Přehled klimatických katastrof na planetě od 10. do 16. září 2025

Rozsáhlé záplavy na ostrově Bali.

Rekordní lijáky v Tokiu a Pekingu.

Nejsilnější sucho za celou dobu pozorování v Jižní Koreji.

Ale hlavní úder zasadil sibiřský chochol, jehož sílu pocítila Kamčatka.

O těchto a dalších klimatických událostech uplynulého týdne, od 10. do 16. září 2025, — více v přehledu.

Indonésie

Na ostrově Bali – jednom z nejoblíbenějších turistických letovisek Indonésie – došlo 10. září k nejsilnějším záplavám za poslední desetiletí.

Zatopené ulice a zničené budovy – následky katastrofálních záplav na ostrově Bali, Indonésie

Živel zasáhl 6 z 8 okresů provincie Bali a také hlavní město – město Denpasar.

Po prudkých deštích se řeky vylily z břehů a zaplavily ulice, obytné domy, chrámy i turistické zóny. Byl omezen přístup k mezinárodnímu letišti Ngurah Rai – klíčovému dopravnímu uzlu pro turisty přijíždějící na Bali.

Sesuvy půdy zablokovaly silnice a zničily mosty.

Lidi, kteří uvízli na cestě na letiště, odváželi vojáci na člunech a nákladních vozech.

V městě Denpasar se zřítily dvě budovy a místy dosahovala voda dospělému člověku až po pás. Zavřely se hotely, banky, kancelářská centra a dokonce i nemocnice.

Na jednom z trhů byl přízemní trakt zcela zatopen, první patro bylo pokryto silnou vrstvou bahna.

Kvůli výpadku elektřiny používala regionální nemocnice generátory k zajištění chodu operačních sálů.

V turistickém komplexu Kertalangu dosahovala voda až ke stropům a děti byly zachraňovány přes půdní prostory.

Oblíbené pláže a památky byly zavaleny odpadky. Mnozí turisté byli evakuováni. Úřady vyhlásily na ostrově výjimečný stav.

Podle údajů ke 14. září si záplavy vyžádaly životy nejméně 17 lidí, 5 je vedeno jako pohřešovaných.

Alžírsko a Tunisko

10. září se východní Alžírsko a severozápadní Tunisko ocitly v moci mohutné bouře. Doslova během několika minut se klidný večer proměnil v chaos: obloha ztemněla, přihnaly se mraky a na zem se sneslo silné krupobití.

V alžírské provincii Tébessa ledové kroupy vyrazily okna a poškodily střechy domů.

Řidiči byli nuceni zastavit kvůli rozbitým čelním sklům. Čtyři lidé utrpěli zranění a byli převezeni do nemocnice.

Velké krupobití zasáhlo provincii Tébessa v Alžírsku

V Tunisku byly zasaženy provincie El-Kef a Kairouan: kroupy velikosti ořechu způsobily značné škody na olivovnících a ovocných stromech, poškozena byla také vozidla.

Turecko

V poslední době jsou stále častěji zaznamenávány případy prudkého zesílení větru – náhlé vichřice, mikronárazové větry, tornáda a další anomální jevy se stávají trvalou hrozbou pro lidi.

Tak tomu bylo i večer 11. září v turecké provincii Ağrı, kdy vesnici Tezeren zasáhla náhlá bouře. Doslova během několika minut se obloha zatáhla, vítr prudce zesílil a strhl střechy z většiny domů, některé stavby zničil až do základů – bouře poškodila 80 % všech budov.

Náhlá bouře zničila domy ve vesnici Tezeren, provincie Ağrı, Turecko

Obyvatelé zůstali bez střechy nad hlavou a byli nuceni hledat dočasné útočiště u příbuzných nebo sousedů.

Polsko

14. září došlo na letišti Krakov-Balice k incidentu: osobní letoun společnosti Enter Air při přistání nedokázal zabrzdit a vyjel za hranice vzletové a přistávací dráhy.

Podle údajů letecké společnosti byla příčinou silná průtrž mračen: velké množství nahromaděné vody znemožnilo normální brzdění a způsobilo nekontrolovaný smyk letadla. Evakuace proběhla rychle a naštěstí nikdo z cestujících ani posádky neutrpěl vážná zranění.

Zablokování jediné vzletové a přistávací dráhy zcela ochromilo provoz letiště a k jejímu uvolnění bylo nutné dopravit speciální vybavení z Česka.

Kolumbie

14. září se městem San Ángel v departementu Magdalena prohnalo pro tuto zemi nezvyklé tornádo.

Vír zasáhl arénu pro býčí zápasy a rozmetal dřevěné i kovové konstrukce. Lidé v panice prchali hledat úkryt. Naštěstí se událost obešla bez obětí.

Silné tornádo ve městě San Ángel ničí arénu pro býčí zápasy, departement Magdalena, Kolumbie

Je třeba poznamenat, že tornáda se v Kolumbii dříve nevyskytovala – poprvé byl tento jev oficiálně zaznamenán v roce 2001 ve městě Soledad, departement Atlántico. 

Japonsko

11. září zasáhly Tokio a sousední prefekturu Kanagawa rekordní lijáky, které způsobily rozsáhlé záplavy a ochromily život metropole.

Intenzita srážek překonala všechny dosavadní historické rekordy. Největší množství srážek bylo zaznamenáno v Tokiu, v obvodě Meguro, kde během jedné hodiny spadlo 134 mm. V obvodech Setagaya a Óta (letiště Haneda) dosáhla hodinová intenzita srážek nejvyšších hodnot od začátku měření – 92 mm, respektive 88,5 mm.

V obchodní čtvrti Midorigaoka dosahovala hladina vody na silnicích 20 cm. Zaměstnanec jednoho z obchodů uvedl, že voda během několika vteřin zaplavila prostory, způsobila výpadek elektřiny a napáchala škody – bezprecedentní za 50 let existence obchodu. Postiženi byli obyvatelé suterénních bytů: mnozí nemohli otevřít dveře kvůli tlaku vody zvenčí a v jednom ze zaplavených bytů zůstalo uvězněno šest dětí. Naštěstí se je podařilo zachránit.

Tokio pod úderem živlu: rekordní lijáky zaplavily budovy

Blesky ochromily provoz letiště Haneda a záplavy na tratích zastavily železniční vlaky.

V námořním přístavu Tokio převrátil náhlý silný poryv větru kontejnery – v důsledku toho jeden dělník zahynul a druhý utrpěl zranění. Meteorologové tento poryv klasifikovali jako mikronáraz. Podobné jevy se v poslední době po celém světě vyskytují stále častěji.

Čína

Večer 13. září se Peking ocitl v moci mohutné konvektivní bouře, která zasáhla velkou část města: silný vítr, hromy a blesky byly doprovázeny lijáky a náhlým krupobitím. Postiženy byly čtvrti Fangshan, Čchao-jang, Š’-ťing-šan, Ta-sing, Tchung-čou, Tung-čcheng, Chaj-tien a Si-čcheng.

Nejvyšší intenzita srážek byla zaznamenána v obvodu Tchung-čou – během jedné hodiny tam napršelo 34,3 mm.

Místy padaly z nebe ledové kroupy o velikosti pingpongového míčku, dokonce i slepičího vejce. Automobily byly posety promáčklinami a v některých čtvrtích napadlo tolik krup, že zůstávaly ležet v závějích.

Silné krupobití v Pekingu pokrylo ulice silnou vrstvou ledu

Pamětníci říkali, že se tu nic podobného nestalo minimálně 40 let.

Živel zasáhl i dopravní systém. Kvůli větru a lijáku spadl strom na trať jedné z hlavních linek metra, čímž dočasně zastavil provoz.

Toto září bylo v Pekingu mimořádně horké, což se stalo spouštěčem vzniku náhlé konvektivní bouře, krajně netypické pro tuto roční dobu.

Jižní Korea

Institut světových zdrojů klasifikuje Jižní Koreu jako zemi se střední nebo vysokou úrovní nedostatku vody.

Paradoxem je, že přívalové deště situaci v zemi jen zhoršují. Dlouhá sucha vysušují půdu. Dešťová voda se během intenzivních srážek nedokáže vsáknout do země a místo toho stéká po povrchu do řek a moří, aniž by doplňovala podzemní vody. Výsledkem je rostoucí riziko záplav a prudké výkyvy hladin v přehradních nádržích komplikují správu vodních zdrojů.

Historické sucho v Jižní Koreji: půda popraskala vedrem

V Kangnüngu, městě na východním pobřeží Jižní Koreje, provincie Kangwon-do, vypuklo nejsilnější sucho za celou dobu pozorování.

12. září klesla hladina vody v přehradní nádrži Obong, která pokrývá asi 87 % potřeb města, na 11,5 % její kapacity, čímž prakticky dosáhla dna – to je nejnižší hodnota za celou historii města. 

Dokonce i po silných deštích, které 12. září přinesly více než 100 mm srážek, se hladina vody zvýšila pouze na 16 %, což odpovídá přibližně desetidenní zásobě. Úřady byly nuceny zavést přísnou regulaci spotřeby vody: voda byla do domácností dodávána pouze dvě hodiny denně – hodinu ráno a hodinu večer.

Ve městě byl vyhlášen režim mimořádné situace – poprvé v historii země ne kvůli požáru či záplavám, ale z důvodu sucha.

Farmáři přicházejí o úrodu, podnikání trpí a každodenní život se ocitl v paralýze. Obyvatelé přiznávali, že se s ničím podobným nikdy nesetkali: nebylo možné se umýt, vyprat ani osprchovat. Život lidí se proměnil v boj o přístup k nejzákladnějšímu zdroji.

Nedostatek vody v Kangnüngu si vyžádal mobilizaci 71 hasičských vozů a 141 vojenských cisteren z celé Jižní Koreje. Situace se stala natolik vážnou, že na místo byla vyslána dokonce i pobřežní hlídková loď Tokdo.

Pro zajištění obyvatel bylo do města přivezeno 8 milionů lahví pitné vody.

Po deštích byl režim dodávky vody mírně zmírněn a prodloužen na šestihodinový interval, ale jde pouze o dočasné opatření.

Vyschlá přehrada Obong ve městě Kangnüng: hladina vody klesla na historické minimum, provincie Kangwon-do, Jižní Korea

Podstata problému zůstává nevyřešena: meteorologové předpovídají pokračování sucha a obyvatelé dál žijí s vědomím, že jim může kdykoliv dojít voda.

Rusko

13. září byl na Kamčatce zaznamenán prudký nárůst seismické aktivity. Během jednoho dne vědci zaregistrovali 62 zemětřesení s magnitudem 3,5 a vyšším – z toho 8 bylo citelných pro místní obyvatele.

Nejsilnější otřes s magnitudem 7,4, který nastal ve 14:37 u východního pobřeží poloostrova, 122 km od města Petropavlovsk-Kamčatskij, se stal jedním z nejsilnějších následných otřesů červencového megazemětřesení s magnitudem 8,8. Hypocentrum leželo v hloubce asi 47 km.

Krátkodobě byla vyhlášena hrozba tsunami, ale velká vlna nenásledovala.

Pro ty, kteří se obávali vrátit domů, byl v Petropavlovsku-Kamčatském znovu otevřen dočasný evakuační přístřešek.

V následujících dnech pokračovaly silné otřesy s magnitudem až 5,9.

Na pozadí zemětřesení se zvýšila také vulkanická aktivita: známky aktivace vykazovaly sopky Kambalnaja, Bezymjannaja, Šiveluč, Klučevskaja, Karymskaja a Krašennikova.

Sopka Šiveluč na Kamčatce vyvrhla popel do výšky až 5 km, Rusko

A přestože se seismologové domnívali, že právě následný otřes M7,4 byl nejsilnější a dále dojde k útlumu seizmické aktivity, mýlili se – přírodní živel zasadil nový, ještě silnější úder.

Ráno 19. září začalo na Kamčatce panikou: v 06:58 místního času v akvatoriu Tichého oceánu, přibližně 143 km od města Petropavlovsk-Kamčatskij, došlo k zemětřesení s magnitudem 7,8. Hypocentrum leželo v hloubce 48 km.

Silné zemětřesení M7,8 bylo zaznamenáno v akvatoriu Tichého oceánu poblíž poloostrova Kamčatka

Očití svědci vyprávěli, že domy se třásly, padala omítka a bylo slyšet praskání panelů. Lidé vybíhali na ulici přímo v domácím oblečení.

V některých domech Petropavlovsku-Kamčatského se objevily praskliny, v hale letiště Jelizovo se lidé schovávali u sloupů, obávajíce se zřícení. Kvůli otřesům bylo zrušeno a zpožděno několik letů. 

Během následujícího dne bylo v regionu zaznamenáno více než 50 podzemních otřesů s magnitudem 3,5 a vyšším, přičemž více než polovina z nich dosáhla magnituda 5,0 a vyššího. 

Podle ředitele Jednotné geofyzikální služby Ruské akademie věd situace nezapadá do žádného z dosud známých vědeckých modelů, popisujících šíření následných otřesů.

Nicméně to, co se děje na Kamčatce, je zákonitý proces mnohem rozsáhlejší povahy, který jasně potvrzuje vědecký model, vypracovaný vědci Mezinárodního hnutí ALLATRA.

Nejde jen o nárůst napětí mezi dvěma tektonickými deskami, ale o působení kolosálního sibiřského magmatického chocholu – rozžhaveného proudu magmatu, jehož zóna vlivu je srovnatelná s rozlohou Austrálie. Tlak chocholu se šíří daleko za hranice Sibiře a je schopen vyvolávat mohutná zemětřesení i tisíce kilometrů od něj.

Tento proces lze přirovnat k činnosti obrovského hydraulického pístu: magma tlačí zdola na litosféru. Jenže sibiřská platforma je starobylá, pevná a monolitická struktura, která se neprohýbá ani neláme uprostřed, ale přenáší napětí na okraje euroasijské desky. Tam, v zónách střetu s jinými deskami, se napětí koncentruje a projevuje ve formě takzvaných okrajových efektů. 

To znamená, že vliv chocholu se neprojevuje v podobě prudkých lokálních deformací zemské kůry, ale vyvolává pomalé, rovnoměrné zdvihání celého sibiřského bloku, do něhož patří Západosibiřská deska, Východosibiřský kraton a Verchojansko-Čukotský vrásový systém.

Právě tento rozsáhlý, ale relativně pomalý proces vytváří obrovské napětí na okrajích kontinentálního bloku, kde se nejvýrazněji projevují geodynamické procesy.

Proto série mohutných zemětřesení na Kamčatce není uvolněním, ale jen dočasným upuštěním páry přes jeden z „ventilů“. Systém jako celek dál hromadí napětí a to svědčí o začátku nové, intenzivnější fáze geodynamických změn na planetě.

A právě nyní lidstvo stojí před volbou: pokračovat po obvyklé cestě sebeuspokojení, popírání a ignorování faktů, nebo se vydat cestou přijetí nepohodlné pravdy a okamžitých koordinovaných kroků. 

Slovo je na každém z nás!

Videoverzi tohoto článku si můžete prohlédnout zde: