Přehled klimatických katastrof na planetě od 22. do 28. října 2025

Poslední říjnový týden se stal jedním z nejničivějších v tomto roce. V Karibiku zuřil tropický hurikán 5. kategorie Melissa.

Během tří dnů otřáslo planetou šest podzemních otřesů s magnitudem 6,0 a vyšším.

A srážky ve Vietnamu prakticky překonaly historický světový rekord.

O těchto a dalších klimatických událostech uplynulého týdne, od 22. do 28. října 2025, čtěte dále. 

Dnes také odpovíme na komentář, který se objevuje doslova pod každým vydáním.

Tropický hurikán Melissa

Ráno 28. října udeřil tropický hurikán Melissa, který dosáhl 5. kategorie, s větrem téměř 300 km/h, na pobřeží Jamajky poblíž města New Hope. Stal se nejsilnější bouří za celou 174letou historii sledování v tomto regionu.

Větve a úlomky létaly vzduchem, budovy přišly o střechy a ulice se proměnily v bouřlivé proudy.

Zkáza a chaos v ulicích po průchodu tropického hurikánu Melissa na Jamajce

Bouřková vlna zaplavila ulice historického přístavu Black River. Pod vodou se ocitl také téměř celý okres Saint Elizabeth, hlavní zemědělské centrum země. Několik rodin bylo odříznuto od okolí a záchranáři se k nim nemohli dostat.

Ničivá stěna hurikánu přešla i nad Montego Bay – třetím největším městem a hlavním turistickým centrem země. Hotely byly zatopeny – voda tekla ze stropů jako vodopád.

Více než 77 % obyvatel ostrova, tedy 540 000 odběratelů, zůstalo bez elektřiny a spojení.

Přibližně 15 000 lidí se uchýlilo do krytů.

Celé území Jamajky bylo vyhlášeno zónou katastrofy. Místní obyvatelé popisovali dění jako scénu z katastrofického filmu: palmy zlomené jako sirky, podemleté silnice a domy stojící po okna ve vodě.

Lijáky způsobené tropickým hurikánem Melissa zaplavily obytné čtvrti na Jamajce

K 31. říjnu si živel na Jamajce vyžádal 19 lidských životů.

Druhou zemí, která se ocitla pod přímým úderem hurikánu, byla Kuba. Přinesl tam silné deště a bouřkovou vlnu. Preventivně bylo evakuováno více než 735 000 lidí, zejména z nížin a pobřežních oblastí. Byly zaznamenány záplavy, škody na střechách a elektrickém vedení.

Hurikán Melissa zasáhl i další země Karibiku a zanechal po sobě chaos a lidské oběti.

Na Haiti přinesl přívalové deště a nárazový vítr.

Sesuv silnice na Haiti po náhlých záplavách způsobených hurikánem Melissa

Ve městě Petit-Goâve vystoupila z břehů řeka a zaplavila domy i mosty. Podle oficiálních údajů k 31. říjnu v zemi zahynulo nejméně 30 lidí a také jsou hlášeni pohřešovaní.

Záplavy a sesuvy půdy zničily silnice, kvůli čemuž se mnoho vesnic stalo pro záchranáře nedostupnými. Úřady Haiti označily situaci za „národní katastrofu“.

V Dominikánské republice zahynul jeden člověk a další se pohřešuje. Kvůli poruchám ve vodovodních systémech způsobeným běsněním živlu zůstalo nejméně 1 270 000 obyvatel bez přístupu k pitné vodě.

Hurikán Melissa způsobil katastrofální záplavy v Dominikánské republice

Melissa se stala jedním z nejsilnějších hurikánů v Atlantiku za celou dobu sledování.

Turecko

27. října pozdě večer, ve 22:48 místního času, zasáhlo oblast Sındırgı v provincii Balıkesir silné zemětřesení s magnitudem 6,1. Jeho ohnisko se nacházelo v hloubce pouhých 5,99 km.

Otřesy byly cítit nejen v sousedních provinciích – Izmiru, Istanbulu, Bursě, Tekirdağu, Kocaeli a Sakaryi – ale i v okolních zemích: Bulharsku, Řecku, Severní Makedonii a na Kypru.

Navzdory síle zemětřesení a blízkosti hypocentra k povrchu se podařilo předejít obětem a rozsáhlým škodám. V Balıkesiru se zřítily čtyři budovy, z nichž tři byly vážně poškozeny při předchozí seismické události. Podle údajů tureckého Úřadu pro mimořádné situace a katastrofy (AFAD) utrpělo 26 lidí zranění různého stupně.

V provincii Manisa potřebovalo lékařskou pomoc 42 obyvatel. V důsledku zemětřesení zde bylo poškozeno 83 staveb v devíti okresech.

Zřícená budova po silném zemětřesení M6,1 v provincii Balıkesir, Turecko

Po hlavním otřesu následoval seismický roj: od noci do poledne 28. října bylo zaznamenáno přibližně 500 následných otřesů, z nichž 12 přesáhlo magnitudo 4,0. Nejsilnější následný otřes dosáhl magnitudo 4,8.

Úřady zajistily obyvatelům dočasné ubytování ve stanech na ulici, protože mnozí se báli vracet do svých domovů, protože se obávali dalších zemětřesení. Silný déšť komplikoval práci záchranných týmů i život obyvatel: někteří lidé, kteří se uchýlili do pavilonů a kaváren, při následných otřesech znovu vybíhali ven navzdory lijáku.

Podle seismologů bylo v posledních třech měsících v regionu zaznamenáno přibližně 12 000 seismických událostí a jejich počet dále roste, což je pro tuto oblast neobvyklé.

Je třeba poznamenat, že tento týden během pouhých tří dnů došlo k šesti zemětřesením s magnitudem 6,0 a vyšším v různých částech planety.

Během pouhých tří dnů došlo ve světě k šesti zemětřesením s magnitudem 6,0 a vyšším

Argentina

25. října zasáhla Buenos Aires, hlavní město Argentiny, a jeho okolí bouře se silnými lijáky. V některých čtvrtích spadlo více než měsíční množství srážek – až 155 mm, přičemž jejich většina během pouhých dvou hodin. Průměrná měsíční norma srážek v říjnu v Buenos Aires činí 122,9 mm.

Doprava byla ochromena na několika klíčových dálnicích: Panamerické dálnici, Avenida General Paz a na dálnici Buenos Aires – La Plata. Na některých úsecích byly automobily zatopené až po střechu. Přerušeno bylo také příměstské spojení.

Buenos Aires po rekordním lijáku: auta zmizela pod vodou, Argentina

Hladina potoka Medrano, který se vlévá do řeky La Plata, stoupla téměř 2,5násobně a překročila 5 metrů, což se stalo hlavní příčinou záplav. Ulice se změnily v řeky – lidé byli nuceni brodit se vodou až po pás.

Bez elektřiny zůstalo asi 45 000 odběratelů v metropolitní oblasti.

Historická data ukazují, že tak extrémní množství srážek v říjnu je pro Buenos Aires mimořádně vzácné. Od začátku měření v roce 1906 jde teprve o třetí případ, kdy během jednoho říjnového dne spadlo více než 100 mm deště: 23. října 1944 – 109 mm, 28. října 2014 – 132 mm, 25. října 2025 – 123 mm.

Bouře Benjamin

Počínaje 23. říjnem udeřila na Evropu bouře Benjamin, která způsobila hurikánový vítr, lijáky a záplavy. Sedm zemí – Švýcarsko, Belgie, Francie, Spojené království, Nizozemsko, Španělsko a Portugalsko – vyhlásilo oranžový stupeň nebezpečí.

Živel narušil silniční, železniční, trajektovou i leteckou dopravu. Během jediného dne zrušily největší letecké společnosti více než 260 letů a přes 870 bylo zpožděno. Tisíce cestujících uvízly na letištích v Londýně, Amsterdamu, Paříži, Dublinu a Frankfurtu.

Nejvážněji byla zasažena Francie. Na pobřeží Lamanšského průlivu a Atlantiku zuřil hurikánový vítr a na ostrově Korsika v obci Cagnano dosahovala jeho rychlost podle Météo France až 168 km/h.

Vlny v Biskajském zálivu přesahovaly 14 metrů. Pád stromů způsobil zranění sedmi lidí v různých regionech.

Bouře Benjamin ve Francii: silný vítr vyvracel stromy a poškodil budovy

Bez elektřiny zůstalo 140 000 domácností. V Paříži a na předměstích byly dočasně uzavřeny parky a zahrady. V departementu Corrèze spadlo za 48 hodin 120 mm srážek a v Cantal za 24 hodin 109,5 mm.

Na Korsice tragicky zemřel muž: strhl ho mohutný proud vody, když se s rodinou koupali v řece Fango. Voda stoupla tak rychle, že je zcela zaskočila. Naštěstí jeho ženu a dvě děti se podařilo zachránit.

V hrabství Suffolk ve Spojeném království zůstalo bez elektřiny více než 2 000 domů a vítr o rychlosti až 120 km/h vyvracel stromy na železniční tratě.

V Nizozemsku prudké poryvy větru a lijáky vyvolaly dopravní kolaps: v dopravní špičce přesahovala délka kolon 900 km. Zastaven byl také provoz vysokorychlostních vlaků.

Zatopené nábřeží v Nizozemsku po bouři Benjamin

Ve Švýcarsku zrušila lodní společnost všechny plavby na Ženevském jezeře. Silný poryv větru převrátil u města St. Gallen přívěs dodávky a na dvě hodiny zablokoval provoz na národní dálnici A13.

Ve Španělsku hasiči uskutečnili více než 600 zásahů: vítr polámal stromy a poškodil budovy. Zraněno bylo 26 lidí, z toho 11 muselo být hospitalizováno.

V provincii Tarragona způsobila bouře další tragédii: muže odnesly mohutné vlny a utopil se.

Nový Zéland

23. října zasáhly Nový Zéland už podruhé během týdne extrémně silné větry, které zasely zkázu a chaos. Hlavní úder dopadl na metropoli Wellington a také na část Jižního ostrova. Místy dosahovala rychlost větru 230 km/h.

Pro několik postižených regionů byl vyhlášen nejvyšší, červený stupeň nebezpečí, což je mimořádně vzácné. A v Canterbury, největším regionu země, byl vyhlášen stav nouze.

Vítr vyvracel stromy a strhával střechy budov. Desítky tisíc domácností zůstaly bez elektřiny, zrušeno bylo přes 200 letů a některé dálnice byly uzavřeny.

Mocná bouře na Novém Zélandu vyvracela stromy

Silný vítr také přispěl ke vzniku lesních požárů a výrazně ztížil jejich hašení.

USA

V noci na 25. října zasáhly oblast Dallas/Fort Worth, rozsáhlou městskou aglomeraci na severu Texasu, silné bouře. Poryvy větru dosahovaly 108 km/h.

Radar zaznamenal možnost vzniku tornáda. Později však odborníci stanovili, že pozorované škody odpovídají spíše přímočarému větru o rychlosti až 135 km/h.

Bouře byla doprovázena stovkami výbojů blesků. Několik z nich zasáhlo obytné budovy a způsobilo šest požárů v okresech Dallas a Denton. Na mezinárodním letišti Dallas/Fort Worth spadlo během dne 79 mm srážek – říjnový rekord za posledních dvacet pět let.

K ránu bouřková fronta zasáhla Houston, největší město Texasu, a zanechala bez elektřiny asi 260 000 lidí.

Už večer 26. října přinesl tentýž atmosférický systém katastrofální lijáky do státu Florida.

Prudké deště proměnily silnice v řeky, stát Florida, USA

Desítky silnic a obytných čtvrtí se ocitly pod vodou. Jedna z klíčových státních komunikací v oblasti města Sanford byla zcela zaplavena.

Národní meteorologická služba vyhlásila pro tento region vzácný stav nouze kvůli náhlému záplavovému nebezpečí.

Ve městě Eustis, okres Lake, místy za jediný den spadlo až 500,4 mm deště (průměrná říjnová norma je 64,6 mm), což je srovnatelné s množstvím srážek během tropického hurikánu Ian – jedné z nejničivějších bouří v dějinách USA (září 2022).

Záplavy na Floridě: budova se ocitla pod vodou po rekordních srážkách, USA

Ve městech Mount Dora a Eustis voda poškodila silnice a technické sítě; v některých oblastech bylo obyvatelům důrazně doporučeno vodu před použitím převařit. A poblíž Eustisu vznikly dva krátery způsobené pravděpodobně vymletím půdy.

Vietnam

V uplynulém týdnu se střední Vietnam potýkal s katastrofálními záplavami po rekordních lijácích. Ve městě Huế, bývalé císařské metropoli země, známé svými historickými památkami a lokalitami světového dědictví UNESCO, spadlo během jediného dne – od 19:00 26. října do 19:00 27. října – na vrcholu Bach Ma 1 739 mm srážek. To je druhý nejvyšší údaj na světě za celou historii meteorologických měření. První hodnota, 1 825 mm, byla zaznamenána v lednu 1966 na francouzské meteorologické stanici v Indickém oceánu.

Katastrofální záplavy ve Vietnamu: zcela zatopeno historické město Huế

Živel si vyžádal 10 lidských životů, dalších 5 lidí je pohřešováno.

Města středního Vietnamu byla prakticky ochromena. V Huế a Danangu se desítky čtvrtí ocitly pod vodou, místy její hladina dosahovala 4 metrů. Byly zaplaveny obytné oblasti, zničeny silnice a poškozeny mosty. V obci Tra Tan došlo ke 30 sesuvům půdy, které zničily 11 domů.

Aby se zabránilo stržení kriticky důležitých železničních mostů Bach Ho a Da Vien přes řeku Huong povodňovou vodou, byly na ně nasměrovány dva vlaky s kameny o celkové hmotnosti více než 1 100 tun.

Rozsah škod je obrovský: pod vodou se ocitlo více než 65 000 domácností, byla zničena zemědělská půda a uhynuly tisíce kusů dobytka. Záchranné práce probíhaly v podmínkách neutuchajících lijáků.

Evakuace lidí z oblastí silného zaplavení po rekordních srážkách ve Vietnamu

V komentářích pod vydáním diváci často píší, že se s klimatem nic neděje, že je vše jako dřív: pršelo, zemětřesení také byla. 

Máme upřímnou radost za ty, kterých se klimatická katastrofa dosud nedotkla. Ale jak se říká, je lepší se učit ne na vlastních chybách.

Můžeme se s vámi pouze podělit o informace a nabídnout tři kroky pro vaši bezpečnost, a vy sami máte svobodu se rozhodnout – poslechnout je, či nikoli.

První krok – přečtěte si v jakýchkoli zpravodajských reportážích, co říkají lidé, kteří přežili přírodní katastrofu. Zkuste se vcítit do jejich situace. Dokážete si představit, že během několika minut bude váš dům zcela zaplaven nebo ho rozmetá tornádo, které se ve vašem regionu nikdy dříve nevyskytovalo?

První, co říkají všichni, kdo přežili kataklyzma: „Nečekali jsme, že se to stane.“ Nenadálost – to je hlavní faktor. Znamená to, že lidé nebyli varováni a především, že přírodní pohromy se rozvíjejí velmi rychle a jsou stále ničivější.

K tomu mnoho lidí neví, jak v takových situacích jednat. Protože se o tuto otázku nezajímali a mysleli si, že se jich to netýká.

A ještě jeden moment, o kterém mluví všichni svědci, kteří katastrofu přežili – následně zůstávají se svým neštěstím sami: nemají kde bydlet, nemají co jíst, nemají pitnou vodu.

Ano, záchranáři dělají vše, co mohou, ale jejich technické a lidské zdroje jsou velmi omezené.

Musíme pochopit, že záchrana našich životů je naše odpovědnost!

Druhý krok – pochopit, co se skutečně děje s klimatem. Díky práci mezinárodního vědeckého kolektivu ALLATRA byly odhaleny skutečné příčiny klimatických katastrof a cesty k jejich předcházení. Tato interdisciplinární výzkumná práce je volně dostupná a je vysvětlena jednoduchým a srozumitelným jazykem – můžete si ji sami prostudovat. Znalosti odstraňují strach a podněcují k činům!

A třetí krok – je nutné naléhavě informovat všechny lidi na planetě o rychle eskalující klimatické krizi.

Už existují tisíce angažovaných dobrovolníků, kteří prostřednictvím sociálních sítí šíří tyto informace.

Dnes musí celé lidstvo jednotným hlasem otevírat otázku klimatu a požadovat vytvoření mezinárodního vědeckého centra pro zkoumání a řešení tohoto problému – zvláště v oblasti mikro- a nanoplastů, o čemž jsme mluvili v předchozích vydáních.

Aby mohli ti nejlepší vědci najít řešení, musí společnost vznést požadavek.

Jednat je třeba už teď. A to nejjednodušší, co může každý udělat, je – nemlčet.

S videoverzí tohoto článku se můžete seznámit zde: