Přehled klimatických katastrof na planetě od 20. do 26. srpna 2025

Zničená letoviska v Itálii, ledem pokrytá města v Brazílii, vzácný výskyt vodních tornád v Polsku. A dokonce i Arktida přepisovala teplotní rekordy.

Za těmito a dalšími klimatickými anomáliemi uplynulého týdne od 20. do 26. srpna 2025 se skrývá „něco“ navíc. V tomto článku si ukážeme, jak se toto „něco“ může ukázat jako nejnebezpečnější proces naší doby.

Itálie

Silná bouře zasáhla 24. srpna pobřežní obce v italském regionu Emilia-Romagna a postihla provincie Ravenna, Forlì-Cesena a Rimini. 

Nárazy větru dosahovaly rychlosti 122 km/h. Popadané stromy a billboardy zablokovaly silnice a narušily železniční dopravu. Z vlaku, který uvízl na kolejích, bylo evakuováno 23 osob.

V Milano Marittima, jednom z nejprestižnějších letovisek na jadranském pobřeží, utrpěly zejména pláže a koupací komplexy. Vítr lámal slunečníky, altány, trhal markýzy a porazil 265 stromů. V některých oblastech byly přerušeny dodávky pitné vody.

Následky silné bouře v letovisku Milano Marittima v italském regionu Emilia Romagna

Ve městě Rimini spadlo za 6 hodin 74 mm srážek (při průměrném měsíčním normálu pro srpen 39,2 mm), přičemž 50 mm z nich spadlo za pouhých 20 minut. Silnice a podchody byly zaplaveny.

Během několika hodin živel zničil až 80 % úrody zeleniny.

Rumunsko

Dne 23. srpna se Rumunsko potýkalo s následky silného středomořského cyklonu.

Bouře zasáhly 18 okresů země a hlavní město Bukurešť. V některých oblastech klesly teploty oproti předchozímu dni o 10 °C. Silný vítr vyvrátil stovky stromů a podpěr elektrického vedení a poškodil více než 70 automobilů. Lijáky zaplavily sklepy a dvory.

Silný vítr v Rumunsku vyvrátil stromy, zablokoval silnice a poškodil auta

V okrese Ilfov v oblasti Valašsko, severně od Bukurešti, se dva lidé utopili na jezeře Snagov, když jejich loď převrátila náhlá bouře.

A v okrese Arges ve Valachii zemřel pod troskami zřícené střechy 18 letý chlapec.

Guinea

Večer 20. srpna vyvolaly prudké deště mohutný sesuv půdy v oblasti Friguia Nord, obec Manea, 50 km od Konakry, hlavního města Guineje. Zasažena byla obytná čtvrť na úpatí hory Kakulima.

Silné deště způsobily smrtelný sesuv půdy v okrese Friguyadi Nord, obec Manea, Guinea

Podle slov svědků se vše odehrálo náhle: „Pršelo a najednou se země na úbočí hory pohnula a zavalila domy“. Pod tunami zeminy se nacházelo 22 budov, z nichž deset bylo obytných.

Do záchranných operací se zapojily jednotky civilní obrany a armády. Byli nasazeni psovodi a těžká technika a obyvatelé ručně odstraňovali trosky.

Několik obětí bylo vyproštěno živých a převezeno do nemocnic. Jedním z nich byl teenager, kterému se podařilo schovat, když uslyšel zvuk sesuvu.

K 22. srpnu bylo zraněno 12 lidí, 16 osob přišlo o život a dalších 10 se pohřešuje.

Mezi oběťmi sesuvu půdy je i rodina: rodiče a čtyři děti. Jediným, který přežil, je mladý muž, který byl ve službě několik kilometrů od místa neštěstí.

Rusko

V oblasti sibiřského magmatického chocholu jsou opět zaznamenány teplotní anomálie.

V Arktidě bylo zaznamenáno nebývalé teplo: 20. srpna na ostrově Vise v Karském moři teploměr poprvé v historii ukázal +11,6 °C, čímž o 2,5 °C překonal dosavadní rekord měsíce, +9,1 °C, který byl stanoven v roce 2024.

Od 8. do 25. srpna bylo překonáno 13 teplotních rekordů: Tmax = +8,1 °C; 9. srpna Tmax = +8,2 °C; 10. srpna Tmax = +8,8 °C; 11. srpna Tmax = +8,3 °C; 13. srpna Tmax = +6,9 °C; 15. srpna Tmax = +6,2 °C; 16. srpna Tmax = +6,1 °C; 20. srpna Tmax = +11,6 °C; 21. srpna Tmax = +8,7 °C; 22. srpna Tmax = +7,3 °C; 23. srpna Tmax = +7,3 °C; 24. srpna Tmax = +7,0 °C; 25. srpna Tmax = +8,7 °C.

Anomálně vysoké teploty doprovázely bouřky – pro tyto zeměpisné šířky vzácný jev, zaznamenaný zde teprve potřetí v 21. století (předchozí bouřky se vyskytly v letech 2006 a 2016).

20. srpna se v osadě Žilinda v Jakutsku vzduch ohřál na +27,7 °C (při průměrné měsíční teplotě +15,6 °C), stanovil tak nový denní rekord.

Na Sibiři nastalo anomální horko, Rusko

Ve stejný den na severu Tajmyrského poloostrova, na mysu Sterlegova, teploměry ukázaly +23 °C, přičemž průměrné měsíční maximum je +6,6 °C.

Na ostrově Dickson byly zaznamenány nové teplotní rekordy v 8 po sobě jdoucích dnech: 19. srpna Tmax = +22,5 °C; 20. srpna Tmax = +20,3 °C; 21. srpna Tmax = +20,1 °C; 22. srpna Tmax = +18,8 °C; 23. srpna Tmax = +19,0 °C; 24. srpna Tmax = +22,6 °C; 25. srpna Tmax = +21,3 °C.

Vrchol nastal 24. srpna, kdy se vzduch ohřál na +22,6 °C, což překročilo normu o více než 14 °C (průměrná měsíční teplota – +8,3 °C).

Ve městě Norilsk, kde se podle výpočtů vědců nachází centrum lokalizace magmatického chocholu, byly rovněž pozorovány anomálně vysoké teploty.

Podle odhadů meteorologů byla průměrná srpnová teplota v Norilsku vyšší než ve městech vzdálených tisíce kilometrů na jih: 23. srpna Tmax = +23,4 °C; 24. srpna Tmax = +25,0 °C; 25. srpna Tmax = +25,3 °C; 26. srpna Tmax = +24,7 °C. Tcp. max. srpen = +15,9 °C.

Jemen

Od 22. srpna zachvátily mnoho jemenských provincií rozsáhlé záplavy. Dlouho očekávané deště se změnily na katastrofu.

Katastrofální záplavy v Jemenu způsobily obrovské škody na infrastruktuře a obytných oblastech

V největším městě země Adenu byly zasaženy obytné čtvrti a zaplavena přízemí budov. Některé čtvrti se proměnily v jezera. Záplavové vody se mísily s odpadními vodami, což vytvořilo hrozbu šíření epidemií. Silnice byly pokryty kamením a bahnem, a to ochromilo dopravu. Poškozený most přerušil provoz na mezinárodní dálnici mezi městy Aden a Taiz. Obyvatelé uvedli, že takové srážky zde neviděli více než 40 let.

V provincii Abján v okrese Ahwar desetičlenná rodina jako zázrakem přežila poté, co jejich auto odnesl silný příval vody. Lidé se zachránili tím, že vylezli na vyvýšené místo.

Ve vesnici al-Khadra v okrese Qaidna v provincii Chadídža se zřítil dům, který zabil tři děti a zranil jejich rodiče.

Do 26. srpna živel připravil o život 14 osob a desítky jich byly zraněny.

Po celé zemi byla poškozena infrastruktura a zemědělská půda a zahynulo mnoho domácích zvířat.

Brazílie

Od 20. srpna zasáhla stát Rio Grande do Sul série bouří. Nejprve teplá fronta přinesla silný vítr o rychlosti přes 100 km/h, přívalové deště, kroupy a více než 300 000 úderů blesku. V obci Rolanti byl zaznamenán vítr o rychlosti 109,4 km/hod.

A studená fronta, která následovala, zintenzivnila deště. V některých oblastech ve střední a jižní části státu spadlo za dva dny více než 200 mm srážek.

V povodí řeky San Lorenço bylo zaznamenáno až 300 mm srážek, čímž byly překročeny dvě měsíční normy: průměrný měsíční úhrn srážek v srpnu zde činí 117 mm.

V důsledku toho se řeka vylila z břehů a zaplavila více než 2 000 domů. Voda přitékala rychle – celé ulice se staly neprůjezdnými, auta byla zaplavena a některé obyvatele zachraňovali na člunech. Více než 500 lidí muselo opustit své domovy.

Masivní záplavy v brazilském státě Rio Grande do Sul po rekordních srážkách

V hlavním městě státu Porto Alegre spadlo během dvou dnů 125 mm srážek, což rovněž překročilo měsíční normu pro srpen.

V celém regionu byly hlášeny záplavy, poškození střech, popadané stromy a zablokované silnice.

V Rio Grande do Sul byl vyhlášen stav nouze.

Ráno 26. srpna zasáhla obec Castro ve státě Paraná silná bouře s krupobitím. Během pouhých 20 minut byla celá oblast pokryta ledem.

Živel neušetřil stovky budov: byly poškozeny školy, zdravotnická a sportovní zařízení, zcela zničen stavební obchod, kostel přišel o střechu – postiženo bylo nejméně 600 domů.

Federální dálnice PR-151 byla pokryta ledem, takže byla pro řidiče nebezpečná. Bouře s krupobitím se přehnala i přes další města, včetně hlavního města státu Curitiba.

Silné krupobití způsobilo nebezpečné podmínky na silnicích v obci Castro ve státě Paraná v Brazílii

Seismická aktivita

Zemětřesení s magnitudem 7,5 nastalo ve čtvrtek 21. srpna ve 23:16 místního času v Drakeově průlivu, asi 710 km od města Ushuaia v Argentině. Ohnisko zemětřesení se nacházelo v hloubce 10,8 km. Americká geologická služba USGS původně otřesům přiřadila magnitudo 8.

Je důležité poznamenat, že v oblasti Drakeova průlivu dochází v roce 2025 k anomálnímu nárůstu seismické aktivity. Zatímco za poslední čtvrtstoletí, tedy od roku 2000 do roku 2024, zde bylo podle USGS zaznamenáno pouze 51 zemětřesení s magnitudem 4,5 nebo vyšším, za prvních 8 měsíců letošního roku bylo zaznamenáno již 11 takových otřesů.

Přitom dva z nich měla magnitudo vyšší než 7, což je pro tento region mimořádně vzácný jev, neboť za celou historii instrumentálních měření od roku 1890 byla zaznamenána jen tři podobná zemětřesení.

Vzácná událost: v roce 2025 došlo v oblasti Drakeova průlivu ke dvěma silným zemětřesením s magnitudem vyšším než 7,0

Dne 26. srpna ve 23:33 místního času došlo v akvatoriu Kaspického moře v hloubce 50 km k silnému zemětřesení s magnitudem 5,7. Epicentrum se nacházelo 39 km od města Izberbaš v Dagestánu v Rusku. Zdroj ležel v hloubce 50 km.

Otřesy byly silně cítit také ve městech Machačkala, Kaspijsk, Derbent a Bujnaksk. V několikapatrových budovách se kývaly lustry, drnčela okna a padalo nádobí. Lidé v panice vybíhali na ulici, kde mnozí v obavách z nových otřesů zůstali až do rána. V obchodech padalo zboží z regálů a na fotbalovém zápase zemětřesení srazilo k zemi jednoho z hráčů.

Seismické vlny se šířily daleko za hranice Dagestánu – otřesy byly cítit v řadě oblastí Ruska, včetně Astrachaňské a Volgogradské oblasti, a také v Arménii, Ázerbájdžánu, Gruzii, Kazachstánu, Iráku, Íránu, Sýrii, Turkmenistánu, Turecku a Uzbekistánu.

Silné zemětřesení s mgnitudem 5,7 stupně v akvatoriu Kaspického moře

Naštěstí nedošlo k žádným obětem ani vážným škodám.

Odborníci jsou znepokojeni absencí následných otřesů po zemětřesení, což je u podobných událostí neobvyklé. Podle jejich odhadů se nemusela uvolnit všechna nahromaděná energie a současné otřesy mohou být předzvěstí silnější seismické události.

Naproti tomu otřesy na ruské Kamčatce nepolevily. Od megazemětřesení M8,8, ke kterému došlo 30. července v 11:24 místního času v Tichém oceánu, 149 km od města Petropavlovsk-Kamčatskij (zdroj ležel v hloubce 17 km), bylo zaznamenáno již více než 12 000 seismických událostí. A jejich intenzita zůstává vysoká.

Od 25. srpna byly v Tichém oceánu zaznamenány tři po sobě jdoucí dny zemětřesení s magnitudem nad 6,0:

• Zemětřesení M6,6 nastalo 25. srpna v 18:48 místního času ve vzdálenosti 323 km od Severo-Kurilska. Ohnisko se nacházelo v hloubce 40 km.
• Dne 26. srpna došlo v 10:13 místního času ve vzdálenosti 196 km od Severo-Kurilska k zemětřesení M6.1. Ohnisko se nacházelo v hloubce 31 km.
• Dne 27. srpna došlo k zemětřesení M6,2 v 15:49 místního času ve vzdálenosti 276 km jižně od Petropavlovska-Kamčatského. Ohnisko se nacházelo v hloubce 66 km.

Obyvatelé některých čtvrtí města Petropavlovsk-Kamčatskij pocítili mírné otřesy.

Jeden ze seismických jevů byl velmi silný – jeho magnitudo bylo 6,6.

Vodní tornáda

Dne 21. srpna byl nad Baltským mořem pozorován neobvykle vzácný přírodní jev – rozsáhlé ohnisko vodních tornád.

Podle klimatologických standardů zahrnuje malá ohniska 5-9 vodních tornád za den, střední ohniska 10-19 a velká ohniska 20 a více.

Podle pozorovatelů bylo zaznamenáno celkem nejméně 20 vodních vírů.

Nejméně 12 vírů se vytvořilo v polských pobřežních vodách. A u dánského ostrova Bornholm byl podle Mezinárodního centra pro výzkum vodních tornád (ICWR) zaznamenán unikátní případ – 8 tornád současně seřazených v jedné linii.

Vzácný výskyt vodních tornád: bylo zaznamenáno 8 vírů, které se seřadily do linie u dánského ostrova Bornholm

V Rusku byla několik dní po sobě zaznamenána vodní tornáda také v Baltském moři: v Kaliningradské oblasti a ve Finském zálivu poblíž Petrohradu.

Tajfun Kajiki

Tajfun Kajiki způsobil 24. srpna spoušť a zkázu v čínském městě Sanya v provincii Hainan.

Byl to nejsilnější tajfun tohoto regionu za celou historii sledování, přinesl poryvy větru vyšší než 199 km/h a 389,2 mm srážek (vesnice Qingtian, okres Haitang).

Bylo vyvráceno více než 20 000 stromů, mnoho aut bylo zaplaveno a silný vítr vyrazil okna některých domů.

Následky tajfunu Kajiki: silný vítr vyrazil okna obytných budov v čínské provincii Hainan

Více než 7 000 domácností zůstalo bez dodávek vody. K 25. srpnu bylo v provincii Hainan postiženo celkem 102 500 lidí.

Poté, co Kajiki zeslábl na tropickou bouři, neztratil svou ničivou sílu – 25. srpna zasáhla centrální a severní provincie Vietnamu s nárazy větru o rychlosti až 133 km/h. Ničivé následky byly rozsáhlé: bylo poškozeno více než 8700 domů, zaplaveno 81 500 hektarů rýžových polí a zničeny sady.

Nejméně 1,6 milionu lidí zůstalo bez elektřiny.

Vietnam po tropické bouři Kajiki: ulice se změnily v řeky, auta se ocitla pod vodou

Silnice byly zaplaveny nebo zablokovány sesuvy půdy a 7 obcí v provincii Quang Chi bylo odříznuto od zbytku světa. Více než 44 000 obyvatel bylo evakuováno do bezpečných oblastí.

Živel si vyžádal 8 obětí, sedm ve Vietnamu a jednu v Thajsku.

Závěr

Na závěr vydání budeme pokračovat v tématu „nových norem“, kterého jsme se dotkli v minulém přehledu, abychom názorně ukázali, jak se obrušují hrany v obrazu narůstajících kataklyzmat. 

Vezměte si teploty. 

Světová meteorologická organizace používá k hodnocení odchylek počasí od průměru třicetileté klimatické normy. Tato výchozí období jsou každých 10 let aktualizována, aby odrážela měnící se klima. Na jedné straně to dává smysl: aktualizované údaje pomáhají při rozhodování v energetice, zemědělství, zdravotnictví a dalších odvětvích, kde klima hraje klíčovou roli. Pokud však základní období zahrnuje roky s pravidelnými anomálními záznamy, srovnání s ním přestává ukazovat skutečné extrémy povětrnostních podmínek.

Představte si, že měříte pacientovi teplotu, ale každý den měníte značku na teploměru tak, aby odpovídala včerejšímu údaji. Na konci týdne se vám bude zdát, že horečka 40 stupňů je jen mírně zvýšená.

WMO tedy stále doporučuje používat pro dlouhodobé sledování pevné období od roku 1961 do roku 1990, ale v praxi se toto období pro srovnání používá jen zřídka. Co si myslíte, proč? 

I samotný proces průměrování extrémních přírodních anomálií v naší době již zkresluje skutečný obraz toho, co se děje. Například ve městě Ostrovnoj na ruské Čukotce činila v únoru 2025 průměrná měsíční odchylka od normálu -1,7 °C. A průměrné denní teploty byly o 15 °C nižší a téměř o 32 °C vyšší než průměr!!! A tyto teplotní výkyvy trvaly celý měsíc. Co říkáte na takovou normu?!

Zde se hodí metafora: když žábu hodíme do vařící vody, vyskočí okamžitě; když ji vložíme do studené vody a postupně ji ohříváme, uvaří se, aniž by si všimla nebezpečí. 

Masový „syndrom žáby“ v naší společnosti ukazuje, že v důsledku manipulace s klimatickými daty a postupného posouvání laťky průměru začínají lidé považovat za normální i šokující anomálie a nebezpečí toho, co se děje, přestávají brát vážně. 

Závěry si můžete udělat sami.

Videoverzi tohoto článku naleznete zde: