japonsku bylo asi 2 000 000 lidí nuceno opustit potenciálně nebezpečné oblasti. Byl zastaven provoz vlaků a dočasně uzavřeno letiště Sendai.
Úřady Chile provedly jednu z nejrozsáhlejších evakuací v historii země: podle údajů ministerstva vnitra bylo 1 400 000 lidí přesunuto do vyšších poloh.
Na Havaji vznikly mnohakilometrové dopravní zácpy, byly uzavřeny přístavy a zrušeny letecké linky.
V USA dorazily vlny k pobřežím států Washington, Kalifornie, Oregon a Aljaška.
Ve stejné době začala erupce sopky Klučevskoj v Rusku. Po západním svahu sopky se valila žhavá láva, nad kráterem se objevilo jasné světélkování doprovázené výbuchy.
Kamčatští vulkanologové spojují aktivaci Klučevskoj s proběhlým zemětřesením.
Singapur
26. července se na rušné ulici Singapuru v oblasti Tanjong Katong náhle vytvořil obrovský kráter, do kterého se propadlo jedoucí auto. Vozidlo se téměř úplně ztratilo pod zemí a jáma se rychle zaplnila vodou.
Propad zasáhl dva jízdní pruhy a poškodil dvě vodovodní potrubí. Automobil byl z kráteru vyzdvižen pomocí jeřábu. Řidička, která byla v šoku, byla převezena do nemocnice.
Obří kráter na ulici Singapuru pohltil automobil
Filipíny
Filipíny se ještě nevzpamatovaly z následků tajfunu Wipha, když zemi zasáhla další tropická bouře – Ko-mej (místní název Emong).
Večer 24. července, kdy už zesílila na tajfun, udeřila na město Agno v provincii Pangasinan s nárazy větru až 165 km/h. Již dříve začaté sezónní deště způsobily rozsáhlé záplavy a tento úder živlu situaci jen zhoršil.
Ničivé záplavy na Filipínách v důsledku tropické bouře Ko-mej
Podle oficiálních údajů bylo evakuováno 278 000 lidí a přibližně 3 000 domů bylo poškozeno. V severních provinciích bylo narušeno námořní i letecké spojení, uzavřeny školy, včetně těch v hlavním městě Manile. Více než 80 měst vyhlásilo stav nouze.
Kazachstán
Dne 25. července zasáhl Astanu, hlavní město Kazachstánu, silný uragán s přívalovým deštěm a nárazovým větrem.
Živel udeřil náhle: ulice byly rychle zaplaveny, vítr vyvracel stromy, strhával reklamní tabule, obklady budov a špatně upevněné konstrukce. Chodce doslova srážel z nohou. V některých čtvrtích došlo k výpadkům elektřiny. V jedné z městských částí spadla na zaparkovaný automobil betonová deska.
Silná bouře zasáhla město Astana, Kazachstán
Rusko
Dne 23. července zasáhla Volgogradskou oblast po vyčerpávajícím vedru okolo +40 °C silná bouře.
Zvláště těžce bylo zasaženo město Volžskij. Vše se odehrálo náhle: během několika minut se obloha zatáhla a pak udeřil živel plnou silou. Nárazy větru strhávaly střechy domů, vyvracely stromy, odnášely autobusové zastávky a stožáry elektrického vedení.
Silná bouře poškodila vysokonapěťový stožár elektrického vedení ve městě Volžskij, Volgogradská oblast, Rusko
Město zůstalo bez pitné vody, protože vodní čerpací stanice byla bez proudu. Jak se ukázalo, ve městě není zajištěn záložní zdroj energie ani žádný akční plán pro podobné mimořádné situace.
V říčním přístavu bouře převrhla nakládací jeřáb a lodě i čluny vyhodila na břeh.
Postiženy byly i venkovské oblasti – v některých obcích padaly velké kroupy, které poškodily úrodu.
Bělorusko
Od 24. července zasáhly Vitebskou oblast v Bělorusku silné lijáky.
Vydatné srážky poškodily několik silnic a zaplavily zahrádkářské pozemky. Na sociálních sítích se rozšířilo video, na kterém se lidé, stojící po kolena ve vodě, snaží zachránit úrodu.
Na zaplavených ulicích města Vitebska byla spatřena ryba, která připlavala z přeplněné vodní nádrže.
26. července se v důsledku silného proudu vody zřítila část břehu Západní Dviny – sesuv půdy nastal v mikroregionu Verchovje města Vitebska.
Silné lijáky způsobily zřícení břehu řeky Západní Dviny ve městě Vitebsk, Bělorusko
Plocha půdy o rozloze přibližně jednoho hektaru se sesunula do řeky, zničila sedm hospodářských staveb a technickou cestu. Naštěstí se událost obešla bez zraněných.
Německo
Dne 27. července zasáhly jih Německa silné bouře. V některých oblastech Bavorska, včetně města Norimberk, spadlo během 24 hodin až 100 mm srážek. Na ulicích místy stála voda do výšky 50 cm a v jednom z podzemních parkovišť dosahovala hladina až jednoho metru.
Silný déšť zaplavil ulice města Norimberk v Bavorsku, Německo
Nedaleko města Riedlingen ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko vykolejil regionální expres, ve kterém se nacházelo asi 100 cestujících. Záchranná operace trvala celou noc. Na místě nehody pracovaly stovky specialistů, vrtulníky, evakuační technika a kynologové se psy.
Při katastrofě zahynuli tři lidé a nejméně 40 dalších utrpělo zranění a bylo převezeno do nemocnic. Podle předběžných údajů byl příčinou vykolejení vlaku sesuv půdy, který zasypal trať po silném lijáku – během hodiny zde spadlo až 50 mm srážek.
Železniční provoz na tomto úseku trati byl zcela zastaven na neurčito.
Požáry
Evropu zasáhla extrémní vedra. Teplota v Turecku dosáhla rekordních 50,5 °C, v Řecku přes 42 °C. Suchý vzduch a silný vítr vytvořily ideální podmínky pro rozsáhlé lesní požáry. V řadě zemí byl vyhlášen nejvyšší stupeň nebezpečí, tisíce lidí byly evakuovány.
Dne 24. července vypukl v centrálním Turecku, ve venkovské oblasti Seyitgazi provincie Eskişehir, lesní požár.
Skupina 24 lidí — lesních dělníků a záchranářů — se pokoušela zastavit oheň budováním ochranných linií, když se vítr náhle obrátil. Deset lidí se ocitlo ve smrtící pasti a bohužel zahynulo. Čtrnácti se podařilo uniknout, mnozí z nich však utrpěli popáleniny a zranění.
Dne 26. července došlo k požárům v Antalyi, kde se plameny přiblížily až k výškovým obytným domům, kam se v letních měsících sjíždějí místní i zahraniční turisté. Obyvatelé jednoho z předměstí byli urychleně evakuováni a hlavní pobřežní silnice byla uzavřena.
Dne 28. července nastala nebezpečná situace v oblasti Bursy — čtvrtého největšího města země. Požár zachvátil kopcovitou krajinu kolem města a zničil asi 3 000 ha půdy. Z předměstí a několika blízkých vesnic bylo evakuováno více než 1 700 lidí. Byla uzavřena dálnice spojující město s hlavním městem Ankarou.
V blízkosti tureckého města Bursa zuří lesní požár, který ohrožuje obytné čtvrti
V těchto dnech probíhal také boj s ohněm v provinciích Adana, Mersin a Karabük. Provincie İzmir a Bilecik byly vyhlášeny oblastmi katastrofy.
Celkem bylo toto léto v zemi zaznamenáno více než 3 000 požárů, při nichž zahynulo nejméně 17 lidí. S ohněm po celé zemi bojuje 25 000 záchranářů.
Dne 26. července se v Řecku prudce vyhrotila požární situace — oheň zachvátil 55 540 ha.
Během tohoto dne na ostrově Kythira shořelo přibližně 20 % území.
Řecko trpí ničivými přírodními požáry
V některých oblastech centrální Evie oheň zničil farmy — tisíce zvířat uhynuly. Požár se šířil tak rychle, že je majitelé nestihli zachránit. Živel způsobil přerušení dodávek elektřiny a vody. Šest hasičů bylo hospitalizováno.
V okrese Chania na ostrově Kréta se kvůli vedru a silnému větru, jehož rychlost přesahovala 75 km/h, požár rychle šířil z jedné vesnice do druhé.
Obyvatelé sedmi obcí byli evakuováni. Velké ztráty utrpěli včelaři — plameny zničily přibližně 2 000 úlů.
Dne 27. července na italské Sardinii současně vypuklo 27 lesních požárů. Oheň zachvátil pláž Punta Molentis — jedno z nejmalebnějších míst ostrova, známé svou tyrkysovou vodou a bílým pískem. Na parkovištích shořely desítky automobilů. Oheň odřízl všechny cesty evakuace po souši pro 102 lidí, včetně 12 dětí. Lidé byli odváženi po moři.
Následky přírodního požáru — shořelé automobily na parkovišti pláže Punta Molentis, ostrov Sardinie, Itálie
Dne 27. července se Bulharsko také potýkalo s bezprecedentními lesními požáry, které zasáhly téměř 100 obcí. Oheň zničil domy a tisíce hektarů lesa, což vedlo k evakuaci obyvatel. Silný vítr komplikoval boj s plameny a donutil hasiče stáhnout se. Úřady požádaly o pomoc EU. Jeden z dobrovolníků označil situaci za „nemilosrdnou tragédii“.
Katastrofální přírodní požár v Bulharsku ničí lesy a ohrožuje obce
V Portugalsku bylo zaznamenáno více než 50 aktivních ohnisek požárů a téměř v celé zemi byl vyhlášen červený stupeň nebezpečí požárů. Nejvíce postižené oblasti: Arouca (okres Aveiro), Ponte da Barca (okres Viana do Castelo) a Penamacor (okres Castelo Branco).
V oblasti Alcanede, okres Santarém, zasáhl požár živočišnou farmu a způsobil úhyn stovek zvířat.
Ohnivý živel v Portugalsku — záchranáři bojují s lesním požárem
Na hašení se podílelo asi 3 000 hasičů, více než 600 kusů techniky a přes 12 letadel.
Rozsáhlé požáry zasáhly také Španělsko, Černou Horu, Albánii a řadu dalších evropských zemí.
Od 1. ledna do 29. července 2025 v Evropě shořelo už 292 855 ha — což je téměř dvojnásobek průměrné hodnoty za stejné období posledních 19 let. Podle odborníka Evropské komise už počet dnů s extrémním nebezpečím požárů dosáhl úrovně, která se očekávala až kolem roku 2050: prognózy odborníků se ukázaly jako mylné — změny na planetě probíhají výrazně rychleji.
Přírodní kataklyzmata uplynulého týdne jen potvrzují: Země vstupuje do nové fáze zvýšené seismické aktivity. A bohužel, katastrofickým zemětřesením se už nevyhneme. Není to přehánění ani panika, ale závěr založený na jasně sledovatelných geodynamických tendencích, které už nelze ignorovat.
Dříve byla silná zemětřesení ojedinělými událostmi, nyní však pozorujeme výrazný exponenciální růst jejich počtu. A stabilní zvyšování počtu zemětřesení s magnitudem 6,0 a vyšším je velmi znepokojivý signál. Jejich ničivá síla není jedinou hrozbou. Blížíme se ke kritickému bodu: dalším stupněm bude nárůst četnosti zemětřesení s magnitudem 7,0. Jakmile se takové události začnou dít pravidelně, bude už pozdě cokoliv měnit.
Mnozí se mohou zeptat: a co se vlastně dá udělat? Jak lze ovlivnit zemětřesení? Stručně připomeňme pro ty, kdo nesledovali předchozí vydání.
Růst seismické aktivity ukazuje, že zemská kůra je vystavena velkému vnitřnímu tlaku. Pokud jej snížíme, napětí v zemské kůře poklesne a její deformace se zmírní, což pomůže výrazně omezit počet ničivých zemětřesení. To je možné provést řízeným uvolňováním plynů a částečným vypuštěním magmatu z nitra — a to pouze v oblasti, kde už nyní stoupá sibiřský magmatický chochol.
Ten se nyní nachází v kritické fázi. Proto včasná degazace může nejen zabránit průlomu chocholu, ale i stabilizovat seismickou situaci na planetě.
V tuto chvíli nebylo předloženo žádné jiné alternativní řešení, než to, které navrhli vědci ALLATRA.
Klimatická a geodynamická předpověď, kterou vědci vypracovali před mnoha lety, se dnes zcela potvrzuje. To se vysvětluje tím, že jejich závěry jsou založeny na komplexním geodynamickém modelu, jenž bere v úvahu maximální množství možných faktorů.
Někteří si mohou myslet, že se snažíme někoho vyděsit. Ale my jsme ti poslední, kdo by si přál, aby se tento scénář stal skutečností.
Avšak vzhledem k současnému růstu seismické aktivity zbývá čím dál méně času, kdy ještě může plánovaná degazace pomoci.
V pozdějších fázích krize už situaci nestabilizuje, ale naopak vyvolá katastrofu.
Nesmíme dopustit, aby miliony lidí zemřely jen proto, že jsme nedokázali oslovit ty, kdo si myslí, že se jich tragédie netýká. Katastrofa zasáhne každého bez výjimky. I když je někomu jedno, co se děje ve světě, vlastní život a osud jeho dětí mu lhostejné nejsou.
Pokud si myslíte, že váš život má hodnotu, nemlčte a nepřevádějte odpovědnost na politiky, o kterých si myslíte, že by měli odstranit planetární hrozbu. Dokud neděláte nic vy, nebudou dělat nic ani oni — protože jsou stejní jako vy.
Věříme, že mezi námi je stále mnoho těch, kdo jsou připraveni nejen se dívat a poslouchat, ale také myslet, chápat a předávat tyto znalosti dál.
Právě teď je to obzvlášť důležité — času na přemýšlení už téměř nezbývá.
Přidat komentář