Přehled klimatických katastrof na planetě od 2. do 8. dubna 2025

Evropu ochromila ledová bouře z Arktidy. Tornáda a záplavy proměnily obrovské oblasti USA v zónu katastrofy. Sibiří se přehnala vlna hurikánových větrů a požárů. Mnozí jsou přesvědčeni, že to není náhoda…

O těchto a dalších přírodních pohromách, které zasáhly obyvatele planety během týdne od 2. do 8. dubna, se dozvíte v tomto přehledu.

Arktická exploze v Evropě

Od 5. dubna začala invaze arktického chladu do střední a východní Evropy, na Balkán, část Středomoří a do Turecka. Po nezvykle teplém březnu, který způsobil prudký růst vegetace a předčasné kvetení stromů, zasáhly region anomálně nízké teploty a silné sněhové srážky.

Na Evropu v dubnu udeřily mimořádné mrazy a silné sněhové bouře

Zemědělství bylo vážně ohroženo, zejména kvetoucí ovocné stromy, které jsou citlivé na prudké výkyvy teplot a mrazy.

V Bělorusku silné sněhové srážky doprovázené vánicí a nárazovým větrem zanechaly bez elektřiny 272 obcí. Obzvlášť závažné následky byly v Minské a Mogilevské oblasti.

V Polsku po denních teplotách okolo +20 °C došlo k prudkému ochlazení s mrazy, silným větrem, sněhem a mrznoucím deštěm. V Olštýně byl sněhový příval doprovázen bouřkou a ve Varšavě vítr o rychlosti až 80 km/h poškodil elektrickou síť a strhával střechy domů.

V Bulharsku dosáhla výška sněhové pokrývky místy až 40 cm, což vedlo k omezením v dopravě a k výpadkům elektřiny v řadě obcí. Ve městě Plovdiv popadané stromy poškodily automobily. Dubnový mráz zničil v zemi téměř 100 % úrody meruněk, broskví, švestek, jablek, hrušek a třešní.

Na Ukrajině se vydatné sněžení vyskytlo v západních oblastech, a dokonce i na jihu v Oděské oblasti. V celé zemi se ustálily teploty o 6–12 stupňů nižší, než je klimatický normál. V Karpatech teplota klesla až na −18 °C. Podle meteorologů je vlna mrazů, která trvá téměř týden během kvetení ovocných stromů, bezprecedentním jevem.

Dne 6. dubna v Řecku, kde se v tomto ročním období obvykle drží teploty kolem +20 °C, zasáhlo severní a centrální část země sněžení.

V některých oblastech včetně Soluně dosáhla výška sněhových závějí až 30 cm a teplota místy klesla na −7 °C. Zmrzlé třešně, meruňky a broskve způsobily zemědělcům vážné ztráty.

Silná vrstva sněhu na autě po dubnovém sněžení v Chalkidikách, Řecko

Turecko zasáhly 7. dubna přívalové deště a některé regiony pokryl nečekaný sníh. Teplota v celé zemi klesla o 4–10 stupňů pod normál.

Španělsko

Dne 3. dubna udeřila na Kanárské ostrovy bouře Nuria s ničivými nárazy větru. V národním parku Teide na ostrově Tenerife byly zaznamenány poryvy větru o rychlosti 124 km/h, ve městě Vallehermoso na ostrově Gomera dosáhl vítr 119 km/h.

Ve Španělsku se kvůli silnému větru zřítilo elektrické vedení

Na ostrově La Palma byl vyhlášen nejvyšší stupeň meteorologického nebezpečí, což vyvolalo obavy i mezi místními starousedlíky, protože takové situace jsou zde velmi vzácné.

Silný vítr ničil kovové konstrukce, popadané stromy zablokovaly silnice a došlo k rozsáhlým výpadkům elektřiny.

Bouře vedla k pozastavení provozu na letištích. Kvůli pětimetrovým vlnám došlo k výpadkům v námořní dopravě. Na několika místech ostrova Tenerife byly zaznamenány silné srážky – v obci Cruz de Tea spadlo 88 mm srážek a v obci Vilaflor 60 mm.

Dne 4. dubna bouře zasáhla i pevninské Španělsko. V regionu Kastilie-La Mancha přinesl živel silné lijáky, prudký vítr a kroupy. Těžce zasažena byla provincie Albacete – ve městě Albacete pokryla během několika minut ulice a střechy bílá vrstva krup.

Intenzivní srážky poškodily zemědělskou půdu, zejména kvetoucí mandloně v obcích Tobarra, Ontur a Balsa de Ves.

V provincii Cuenca v obci Belmonte se prohnalo tornádo, které poškodilo budovy, stromy a solární panely. Naštěstí nedošlo ke zraněním.

V regionu Andalusie si tornádo, které se přehnalo nedaleko města Sevilla, vyžádalo tři lidské životy. Živel zničil sklad, který se změnil v hromadu trosek.

Následky tornáda, které se zde prohnalo, region Andalusie, Španělsko

Indonésie

Začátkem dubna zasáhl Indonésii ničivý živel – přívalové deště vyvolaly rozsáhlé záplavy a sesuvy půdy v několika regionech země. Řeky, které se vylily z břehů, zaplavily obytné oblasti a poškodily infrastrukturu. Nejvíce postiženy byly ostrovy Jáva, Sumatra, Sulawesi a provincie Aceh.

Místy dosahovala hladina vody až 1,5 metru. Stovky lidí byly nuceny evakuovat se a některé vesnice zůstaly zcela odříznuté od okolí. Sesuvy půdy poškodily domy a zablokovaly silnice.

Sesuv půdy v blízkosti budovy, ostrov Jáva, Indonésie

Dne 3. dubna v okrese Mojokerto, provincie Východní Jáva, došlo v turistické oblasti na trase Pacet – Kengar k mohutnému sesuvu půdy, která zasypala asi 50 metrů dlouhý úsek silnice.

Proud bahna, kamenů a vyvrácených stromů se zřítil přímo na dvě projíždějící vozidla a strhl je do hluboké rokle. Následkem toho zahynulo 10 lidí.

Demokratická republika Kongo

Od 4. dubna zasáhly hlavní město Demokratické republiky Kongo Kinshasu přívalové deště. Výsledkem bylo, že ve 13 z 24 čtvrtí sedmnáctimilionového megaměsta došlo k náhlým záplavám a sesuvům půdy.

Podle údajů k 7. dubnu si katastrofa vyžádala nejméně 33 obětí na životech.

Řeka N’djili, která protéká celým městem, se vylila z břehů, poškodila stovky budov a zaplavila hlavní státní silnici. Kvůli tomu bylo přerušeno dopravní spojení s mezinárodním letištěm N’djili a pro pomoc uvázlým cestujícím musely být nasazeny nouzové trajekty.

Ničivá povodeň ve městě Kinshasa, DR Kongo

Mnoho řidičů strávilo celou noc ve svých autech a obyvatelé byli nuceni pohybovat se po zcela zaplavených ulicích na kánoích nebo plaváním. Ve městě došlo k rozsáhlému výpadku elektřiny a dodávek vody.

Rusko

Dne 5. dubna zasáhly několik regionů Sibiře – Krasnojarský a Altajský kraj, Irkutskou, Kemerovskou a Novosibirskou oblast, Republiky Chakasii a Altaj – ničivé bouře.

Nejvíce postiženy byly Krasnojarský kraj a Republika Chakasie.

Místní obyvatelé přiznávají, že takové řádění živlů ještě nikdy nezažili. Vítr s nárazy až 35 m/s porážel stromy a autobusové zastávky, vytrhával lavičky ze země, převracel popelnice, strhával reklamní tabule a zábradlí. Trosky, větve, odpadky a vše, co nebylo dobře upevněné, létalo ulicemi. Výsledkem byly desítky zraněných včetně vážných případů. Jedna žena během bouře zemřela po pádu z balkonu.

Silný vítr strhl střechu z vícepodlažního domu, trosky poškodily spodní patra a vyrazily okna, Rusko

V Krasnojarském kraji silný poryv větru utrhl velký kus střešní krytiny, který prorazil střechu automobilu. Na zahradách u domů vítr vyrvával dveře a odnášel skleníky.

Následkem řádění živlu došlo k četným vzplanutím přírodních požárů.

V Chakasii byl vyhlášen stav nouze. V Irkutské oblasti se požár rozšířil na obytné domy.

Během jediného dne bylo v Krasnojarském kraji zaznamenáno celkem 119 požárů. V blízkosti krasnojarského letiště byly pozorovány ohnivé víry a lidé byli evakuováni z nebezpečných oblastí.

Následky přírodního požáru, který se rozšířil na obytné budovy, region Chakasie, Rusko

Bouře zanechala desítky tisíc obyvatel regionu bez elektřiny.

USA

Od 2. dubna zasáhl centrální oblasti USA mohutný bouřkový systém.

Během dvou dnů, 2.–3. dubna, se zemí prohnalo 68 potvrzených tornád včetně tří mimořádně silných – kategorie EF3.

Šlo o jednu z nejsilnějších tornádových vln za poslední roky.

Národní meteorologická služba vydala během těchto dvou dnů téměř 300 varování před tornády.

Ohroženo bylo více než 15 milionů lidí.

Celkově bylo od začátku roku 2025 v USA vydáno už přibližně 1 000 varování před tornády. Jde o druhý nejvyšší počet v celé historii meteorologických pozorování v zemi.

Do epicentra nejsilnějšího tornáda EF3 se dostalo město Lake City ve státě Arkansas. Živel ničil domy a rozhazoval auta jako hračky.

Převrácená auta a popadané stromy – následky ničivého tornáda v USA

V Carmel ve státě Indiana vítr strhl rádiovou věž a serval fasády budov. V Brownsburgu se zřítil sklad, pod jehož troskami zůstali uvězněni tři lidé.

Ve státě Tennessee zahynulo nejméně pět osob, z toho tři ve městě Selmer, kde tornádo s rychlostí větru až 257 km/h zničilo celé čtvrti.

Ve státech Tennessee, Mississippi a Arkansas byl bouřkový systém doprovázen velkými kroupami o průměru až 7,5 cm, které poškodily fasády a střechy domů a rozbily okna aut.

Následky silné bouře ve státě Tennessee, USA

Do rána 3. dubna zůstávalo bez elektřiny více než 280 000 odběratelů v Indianě, Ohiu, Kentucky a Arkansasu.

Dalším úderem pro region se staly náhlé záplavy. Bouřkový systém, sevřený mezi dvěma oblastmi vysokého tlaku, přinášel do centrální části země čtyři dny nepřetržité lijáky, čímž způsobil skutečnou „povodeň generace“.

Zvláště vážná situace nastala v Tennessee, Arkansasu a Kentucky, kde během jediného dne spadlo téměř měsíční množství srážek.

V Memphisu ve státě Tennessee spadlo během jediného dne 139 mm deště. Jde o rekordní hodnotu pro duben od začátku měření v roce 1872.

V Arkansasu na severu státu způsobily přívalové deště vykolejení několika železničních vagónů. Ve městě Little Rock byla kvůli náhlým záplavám poprvé v historii vyhlášena mimořádná situace.

V Kentucky voda zaplavila silnice, strhla mosty a odřízla několik obcí od okolního světa. Okres Owen zažil největší záplavy za poslední desetiletí – hladina řeky ve městě Monterey dosáhla 17,37 metru a překonala historické maximum z roku 1937. Bouře zanechala desítky tisíc obyvatel regionu bez elektřiny.

Katastrofální záplavy ve státě Kentucky, USA

Vodní proudy ve městě Frankfort byly natolik silné, že strhly školáka, který šel na zastávku autobusu. Zachránit ho se nepodařilo.

V okrese Franklin byly pozorovány trosky velké budovy, které unáší řeka.

V některých oblastech údolí řek Mississippi a Ohio, které bouře zasáhla, platil po tři dny po sobě nejvyšší, čtvrtý stupeň rizika přívalových záplav, což je mimořádně vzácné i v období vrcholící sezóny tropických hurikánů, která v USA trvá od 1. června do 30. listopadu.

Nepřetržité deště výrazně zkomplikovaly práce na odklízení následků ničivých tornád.

Ani poté, co smrtící tornáda a přívalové lijáky ustaly, však hrozba nezmizela – ve městech na Středozápadě a Jihu USA hladina řek nadále stoupala. Lidé byli nuceni opustit své domovy a utíkat před narůstajícími záplavami.

Zaplavené ulice po přívalových deštích ve státě Kentucky, USA

Živel si vyžádal nejméně 25 obětí na životech v sedmi státech.

Mnozí dnes v sérii katastrof vidí stopy technologií – klimatické zbraně, umělé zásahy, zlý úmysl někoho v pozadí. Lidé hledají viníky v naději, že vše ustane, jakmile ti, kdo údajně ovládají počasí, přestanou mačkat tlačítka.

Jenže katastrofy nejsou spiknutí ani trest. Jsou logickým důsledkem cyklických procesů, které lze měřit, pochopit a předpovědět. Jsou to přesná data potvrzená vědou.

Teprve až začnou média mluvit pravdu — nic neskrývat, nevymýšlet si, nedeformovat realitu, ale podávat věci tak, jak skutečně jsou — a otevřeně informovat o všech hrozbách, které jsou stoprocentně reálné, tehdy celý civilizovaný svět rychle pochopí, jak vážná je situace, a zaměří pozornost společnosti na vědu, na podporu těch vědců, kteří dokáží vysvětlit, co se děje, a jsou schopni najít řešení.

Máme všechno: technologie, znalosti, zdroje. Zbývá jediné — spojit to všechno kvůli tomu, na čem skutečně záleží: naší budoucnosti.

S videoverzí tohoto článku se můžete seznámit zde: