Bouře Hans zasáhla Evropu a proměnila jarní krajinu v oblasti postižené živelnou pohromou.
Ruští meteorologové už vyčerpali slovník při popisování teplotních rekordů.
8 hodin bez jídla a vody v letadle – nejsilnější bouře za poslední desetiletí na Novém Zélandu narušila mezinárodní lety.
Přečtěte si celý přehled klimatických událostí týdne od 16. do 22. dubna – a pochopíte, že tyto katastrofy ukazují na mnohem vážnější hrozbu, o které téměř nikdo nemluví.
Bouře Hans, která řádila od 15. dubna v západní Evropě, zasáhla Francii, sever Itálie a Švýcarsko – přinesla silné deště, nárazový vítr, záplavy a sněžení.
Italský region Piemont se ocitl v epicentru nepříznivého počasí, což vedlo k vyhlášení stavu nouze. Podle Marka Gabusiho, regionálního radního pro civilní ochranu, se předběžné odhady škod pohybují v desítkách milionů eur. Region čelil rekordnímu množství srážek – během dvou dnů napadlo až 500 mm.
Bouře Hans způsobila ničivé záplavy v regionu Piemont, Itálie
Ve městě Turín v regionu Piemont se muž utopil přímo ve svém domě.
V Piemontu bylo také zaznamenáno nejméně 500 sesuvů půdy, v důsledku čehož byly některé obce zablokovány.
V regionu Benátsko tragicky zemřel otec se synem, když se jejich auto propadlo do jámy, která se náhle vytvořila na mostě, a bylo strženo silným proudem vody.
V regionu Valle d’Aosta zůstalo bez elektřiny více než 7 000 domácností.
Ve francouzských Alpách způsobil silný sněhový příval laviny. Jedna z nich si vyžádala lidský život.
V departementu Savojsko, v Tignes — oblíbeném vysokohorském rekreačním středisku, během několika hodin napadlo až 120 cm sněhu.
Extrémní sněžení zasáhlo lyžařské středisko Tignes, departement Savojsko, Francie
Pod tíhou sněhu popadaly stromy na silnice a elektrická vedení, což zanechalo 5 400 domácností bez elektřiny. Vzrostlo vysoké riziko lavin. Úřady oznámily uzavření střediska.
Ve Švýcarsku silné sněžení ochromilo silniční i železniční dopravu a odřízlo a odpojilo od elektřiny řadu obcí.
Následky silného sněžení ve městě Zermatt, kanton Valais, Švýcarsko
V Zermattu (kanton Valais) – slavném lyžařském středisku – byl vyhlášen stav nouze a zřízena centra nouzové pomoci.
Podle médií nebylo takové dubnové sněžení ve střední části kantonu Valais zaznamenáno od roku 1976.
Dne 18. dubna zasáhla Polsko silná bouře s nárazovým větrem, přívalovými dešti a krupobitím. Nejvíce postižena byla Podkarpatská a Lublinská vojvodství.
Rozsáhlé záplavy v Polsku způsobené bouří Hans
Živel zaplavil ulice a domy proudy špinavé vody, strhával střechy a porážel stromy. V důsledku toho byla poškozena vozidla a některé oblasti byly bez elektřiny. Záchranné složky musely zasahovat téměř 700krát.
Ve městě Puławy v Lublinském vojvodství se kvůli bouři zcela zastavila železniční doprava.
A ve městě Tarnogród způsobilo silné krupobití během několika minut obrovské škody v zemědělství.
Farmáři hlásili ztrátu až 100 % úrody – zvláště řepky, černého rybízu, malin a mladých ovocných stromků. Starosta města označil následky za „tragédii pro místní zemědělství“ a poznamenal, že tak rozsáhlou pohromu nikdo neočekával.
Po téměř letních teplotách přišly na Sibiř sněhové přeháňky, vánice, hurikánový vítr a prudké ochlazení.
Nejvíce byla zasažena Novosibirská oblast, kterou 19. dubna postihla sněhová bouře. Na silnicích vznikla ledovka a viditelnost byla téměř nulová.
V Novosibirsku vítr porážel stromy, strhával střechy a obložení budov.
Silný vítr strhává obložení budov, Novosibirsk, Rusko
Bez elektřiny zůstala města Iskitim, Ob a také Ordynský, Suzunský a Čerepanovský rajón.
Kvůli pádu stromu zahynula žena.
V Kemerovské oblasti klesla teplota o víkendu až na −10 °C a silnice vypadaly jako v lednu.
V Tomské oblasti, ve vesnici Koževnikovo, dosahovala výška sněhových závějí 26 cm.
To představovalo velký problém pro řidiče, kteří už vyměnili zimní pneumatiky za letní.
V Altajském kraji dosahovaly nárazy větru rychlosti až 30 m/s. V Barnaulu začal večer 20. dubna liják a následující den město zcela uvízlo v dopravních zácpách kvůli zaplaveným ulicím. Za jediný den spadlo v Barnaulu 36 mm srážek, přičemž průměrná měsíční norma pro duben je 28 mm.
Polámané a vyvrácené stromy i s kořeny – následky silného větru v Altajském kraji, Rusko
Během bouře ve městě byla zraněna dívka – vítr na ni shodil kusy betonu ze střechy. Dítě utrpělo vážná poranění hlavy.
Dne 21. dubna způsobilo silné sněžení s větrem výpadky elektřiny po celé republice Tuva. Došlo k odpojení téměř 200 transformátorových stanic – bez elektřiny zůstalo více než 10 000 lidí. Nejvíce bylo zasaženo město Kyzyl.
Republika Dagestán rovněž utrpěla následky silných lijáků a sněžení. Živel po sobě zanechal podemleté silnice, horské sesuvy, vysoké závěje a popadané stromy. V sedmi okresech byl vyhlášen stav nouze. V celé republice zůstalo bez elektřiny více než 160 000 lidí.
Rekordní lijáky vedly k zaplavení ulic a dokonce i transformátorových stanic v Republice Dagestán, Rusko
V Machačkale během dvou dnů, 15.–16. dubna, spadlo 73 mm deště, což je téměř čtyřnásobek dubnového normálu – 19 mm. Podobné katastrofy se zde neobjevily více než 100 let, od roku 1911.
V několika částech města došlo k narušení zásobování vodou kvůli znečištění kanalizačními splašky.
V horách napadl až jeden metr sněhu, který zablokoval 68 obcí v 16 okresech.
V okrese Dokuzparinskij byli zachráněni dva pastýři a přibližně 100 kusů dobytka, kteří byli dva dny odříznuti od okolního světa.
To, co vidíte na obrázku níže, nejsou archivní údaje z minulého léta, ale teploty z poloviny letošního jara v evropské části Ruska.
Anomální teplo v evropské části Ruska
Od 16. do 22. dubna zasáhlo rekordní teplo rozsáhlé území – od Murmanské oblasti do Brjanska a od západních hranic země až po Ural. Místy se teplota vzduchu vyšplhala o 15–20 °C nad normál. Podle vedoucího Hydrometeorologického centra byly takové hodnoty v dubnu zaznamenány poprvé.
V Moskvě bylo po dobu pěti dnů v řadě, od 18. do 22. dubna, zaznamenáno denní maximum teplot. Ve dne bylo ve městě horko jako v červenci, teplota vystoupala až na +26 °C, což je bezprecedentní za posledních 100 let.
V noci na 21. dubna bylo v Kazani dokonce tepleji než obvykle v létě – teplota vzduchu zde dosáhla +17,2 °C (pro srovnání – průměrná minimální teplota v červenci je +15 °C).
Příroda reaguje na anomální teplo také: májoví brouci dorazili do města už v dubnu a u rostlin začala mimořádně brzká a bouřlivá vegetace.
Cyklon Tem zasáhl Severní ostrov Nového Zélandu v noci na 17. dubna a přinesl s sebou ničivé lijáky a nárazový vítr.
Mohutný cyklon Tem zasáhl Nový Zéland
Nejvíce bylo zasaženo největší město oblasti – Auckland –, kde přes noc spadlo až 110 mm deště.
Živel udeřil nečekaně: oficiální varování se objevilo až hodinu po začátku nepřízně počasí, kdy se ulice už proměnily v řeky a desítky tisíc obyvatel zůstaly bez elektřiny.
Meteorologové vysvětlili zpoždění složitostí předpovědi – žádná z bouřkových buněk nevypadala nebezpečně, ale následovaly jedna za druhou a vytvořily efekt „pásového dopravníku“, což vedlo k tak silnému jevu.
Bouři doprovázela jedna z nejsilnějších bouřek za poslední desetiletí – během noci bylo v Aucklandu zaznamenáno přibližně 750 úderů blesků. Dokonce i lidé, kteří zde žijí celý život, uvedli, že nikdy nic podobného neviděli.
Bouře vážně narušila leteckou dopravu. Několik mezinárodních letů bylo nouzově přesměrováno do sousedního města Hamilton, ale kvůli absenci celních služeb nemohli cestující opustit letadla. Lidé byli nuceni zůstat na palubě po dobu osmi hodin, prakticky bez jídla a vody, dokud se problém nevyřešil.
Vážně byl zasažen také region Northland, kde bouře porážela stromy a poškodila elektrické vedení, čímž obyvatele připravila o mobilní signál i elektřinu. Bez proudu zůstalo přibližně 5 000 domů.
Následky ničivého větru na Novém Zélandu
Dne 6. dubna zasáhla sever Pákistánu silná bouře s lijáky a bouřkami. Během dvou dnů, 16.–17. dubna, si nepříznivé počasí vyžádalo nejméně 9 obětí.
V hlavním městě Islámábádu byly domy a trhy zavaleny odpadem, který silný vítr rozfoukal po ulicích. Lijáky přetížily městský odvodňovací systém a způsobily náhlé záplavy. Kroupy o velikosti golfových míčků rozbily mnoho automobilů a poškodily solární panely. Živel zasáhl i střechu největší mešity v jižní Asii – Faisalovy mešity.
Velké kroupy poškodily auto, Pákistán
Energetická síť hlavního města byla rovněž zasažena – kvůli spadlým sloupům a přetrhaným drátům došlo v několika čtvrtích k výpadkům elektřiny.
Záplavy ochromily dopravu v provincii Chajbar Paštúnchwá na silnici Péšávar – Torkham, která je součástí mezinárodní asijské dálniční sítě.
V okrese Čarsadda poškodil silný déšť a krupobití úrodu pšenice, tabáku, zeleniny i ovocné sady.
USA zažily další vlnu ničivých bouří. První vlna udeřila 17. dubna na Velké pláně. Nejvíce byly zasaženy státy Nebraska a Iowa.
Na východě Nebrasky prudký vítr o rychlosti přes 129 km/h zvedl do vzduchu oblaka prachu a nečistot. Města Schuyler a York doslova pohltil dusivý hnědý prach. Viditelnost se výrazně zhoršila a pohyb po silnicích se stal mimořádně nebezpečným.
Silný vítr zvedl do vzduchu prach a nečistoty, což vedlo k výraznému snížení viditelnosti – stát Nebraska, USA
Nejméně 15 tornád zasáhlo Iowu a Nebrasku: 10 tornád v Nebrasce a 5 v Iowě.
Jedno z nich, které prošlo severně od města Omaha (stát Nebraska) s rychlostí větru až 225 km/h, bylo zařazeno do kategorie EF3.
Bouři doprovázelo silné krupobití.
Ve Fremontu, stát Nebraska, sedmicentimetrové kusy ledu rozbíjely fasády a okna budov a poškodily automobily. Obyvatelé Iowy se stali svědky krupobití s kroupami o velikosti přesahující 10 cm.
V důsledku silného krupobití byly poškozeny fasády budovy a rozbita okna – stát Nebraska, USA
Bouře s krupobitím v dubnu nejsou na Velkých pláních ničím neobvyklým, tentokrát však živel překročil obvyklé meze: takto velké krupobití zde nebylo k vidění už několik let a v kombinaci s hurikánovým větrem způsobilo vážné škody.
Dne 19. dubna se bouře přesunula na jih, přinesla zkázu a oběti. V Oklahomě tornádo 1. kategorie zničilo domy ve městě Spalding – jeden člověk zahynul a další dva byli zraněni. Město Ada zasáhlo tornádo už podruhé během jediného měsíce.
Ve městě Moore odnesly záplavy automobil – zahynula žena a její 12letý syn. Další dva lidé – matka a její 7letá dcera, se staly oběťmi při záplavách v Leonardu.
V Arkansasu zanechal živel po sobě poškozené domy, výpadky elektřiny a popadané stromy.
Všechno, co jste právě četli, je jen špička ledovce. Skutečná hrozba se skrývá hluboko v nitru Země. Jejím nejnebezpečnějším projevem je magmatický chochol, který se zvedá pod Sibiří. Pokud nebude provedena řízená degazace, může prorazit zemskou kůru – a v takovém případě by nebylo možné nadále žít nejen v Rusku, ale na většině planety. Nejde už o problém jediné země – je to výzva pro celé lidstvo.
Každý rozumný člověk, který si přečetl zprávu „O hrozbě průlomu magmatického chocholu na Sibiři a způsobech řešení tohoto problému“ , si uvědomuje, v jak nebezpečné situaci se nacházíme. Přesto však toto téma zůstává dosud nedostatečně medializované.
Pokud se světoví lídři – hlavy států, náboženští a veřejní činitelé – neseznámí s touto informací a neuvědomí si rozsah hrozby, riskujeme, že promarníme čas i šanci na uskutečnění životně důležitých činů.
Iniciativa musí vycházet zdola – od lidí. Od těch, kterým to není lhostejné. Aby to byli právě lidé, kdo si vyžádají řešení tohoto problému. Nelze přenášet veškerou odpovědnost na několik světových lídrů. Jednat musíme všichni – společně.
Je důležité šířit tyto informace – všude, na všech úrovních, do všech koutů planety. Zaujmout v takové situaci postoj pštrosa není jen naivní, ale i nebezpečné.
Video verzi článku můžete shlédnout zde:
Přidat komentář