V uplynulém týdnu došlo v USA k tragédii – k náhlým a katastrofálně silným záplavám, na které nebyly připraveny ani úřady, ani obyčejní lidé. A to v zemi, která má k dispozici vše potřebné: systém předpovědi katastrof a varování obyvatelstva i technické možnosti pro nouzovou reakci.
Ve skutečnosti, pokud se na klimatickou situaci podíváme rozumně a poctivě, nevypadá nijak optimisticky. Zatím nevidíme žádné známky zlepšení. Naopak – situace se nadále zhoršuje.
Podrobnosti o smrtících záplavách v USA a dalších událostech uplynulého týdne, od 2. do 8. července 2025, najdete v tomto článku.
Stát Texas v USA zažil jednu z nejničivějších přírodních katastrof ve své historii. V noci na 4. července zasáhly centrální oblasti silné lijáky: během jediného dne místy spadlo více než měsíční množství srážek – až 250 mm. Intenzita deště dosahovala až 100 mm za hodinu. Řeky se prudce vylily z břehů a během několika minut zaplavily obydlené oblasti.
Zvlášť silně byl zasažen okres Kerr, který leží v údolí řeky Guadalupe. Hladina vody tam dosáhla druhé nejvyšší úrovně za celou dobu pozorování.
Smrtící záplavy ve státě Texas: řeka Guadalupe se prudce vylila z břehů a připravila o život více než stovku lidí, USA
Obyvatelé uváděli, že nedostali žádná varování. Protože v okrese chybí systém varování před záplavami, neprobudil je zvuk sirén, ale rachot rozbouřeného živlu.
Smrtící vlna vysoká přibližně 6 metrů smetla vše, co jí stálo v cestě, ničila domy i silnice. Začala okamžitá evakuace obyvatel.
Zvlášť tragická byla situace v letním táboře pro dívky Mystic, který se nacházel na břehu řeky. Voda děti překvapila ve spánku, když spaly ve svých chatkách. Mnohé z nich zůstaly uvězněny bez možnosti úniku. Spojení s táborem bylo zcela přerušeno a stržené silnice znemožnily záchranářům přístup. Podle oficiálních údajů zde zahynulo 27 dětí a nejméně dalších 5 je stále nezvěstných.
Pátrací a záchranné operace za účasti stovek specialistů, vojenských vrtulníků Black Hawk a kynologických týmů probíhaly v Texasu několik dní. Z oblasti katastrofy se podařilo zachránit více než 850 lidí, mnozí byli evakuováni letecky.
Následky ničivých záplav ve státě Texas, USA
Podle údajů k 8. červenci si živel vyžádal 129 obětí v šesti okresech státu. Osud dalších 170 lidí zůstává neznámý.
Místní úřady přiznaly, že katastrofu takového rozsahu neočekávaly, a proto nebyla provedena preventivní evakuace obyvatel.
6. července zasáhl ostrov Tchaj-wan tajfun Danas. Už při jeho přibližování čelily pobřežní oblasti silnému větru, dešti, záplavám a sesuvům půdy.
Bahnotok zasáhl rybářskou osadu a smetl vše, co mu stálo v cestě. Auta plula ulicemi jako lodě.
Kolem půlnoci téhož dne zasáhlo oko tajfunu okres Ťia-i v oblasti městečka Budaj — poprvé za 120 let sem dorazil tropický cyklon. Pro západní pobřeží Tchaj-wanu, které tajfuny téměř nezasahují, byl Danas skutečně anomálním a ničivým jevem.
Zvlášť těžce byl zasažen jih ostrova: v okrese Jün-lin byly zaznamenány nárazy větru přes 217 km/h.
Ve městě Tchaj-nan živel zcela zničil slavnou bránu chrámu Nankunšhen Dajtchien-fu, jejíž masivní konstrukce převyšovala čtyřpatrovou budovu.
Tchaj-wan po úderu živlu: zničena brána jednoho z největších chrámů ve městě Tchaj-nan — Nankun-šeng Dajtchien-fu
V okrese Pching-tung spadlo za dva dny 636 mm srážek — to je téměř dvaapůlnásobek měsíčního průměru (průměrný červencový úhrn činí 259,2 mm).
Téměř 700 000 domácností po celém Tchaj-wanu zůstalo bez elektřiny.
Podle Hlavního centra pro reakci na přírodní katastrofy si tajfun Danas vyžádal dvě oběti na životech a více než 500 lidí bylo zraněno.
Poté, co zeslábl na tropickou bouři, zasáhl Danas čínskou provincii Če-ťiang, pokračoval dále do vnitrozemí a jeho vliv v podobě vydatných srážek se rozšířil téměř 1 500 km od pobřeží.
Dne 7. července v 11:05 místního času došlo na ostrově Flores v Indonésii, provincie Východní Nusa Tenggara, k mohutné erupci sopky Lewotobi Laki-laki.
Erupci doprovázel ohlušující hukot a pyroklastický proud. Sloup popela vystoupal až do výšky 18 km nad vrchol sopky a kvůli silnému větru se žhavé částice rozptýlily až do vzdálenosti 5 km. Vesnice Kringa, Hikon, Odžang, Timutava a Udekduen, ležící na svazích hory, se na 15 minut ponořily do naprosté tmy a byly zasypány hustou vrstvou sopečného popela, písku a štěrku. V oblasti, která již dříve trpěla nedostatkem pitné vody, se situace ještě zhoršila kvůli jejímu znečištění sopečnými výrony.
Lidé ve spěchu opouštějí nebezpečnou oblast po erupci sopky Lewotobi Laki-laki, Indonésie
Místní obyvatelé uvedli, že tato erupce byla silnější než předchozí a začala zcela nečekaně.
Kvůli stoupajícímu popelu, který ohrožoval letecký provoz nad východní Indonésií, bylo uzavřeno několik letišť a desítky letů – včetně spojů na ostrov Bali – byly zrušeny.
Úroveň výstrahy pro tuto sopku zůstává nejvyšší. Úřady varovaly turisty i místní obyvatele, aby se nepřibližovali ke kráteru na vzdálenost menší než 6 km.
Téhož dne večer kolem 19:32 místního času došlo k další erupci, při níž sloup popela dosáhl výšky až 13 km. Erupci opět doprovázel silný rachot a otřesy.
V noci na 2. července zasáhl východní pobřeží Austrálie mohutný bombový cyklon, který způsobil chaos ve státě Nový Jižní Wales. Živel zanechal bez elektřiny více než 40 000 domácností a podniků. Velké Sydney a oblast Illawarra byly zasaženy záplavami, desítky silnic byly uzavřeny. Popadané stromy a výpadky elektřiny přerušily provoz vlaků. Trajektová doprava byla rovněž zcela ochromena.
Následky silné bouře ve státě Nový Jižní Wales, Austrálie
Bouře přinesla prudké nárazy větru: v Královském národním parku byla naměřena rychlost větru 124 km/h, na ostrově Montague 122 km/h.
Na letišti v Sydney kvůli silnému větru fungovala pouze jedna vzletová a přistávací dráha, přičemž asi 150 letů bylo zpožděno nebo zrušeno.
Kvůli hrozbě eroze pobřeží čtyřmetrovými vlnami se ocitly v ohrožení desítky domů v turistických letoviscích Entrance North a Wamberal na Centrálním pobřeží — obyvatelé museli být evakuováni.
V některých pobřežních oblastech dosahovaly vlny až 12 metrů, což výrazně zesílilo erozi pobřeží.
Ve městě Ulladulla a v oblasti Morton spadlo více než 200 mm srážek. Prudký vzestup hladiny řek vedl k rozsáhlým záplavám. V oblasti jezera Berrill bylo během jediné noci zaplaveno kolem 200 domů.
Meteorologové upozorňují, že současný cyklon je jedním z nejničivějších z hlediska kombinace intenzity deště, větru a dopadu na pobřeží. Bombové cyklony se častěji vyskytují na severní polokouli, zatímco v Austrálii jsou vzácné – obzvlášť tak blízko pevniny.
2. a 3. července zasáhlo horské oblasti severovýchodního Turecka nevídané červencové sněžení — sníh napadl v provinciích Rize, Bayburt, Erzurum, Trabzon a Tunceli.
Teploty prudce klesly, místy byly zaznamenány vánice, silný vítr a téměř nulová viditelnost. Pastviny i silnice pokryl hustý sněhový příkrov.
Turecko čelilo anomálnímu přírodnímu jevu – sněžení uprostřed léta
Tento neobvyklý úkaz překvapil i místní starousedlíky – nikdo z nich si nepamatoval, že by zde kdy sníh napadl uprostřed léta.
Vytrvalé lijáky v čínské provincii S’-čchuan vedly k četným záplavám, bahnotokům a sesuvům půdy.
Dne 4. července v okrese Tan-pa v tibetské autonomní prefektuře Kardze zasáhl silný bahnotok vesnice Šen-cu č. 1 a č. 2 – z hor se zřítilo více než 200 000 m³ kamenů a zeminy.
V důsledku toho byly poškozeny obytné domy, elektrické vedení i silniční infrastruktura. Zasaženy byly i zemědělské pozemky.
Čtyři lidé, kteří v době neštěstí pásli dobytek v horách, jsou nezvěstní. Přes 1 700 obyvatel muselo být evakuováno.
Mohutný bahnotok z hor se prohnal čínskou provincií S’-čchuan
Dne 5. července došlo v okrese Tchien-čchuan, prefektura Ja-an, v obci Čcheng-siang k sesuvu půdy na státní silnici č. 318.
Pod sesuvem zůstalo několik vozidel. V důsledku toho tři lidé zahynuli, osud dalších dvou zůstává neznámý.
Dne 4. července zasáhl Tjumeň silný liják s krupobitím. Během dvou hodin deště byly ve městě zaplaveny ulice, obytné domy, parkoviště, obchody i obchodní centra.
Na některých místech sahala voda až po okna prvního patra. Veřejná doprava fungovala s výpadky a po odeznění živlu se na silnicích vytvořily zácpy s nejvyšším stupněm intenzity. Přitom meteorologická stanice ve městě naměřila jen 7 mm srážek.
To znovu ukazuje, že probíhající jevy mohou být velmi ničivé, a přesto extrémně lokální – natolik, že vůbec nespadají do měřené oblasti.
Přívalový déšť ochromil dopravu a zaplavil ulice města Tjumeň, Rusko
Den předtím zasáhlo Išimský rajón silné krupobití s kroupami o průměru až 4 cm, které poškodilo domy, auta i vegetaci.
Dne 4. července se městem Omsk přehnala silná bouře doprovázená lijákem a blesky. Nárazy větru dosahovaly rychlosti až 35 m/s. Ničivý poryv vyvrátil kolem 200 stromů, převrátil zastávky, strhl balkony a části střech, vyrazil okenní rámy. Letící plech prorazil přímo za jízdy autobus. Živel poškodil desítky vozidel a budov a způsobil dopravní kolaps.
Mohutná bouře zasáhla město Omsk, Rusko: popadané stromy, poškozené budovy a auta
Bez elektřiny zůstaly celé čtvrti, částečně bylo narušeno i zásobování plynem.
Během bouře utrpělo zranění pět lidí. Jedna žena byla zraněna a utrpěla šok, když se při odchodu z budovy zřítila část balkonu těsně vedle ní. Další čtyři osoby byly zraněny padajícími konstrukcemi, stromy a kovovými prvky, které strhl vítr ze střech.
3. července se Chabarovsk ocitl pod náporem extrémního lijáku: během 40 minut spadla téměř čtvrtina červencového měsíčního úhrnu srážek – 32 mm (průměrný červencový úhrn činí 137 mm).
Na některých místech se viditelnost kvůli „stěně“ deště snížila na několik metrů. Ulice, dvory i parkoviště byly zatopeny, auta zůstávala uvězněna v rozbouřených proudech.
Nárazový vítr o rychlosti až 20 m/s vyvracel stromy, ničil ploty a strhával reklamní tabule. Tisíce obyvatel zůstaly bez elektřiny.
Silný vítr ve městě Chabarovsk vyvracel stromy a poškodil elektrické vedení, Rusko
Napjatá situace panovala i na severu Chabarovského kraje: ve městě Nikolajevsk na Amuru od začátku července spadlo už 73 mm srážek, přičemž měsíční norma činí 57 mm.
Ještě nedávno, od března do června, se Zabajkalí dusilo v dýmu lesních požárů, které spálily téměř 2,781 milionu hektarů.
A nyní region zasáhly lijáky, které způsobily rozsáhlé záplavy.
Od 30. června do 2. července v Zabajkalském kraji spadlo až trojnásobné množství měsíčních srážek: v obci Usugli 116 mm, v městysi Karymskoje 134 mm, v městysi Kurort-Darasun 198 mm.
Vyschlá koryta řek a potoků se během několika hodin proměnila v divoké proudy, které strhávaly mosty, ničily silnice a způsobily rozsáhlé záplavy i škody.
Obec Uldurga zůstala kvůli rozvodněné řece Kučeger zcela odříznutá od světa: na jaře zde shořel most a nyní voda zatopila i jedinou příjezdovou cestu. Obyvatelé zůstali bez spojení, internetu i zásob v obchodech – a sanitka se k pacientům nemohla dostat.
V obci Darasun místy sahala voda až po pás.
Záplavy rozšířily koryto řeky natolik, že bylo třikrát širší než délka mostu, který se nakonec zřítil. Jeden z domů se kvůli sesuvu půdy ocitl na samém okraji srázu.
Na stanici Darasun byly podemlety koleje Transsibiřské magistrály – hlavní železniční tepny země. Provoz vlaků byl dočasně přerušen.
Železnice na stanici Darasun, která byla zničena prudkými lijáky, zastavila železniční provoz na jednom z klíčových úseků Transsibiřské magistrály v Rusku
Živel dorazil i do hlavního města kraje, města Čita: lijáky zaplavily ulice, silnice se proměnily v bažinu, kde uvízla auta, a v některých čtvrtích došlo k výpadkům elektřiny.
Lidé, kteří zažili silné otřesy – ať už katastrofy v Texasu, nebo jakékoliv jiné živelné pohromy – přirozeně doufají, že už je konec a nic podobného se nebude opakovat.
Jsme zvyklí, že všechno špatné jednou pomine a bude zase dobře. Jenže tentokrát to tak není.
Všechno, co už desítky let pozorujeme, ukazuje, že se situace jen zhoršuje. A zhoršuje se katastrofálním tempem.
A právě tady vzniká paradox. Je nás víc než 8 miliard – tolik chytrých a vzdělaných lidí. Máme reálnou šanci zachránit planetu a zachovat životy. Existují vědci, kteří chápou příčiny dění a nabízejí řešení. Ale bohužel mnoho lidí prostě nechce vidět hrozbu. Protože přiznat si zřejmé znamená zbořit vlastní plány, naděje a představy o budoucnosti.
Totéž platí i pro většinu vědců a politiků – tedy těch, kterým jsme jako společnost svěřili odpovědnost za řešení narůstajících katastrof.
Přátelé, jen se podívejte na svět kolem sebe. Z filmů a knih víme, co je to zombie apokalypsa – když virus promění většinu lidí v zombie a jen hrstka zůstane zdravá.
Tak tedy – žijeme v takové apokalypse, kdy i zdánlivě chytří lidé mluví nesmysly o zcela zjevných faktech.
A veškerá naděje zůstává na těch několika „zdravých“. Podle toho, v jakém světě dnes žijeme, jich je zatím méně než těch „nakažených“. Ano, někdo teď možná nevidí žádné východisko – ale to neznamená, že neexistuje. Někdy se zdá, že se všechno skládá tak, až má člověk chuť to vzdát.
Ale pokud my lidé, pokud opravdu chceme žít, pokud chápeme a vážíme si života – proč bychom to měli vzdát? Kvůli něčí hlouposti a krátkozrakosti? Kvůli něčí zabedněnosti a chamtivosti to máme vzdát? Prostě se otočit a odejít? Jestli máš svědomí, jak budeš žít dál?
Ti, kdo se nenakazili tímto zombie-virem, se nesmí vzdávat. Je třeba žít podle svědomí a neustupovat. Pokud budeme opravdu všichni společně usilovat, dokážeme překonat všechny krize naší společnosti – i tu nejděsivější, klimatickou.
Jako jednotlivci to nezvládneme, ale společně dokážeme mnoho.
Videoverzi tohoto článku si můžete prohlédnout zde:
Přidat komentář