Miliardy lidí žijí za informační clonou, nevědí nic o skutečné klimatické situaci na planetě a o tom, co lidstvo v nejbližší době čeká.
V tomto vydání odhalíme zákulisí statistik: jak se anomálie stávají „normou“ a proč to většinu lidí uvádí v omyl.
Přečtěte si přehled klimatických událostí uplynulého týdne, od 13. do 19. srpna 2025, a připravte si kalkulačku – dnes budeme počítat to, co obvykle zůstává mimo záběr.
Od 14. srpna zasáhly sever a severozápad Pákistánu katastrofální záplavy způsobené monzunovými dešti.
Nejvíce postiženou provincií byla Chajber-Paštúnchwá. Okresy Buner, Bajaur, Swát, Shangla, Mansehra a Battagram byly vyhlášeny oblastmi přírodní katastrofy. V okrese Buner za hodinu spadlo více než 100 mm srážek.
Z hor se valily mohutné proudy vody s bahnem a obrovskými balvany. Přírodní živly zničily více než deset vesnic, poškodily silnice a smetly automobily. Záplavy byly tak prudké, že lidé nestačili opustit své domovy. Podle místních obyvatel to bylo poprvé, co něco takového viděli.
15. srpna v obci Kadar Nagar smetla voda dům, kde se připravovala svatba. V důsledku této tragédie zahynulo 28 lidí.
Katastrofální povodně ničí domy v provincii Chajbar-Paštúnchwá, Pákistán
Bylo evakuováno více než 3 500 turistů, desítky jsou pohřešovány.
Kvůli poškozeným silnicím byly desítky vesnic odříznuty od vnějšího světa a záchranáři se do některých postižených oblastí museli dostat pěšky. Bylo nasazeno asi 2 000 záchranářů.
16. srpna havaroval záchranný vrtulník, který dopravoval humanitární pomoc do postižené oblasti. Zahynulo všech pět lidí, kteří byli na palubě.
Kvůli silným dešťům a záplavám bylo v regionu poškozeno 780 domů, z nichž téměř polovina byla zcela zničena. Podle údajů z 19. srpna si živly vyžádaly nejméně 358 životů a dalších více než 180 lidí bylo zraněno.
Intenzivní srážky způsobily silné záplavy na území Džammú a Kašmíru, které je pod správní kontrolou Indie.
15. srpna došlo k tragédii v odlehlé himálajské vesnici Chositi (okres Kishthwar), která leží na cestě k chrámu Machail Mata.
Důsledky silných záplav v Džammú a Kašmíru, pod správou Indie
Náhlý silný proud smetl veřejnou kuchyni, kde se v tu chvíli nacházelo více než 200 poutníků. Nejméně 60 z nich zahynulo a asi 80 je pohřešováno.
16. srpna způsobily bleskové záplavy ve dvou vesnicích v okrese Kathua smrt nejméně sedmi lidí a dalších pět bylo zraněno.
17. srpna v 6:30 místního času došlo v provincii Střední Sulawesi k silnému zemětřesení s magnitudem 5,8. Epicentrum se nacházelo v zálivu Tomini, 13 km od města Poso. Ohnisko leželo v hloubce 10 km.
Otřesy byly cítit ve městě Palu (hlavním městě provincie Střední Sulawesi) a okresech Poso a Morowali.
Podzemní otřesy, které trvaly asi 15 sekund, vyvolaly mezi obyvateli paniku – lidé ve spěchu opouštěli své domovy, protože se báli, že se budovy zřítí. Desítky pacientů státní nemocnice v Posu musely být evakuovány a dočasně umístěny ve stanech na území zdravotnického zařízení.
V devíti vesnicích se zřítilo nejméně 66 budov: obytné domy, školy, kanceláře – došlo k přerušení dodávek elektřiny. Zvláště postižena byla kostelní obec Elim Masani ve vesnici Masani (okres Poso Pesisir, kraj Poso): během ranní mše se na věřící zřítily zdi a trámy – 12 lidí bylo zraněno a hospitalizováno, jedna žena později v nemocnici zemřela.
Zničené budovy po zemětřesení s magnitudem 5,8 v provincii Střední Sulawesi, Indonésie
Celkem bylo zraněno 41 osob, z nichž deset bylo v kritickém stavu.
Za den došlo k 57 následným otřesům s magnitudem až 4,3, proto se mnoho obyvatel neodvážilo vrátit se domů a zůstalo na ulici.
„Erin“ se zapsal do historie Atlantiku jako jeden z nejrychleji sílících a nejsilnějších tropických hurikánů. 15. srpna to byla běžná bouře, ale za pouhých 25 hodin se proměnila v monstrum 5. kategorie s rychlostí větru téměř 260 km/h. Neobvyklé je také to, že se objevila v srpnu, zatímco tak silné hurikány se obvykle vyskytují v září, v hlavní sezóně.
V Atlantiku se vytvořil silný tropický hurikán Erin
Ačkoliv ostrovy Karibského moře unikly přímému zásahu bouře, 16. srpna její okraj zasáhl Portoriko a Britské Panenské ostrovy přívalovými dešti a nárazovými větry. Na ostrově Tortola spadlo nejméně 220 mm srážek.
V Portoriku zůstalo bez elektřiny více než 150 000 lidí, místní úřady varovaly před nebezpečnými záplavami a sesuvy půdy.
Následující den se rozměry hurikánu začaly prudce zvětšovat a systém se proměnil v gigantický. 19. srpna se hurikánové větry šířily v okruhu 130 km od centra a bouřkové větry až do vzdálenosti 370 km.
Ve Spojených státech byl vyhlášen stav nouze s povinnou evakuací v okrese Dare ve státě Severní Karolína, kde se na úzkém ostrovním hřebeni nacházejí pobřežní letoviska. Povinná evakuace byla vyhlášena na ostrově Hatteras.
Hurikán Erin ničí budovu ve státě Severní Karolína, USA
Silné příbojové vlny a smrtící zpětné proudy byly příčinou desítek záchranných operací.
V polovině srpna v jedné z nejsevernějších obydlených lokalit Ruska, ve vesnici Chatanga na Tajmyrském poloostrově (Dolgano-Nenecký okres, Krasnojarský kraj), byly zaznamenány anomálně vysoké teploty, které překračovaly průměrnou denní normu o 5–11 °C.
18. srpna zde byl zaznamenán denní rekord – +26,8 °C, což je téměř o 13 °C více než je norma a o 2 °C více než předchozí maximum z roku 1983.
Rekordní vedro bylo zaznamenáno v obci Chatanga, Krasnojarský kraj, Rusko
Nejedná se o jediné teplotní anomálie na Sibiři.
Teplotní rekordy ve městě Norilsk: 8. srpna Tmax = +26,5 °C, 9. srpna Tmax = +27,2 °C, 10. srpna Tmax = +27,1 °C, 15. srpna Tmax = +24,5 °C.
A na souostroví Nová země 9. srpna stouply teploměry až na +25,4 °C. Na polární stanici Malé Karmakuly v Archangelské oblasti se denní teplotní rekordy překonávaly 6 dní po sobě: 8. srpna Tmax = +21,9 °C, 9. srpna Tmax = +25,4 °C, 10. srpna Tmax = +23,6 °C, 11. srpna Tmax = +22,6 °C, 12. srpna Tmax = +21,5 °C, 13. srpna Tmax = +19,3 °C.
Na jihu západní Sibiře byla situace opačná – teploty se držely téměř o 5 °C pod normálem. Například v Kemerově bylo toho dne pouze +17,7 °C.
Takovéto „obrácené“ teplotní kontrasty jso stále častější a anomálnější.
V noci na 15. srpna se jižní část města Guadalajara ve státě Jalisco stala epicentrem přírodní katastrofy. Nejprve se na obec Tlaquepaque snesla krátká, ale neuvěřitelně silná bouře s krupobitím, která za pouhých 15 minut ochromila život ve městě. Krupobití bylo tak intenzivní, že v některých místech dosahovala vrstva krup výšky až jednoho metru a zcela pokryla ulice a zaparkovaná auta.
Obrovská vrstva krup pokryla ulice města Guadalajara, stát Jalisco, Mexiko
Klíčové dopravní tepny se okamžitě proměnily v neprůchodné zamrzlé řeky. Desítky řidičů uvízly v pasti, neschopni se pohnout z místa, mnozí byli nuceni opustit své poškozené automobily s rozbitými skly a promáčknutými karoseriemi.
Situaci katastrofálně zhoršil přívalový déšť: v obci Sapopan stoupla hladina vody na nadjezdu přes dálnici Nogales až na 2 m, což způsobilo zřícení konstrukce a ochromilo dopravu. A na dálnici Tototlan – Zapotlanejo došlo k sesuvu půdy. V obytných čtvrtích Lomas del Tapatío a Santa María Tecpexán voda vtrhla do domů. Kroupové závěje zablokovaly vchodové dveře a znemožnily výstup na ulici.
Místní podniky utrpěly obrovské ztráty kvůli poškozenému zboží a přerušení činnosti. Děti mezitím stavěly sněhuláky.
16. srpna v 9:49 místního času v obci Kilkivan ve státě Queensland došlo k nejsilnějšímu zemětřesení na pevnině za posledních 50 let v historii regionu. Mělo magnitudo 5,6. Ohnisko leželo v hloubce 10 km.
Otřesy byly cítit stovky kilometrů od epicentra: od města Cairns ve státě Queensland až po město Wollongong ve státě Nový Jižní Wales.
Tato událost byla šokující pro obyvatele Queenslandu, kde silná zemětřesení jsou tak vzácná, že mnoho lidí si hned neuvědomilo, co se děje.
Nebyly zaznamenány žádné vážné škody, ale objevily se zprávy o malých prasklinách v domech.
Přibližně 13 000 nemovitostí a tři nemocnice zůstaly bez elektřiny poté, co senzory automaticky odpojily části sítě.
Železniční společnost Queensland Rail snížila rychlost vlaků, aby zkontrolovala stav kolejí.
13. srpna zasáhl tajfun Podul, pojmenovaný čínskou meteorologickou observatoří Yanglu, pobřeží ostrova Tchaj-wan v okrese Taidong s rychlostí větru přes 190 km/h.
Nejsilnější poryvy větru způsobily leteckou nehodu: nákladní Boeing, který letěl z Hongkongu do Tchaj-peje, při přistání narazil do přistávací dráhy a poškodil si trup.
Tajfun přinesl obyvatelům ostrova přívalové deště: za 24 hodin spadlo na jihu, v okrese Pindung, 440 mm srážek a v horách až 700 mm.
Voda rychle stoupla, zaplavila zemědělskou půdu a způsobila záplavy a sesuvy půdy. Nejméně 7 000 lidí bylo evakuováno, uzavřeny byly školy, úřady a podniky. Energetická soustava nápor nevydržela: téměř 300 000 domů zůstalo bez elektřiny.
Přívalové deště způsobené tajfunem Podul zaplavily zemědělskou půdu na ostrově Tchaj-wan
Ostrov Tchaj-wan byl dočasně odříznut od vnějšího světa: bylo zrušeno 252 vnitrostátních a 129 mezinárodních letů a pozastaveny desítky námořních linek.
Podle údajů z 15. srpna je jeden muž, který byl při rybaření smeten vlnami, pohřešován, dalších 143 lidí bylo zraněno.
V noci na 14. srpna se Podul, již jako silná tropická bouře, přehnal přes pobřeží čínské provincie Fu-ťien a postoupil hlouběji do vnitrozemí. Navzdory oslabení přinesl do jihovýchodní části země silné lijáky. V okrese Beihai v provincii Kuang-si spadlo téměř 300 mm srážek. V provincii Kuang-tung bylo evakuováno více než 106 000 lidí, uzavřeny turistické objekty a zastaveny trajektové linky, přesměrováno 150 vlaků.
Zatopené městské ulice po tajfunu Podul, Čína
Zvláštností tajfunu Podul byl jeho rychlý pohyb po souši: pohyboval se rychlostí až 45 km/h, přičemž průměrná rychlost byla 20 km/h.
Lesní požár v obci Molesuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který vypukl 10. srpna, se stal největším v zemi od začátku oficiálního zaznamenávání v roce 1968.
Do 15. srpna shořelo 36 500 hektarů.
Plameny zničily dopravní prostředky a obytné domy, jejichž přesný počet zatím nebyl stanoven. Asi 7 800 lidí bylo nuceno se evakuovat.
Katastrofální následky lesních požárů v obci Molezuela de la Carballeda, provincie Zamora, Španělsko
Požár vyřadil z provozu elektrické vedení, zavlažovací systémy a zemědělskou techniku. Na popel se proměnilo 11 000 hektarů polí, olivových hájů a vinic.
V postižené oblasti oheň ochromil dopravu: 14 silnic bylo uzavřeno a vysokorychlostní vlaky spojující Madrid s Galícií byly pozastaveny.
Abechera v provincii Zamora se díky požáru doslova proměnila v „město duchů“.
Do boje s živly bylo zapojeno více než 1 300 lidí a stovky dopravních prostředků.
Bohužel živly si vyžádaly životy tří lidí. Nejméně šest lidí utrpělo těžká zranění, včetně popálenin a otravy kouřem.
Horké a suché léto v zemi opět vytvořilo takzvané pravidlo třiceti – když teplota přesáhne 30 °C, vlhkost je nižší než 30 % a rychlost větru přesahuje 30 km/h. Za takových podmínek se i malá ohniska požáru okamžitě rozrostou v nekontrolovatelný požár.
V důsledku toho je plocha spálená ohněm ve Španělsku již více než čtyřikrát vyšší než průměrná hodnota.
Podle údajů Evropského informačního systému o lesních požárech (EFFIS) v roce 2025 již shořelo 348 238 ha, přičemž průměrný údaj za roky 2006–2024 činí 79 570,11 ha.
Minulý týden zažilo Portugalsko jeden z nejkritičtějších momentů aktuální sezóny lesních požárů.
K 19. srpnu v zemi zuřilo 70 požárů. Na jejich hašení se podílelo více než 3 900 specialistů a 1 300 kusů techniky. Vzhledem k rozsahu a rychlosti šíření ohně byla nasazena také armáda.
Hašení ohnisek lesního požáru z vrtulníku v Portugalsku
V důsledku požárů již zahynuli tři lidé.
Pokud se člověk cíleně nezajímá o téma katastrof, někdy ani neví o událostech v sousední zemi a vidí jen to, co má za oknem: „No a co, je to o něco horší než loni, nebo ještě horší než před dvěma lety.“
Různé zdroje informací však tvrdí, že je to normální. Ale normy se časem mění – a výsledkem je, že to, co se děje, přestává vypadat jako něco neobvyklého. Člověk to vnímá jako přirozený proces a uklidní se.
Vezměme si jako příklad požáry. Průměrnou roční plochu a počet požárů obvykle porovnávají s „průměrem za 10–20 let“. Ale nuance spočívá v tom, že se nejedná o pevně stanovené základní období, ve vztahu k němuž by byla jasně viditelná dynamika zhoršování situace s požáry.
Jelikož se toto období každý rok obnovuje, do databáze se dostávají anomálně vysoké hodnoty z posledních let, které zase „zvyšují laťku“ průměrné hodnoty, a rozdíl již nevypadá tak velký. Takto funguje jednoduchý mechanismus vyhlazování obrazu narůstajících katastrof.
Podívejme se na příklad. Podle údajů Evropského informačního systému o lesních požárech (EFFIS) činila průměrná rozloha požárů v EU za desetileté období od roku 2006 do roku 2015 256 702 ha. Plocha spálená ohněm v letošním roce, od 1. ledna do 19. srpna, činí 1 015 024 ha, což je téměř čtyřikrát více.
A současná průměrná hodnota za období 2006–2024, 354 628 ha, již zahrnuje extrémní hodnoty posledních let, kdy počet požárů prudce rostl.
A při podobném srovnání této průměrné hodnoty, 354 628 ha, s hodnotou od 1. ledna do 19. srpna 2025, 1 015 024 ha, dostaneme již 2,9násobný rozdíl.
Prostými matematickými manipulacemi se odchylka od normy snížila o 100 000 ha.
Formálně zde nedochází k přímému zkreslení údajů: všechna čísla jsou správná. Ale protože se tím málokdo skutečně zabývá, vše vypadá „v mezích normy“.
Za tím však stojí spálené lesy, uhynulá zvířata, něčí zničené domy a hlavně ztracené lidské životy.
Totéž lze pozorovat u údajů o jiných přírodních událostech: záplavách, teplotách, tornádech, zemětřeseních.
Na těchto příkladech jsme vám chtěli ukázat, jak se v reálném obrazu klimatických změn vyhlazují ostré hrany.
Proto je tak důležité samotnému se v tom vyznat. Když člověk začne přemýšlet a vidět skutečný obraz, uvědomí si, že katastrofy již zachvátily celý svět děsivou rychlostí, a může tuto pravdu sdělit ostatním. Vždyť poctivé a spolehlivé informace jsou životně nezbytné — pomáhají lidem zachovat si zdravý rozum.
Video verzi tohoto článku si můžete prohlédnout zde:
Přidat komentář