Přehled klimatických katastrof na planetě od 15. do 21. října 2025

Aktivizace sopky na Blízkém východě, která „spala“ 700 000 let.

Silná zemětřesení v jihovýchodní Asii. 

Anomální ohniska výstupu fluid na dně moře v Antarktidě. 

Co může spojovat všechny tyto jevy v různých koutech planety? 

O tom a o nejvýznamnějších klimatických událostech uplynulého týdne, od 15. do 21. října 2025, čtěte dále v tomto vydání. 

Francie

20. října zasáhlo department Val-d’Oise nedaleko Paříže smrtící tornádo. Prohnalo se několika obcemi a zanechalo za sebou vážné škody: převrácená auta, stržené střechy, vyvrácené stromy a poškozené elektrické vedení. Tornádem byly zasaženy obce Ermont, Eaubonne, Franconville, Sannois, Andilly, Montmorency a obec Argenteuil.

Následky ničivého tornáda v departmentu Val-d’Oise, Francie

To zkomplikovalo dopravu na místních silnicích a zanechalo bez elektřiny přibližně 1 700 odběratelů. Obyvatelé domů poškozených vírem byli ubytováni v tělocvičně.

Na staveništi v obci Ermont se zřítily tři velké jeřáby, které rozdrtily automobily a poškodily okolní budovy. Následkem toho jeden člověk zemřel a dalších devět utrpělo zranění, z toho čtyři byli v kritickém stavu. 

Podle údajů Evropské databáze nebezpečných povětrnostních jevů bylo tornádo v Ermontu předběžně zařazeno jako IF2 podle mezinárodní Fujitovy stupnice, což odpovídá rychlosti větru 180–220 km/h. 

Meteorologové uvedli, že ve stejné době byl zaznamenán ještě jeden vír v oblasti obce Chaumont-en-Vexin. Škody, které způsobil, však byly výrazně menší.

Podobné jevy jsou pro department Val-d’Oise vzácné. Poslední tornádo kategorie IF1, které zde vzniklo, bylo méně intenzivní a došlo k němu před více než 20 lety – 16. července 2003 v oblasti letiště Paříž-Charles de Gaulle.

Nový Zéland

21. října způsobily nebezpečné větry a přívalové deště uzavření škol a výpadky elektřiny na Novém Zélandu.

Letecké spoje byly zpožděny nebo zrušeny. Bouře také zastavila provoz osobních trajektů.

Některé státní dálnice byly uzavřeny kvůli povodním a sesuvům půdy.

V zálivu Hawke’s Bay na Severním ostrově převrátil vítr nákladní vůz, přičemž jedna osoba utrpěla zranění.

Nebezpečné povětrnostní podmínky způsobily chaos v hlavním městě Wellingtonu. Rychlost větru dosahovala hodnot hurikánu – 33,53 m/s.

Na Novém Zélandu hurikánový vítr vyvracel stromy a strhával kovové konstrukce

Na jedné z křižovatek ve městě srazil prudký náraz větru ženu na vozovku, její kabelka a věci se rozletěly na všechny strany. Naštěstí projíždějící auta stihla zabrzdit.

V městském parku na svahu hory Victoria – jednom z nejoblíbenějších míst pro procházky a odpočinek – zasáhla muže větev stromu utržená prudkým poryvem větru a způsobila mu smrtelné zranění.

Přestože je Wellington považován za největrnější město Nového Zélandu, proslulé svými kvílícími bouřemi, tentokrát byla jejich síla bezprecedentní i pro místní obyvatele.

Bolívie

16. října způsobil silný déšť s kroupami obrovské škody městu Tarija a jeho okolí.

Následky silného lijáku s kroupami v Bolívii: ulice jsou pod vodou a pokryté silnou vrstvou ledu

Mocné proudy vody zničily zeď budovy Úřadu územního plánování a byl poškozen také centrální trh.

Během několika málo minut se městské ulice a náměstí ocitly pod vodou a byly pokryty tlustou vrstvou ledu; místy dosahovala výška závějí z krup téměř 2 m.

Kroupy nahromaděné na střechách byly tak těžké, že některé střechy nevydržely: zřítily se střechy regionální nemocnice, několika škol a mateřských školek.

Ve venkovských komunitách provincie Cercado živel zničil úrodu a způsobil farmářům značné ztráty.

Brazílie

18. října zasáhl několik regionů na jihu a jihovýchodě Brazílie silný vítr o rychlosti až 100 km/h, který způsobil výpadky elektřiny a poškození budov.

Nejvíce byly bouří zasaženy státy Santa Catarina a São Paulo.

Ve státě Santa Catarina zůstalo bez elektřiny kolem 37 000 odběratelů. Nejhůře postiženo bylo hlavní město státu, Florianópolis, kde nárazy větru dosahovaly 90 km/h.

Během dětského fotbalového turnaje Copa FairPlay vítr zvedl do vzduchu obrovskou stanovou konstrukci a mrštil jí na zem poblíž tréninkového hřiště, což způsobilo paniku mezi lidmi. Akce byla zrušena.

Silný vítr strhl obrovský stan během dětského fotbalového turnaje ve městě Florianópolis, stát Santa Catarina, Brazílie

Další událost se odehrála ve státě São Paulo. Ve městě Ribeirão Preto na Arena Beach Ribeirão během mezinárodního turnaje v plážovém tenisu Sand Series strhl poryv větru střechu z divácké tribuny. Devět lidí utrpělo zranění, jeden z nich vážná.

Ve městě Matão bouře vyvracela stromy a strhla část střechy zdravotnického zařízení. A v Monte Aprazível byl po zřícení části pódia a stanů zrušen hudební festival „Aviva Monte“.

Filipíny

18. října zasáhla tropická bouře Fengshen (známá také jako Ramil) severní a střední oblasti Filipín, kde způsobil přívalové deště, záplavy a sesuvy půdy.

Ostrovy Luzon, Visayas a Mindanao zasáhly živly.

Více než 22 000 lidí bylo nuceno opustit své domovy a uchýlit se do provizorních útulků. Bylo uzavřeno několik státních silnic a zrušeno více než deset letů. Ve dvou provinciích, Quezon a Camarines Norte, byly zaznamenány rozsáhlé výpadky elektřiny.

Záplavy způsobené tropickým bouřkovým systémem Fengshen na Filipínách

V provincii Bukidnon na ostrově Mindanao došlo 18. října po silném dešti k mohutnému sesuvu půdy – v jeho důsledku se zřítila část státní silnice Bukidnon-Davao v oblasti Sitio-Palakapao.

Úsek čtyřproudé silnice se propadl do hluboké rokle. Pod troskami byl nalezen tříkolový motocykl; dva jeho cestující jsou vedeni jako pohřešovaní.

Provoz na trase byl uzavřen a řidičům byly doporučeny objízdné trasy, které prodlužují cestu nejméně o 60 km.

Další tragédie se stala 19. října v provincii Quezon v obci Pitogo: kvůli bouři se obrovský strom zřítil na bambusový dům a úplně jej zničil. Zahynulo pět členů jedné rodiny včetně dvou dětí. Přežil pouze jeden teenager.

Celkem si bouře v zemi vyžádala nejméně 7 obětí.

Malajsie

15. října zasáhla silná bouře okres Kuala Langat ve státě Selangor. Nejvíce postiženy byly vesnice Sijangkang a Kampung Medan.

Starosta jedné z postižených vesnic uvedl, že živel udeřil náhle: nebe bylo jasné a on nečekal, že vítr během pěti minut zničí desítky domů. Podle něj to byla nejděsivější tragédie, jaká jejich vesnici postihla za posledních 50 let.

Bouře vyvolala mohutné tornádo, které strhávalo střechy domů, bořilo zdi a ploty a zkroutilo kovové konstrukce. Vítr vyvracel stromy a sloupy elektrického vedení.

Následky tornáda v okrese Kuala Langat, stát Selangor, Malajsie

Na základní škole se zřítila část střechy, což vyvolalo paniku mezi žáky. V důsledku toho bylo zraněno 11 dětí, dvě z nich vážně, a budova byla označena za nebezpečnou. 1 500 žáků bylo převedeno na distanční výuku.

Bouře také zničila kancelář koordinátora Zákonodárného shromáždění, kde pod troskami zůstala uvězněna žena; naštěstí ji záchranáři rychle vyprostili a převezli do nemocnice.

Celkem bylo poškozeno více než 40 domů, 6 škol a sportovní hala. Značné škody utrpěla i průmyslová zóna.

Írán

Stratovulkán Taftán, který se nachází v íránské provincii Sístán a Balúčistán poblíž hranice s Pákistánem, byl více než 700 000 let považován za vyhaslý.

Podle klasifikace Smithsonian Global Volcanism Program je za „vyhaslý“ označován vulkanický útvar, který nevykazoval erupční aktivitu od konce pleistocénu (před více než 11 700 let) a na základě současných geofyzikálních a petrologicko-tektonických údajů nevykazuje známky obnovení magmatické činnosti.

Výzkum zveřejněný v říjnu letošního roku však ukázal, že sopka jeví známky aktivity. Mezinárodní tým vědců z Číny, Německa a Španělska díky satelitním pozorováním zaznamenal, že se její vrchol během pouhých 10 měsíců – od července 2023 do května 2024 – zvedl o 9 cm, přičemž fumarolické výrony různých plynů dosahovaly objemu až 20 tun denně, což svědčí o probíhající magmatické degazaci. 

Fumarolické výrony jsou plyny a paroplynové směsi unikající z trhlin, pórů a kanálů v blízkosti vulkanických kráterů nebo v oblastech postvulkanické aktivity. Vznikají v důsledku degazace magmatických a hydrotermálních systémů po erupcích nebo v obdobích mezi nimi.

Vývoj deformací vulkanické struktury: srovnání pozorování a modelů, stratovulkán Taftán v Íránu

Absence zpětného poklesu povrchu naznačuje, že tlak v horním hydrotermálním systému vulkánu zůstává vysoký a riziko freatických nebo magmatických erupcí na vrcholu Taftánu přetrvává.

Pozoruhodné je, že deformace nebyla doprovázena ani výraznými srážkami, ani seismickými otřesy – obvyklými spouštěči podobných jevů. To znamená, že zdroj neklidu Taftánu se nachází uvnitř něj samotného. Vědci se domnívají, že příčinou bylo buď hromadění horkých tekutin a plynů v hydrotermálním systému, nebo dočasné magmatické vniknutí.

Seismická aktivita

V uplynulém týdnu otřásla planetou další série silných podzemních otřesů. Naštěstí žádná z těchto událostí nevyvolala tsunami ani nevedla ke ztrátám na životech, avšak mimořádně vysoká frekvence silných zemětřesení vzbuzuje vážné obavy a udržuje obyvatele těchto oblastí v permanentním napětí. 

16. října ve 14:48 místního času došlo v provincii Papua v Indonésii k silnému podzemnímu otřesu s magnitudem 6,6. Epicentrum se nacházelo v okrese Sarmi. Ohnisko leželo v hloubce 18 km.

Poškozené budovy po silném zemětřesení M6,6 v Indonésii

Vážně byly poškozeny desítky budov: obytné domy, několik kostelů, tržnic a infrastrukturních objektů.

Ráno 17. října v 7:03 místního času došlo ve filipínské provincii Surigao del Norte, 13 km od města General Luna, k zemětřesení s magnitudem 6,0. Ohnisko leželo v hloubce 28 km.

Tato seismická událost byla pokračováním celé série silných podzemních otřesů, které souostroví otřásají od konce září, a vedla k částečnému poškození budov.

Zvýšená seismická aktivita byla zaznamenána i v oblasti Drakeova průlivu. Dne 10. října ve 20:29 UTC zde bylo zaznamenáno silné zemětřesení s magnitudem 7,6. Ohnisko leželo v hloubce 8,8 km. O týden později, 16. října v 01:42 UTC, došlo k dalšímu silnému otřesu – s magnitudem 6,3.

Ohnisko leželo v hloubce 10 km. Je důležité zdůraznit, že za celou dobu pozorování v této oblasti byla zaznamenána pouze čtyři zemětřesení s magnitudem vyšším než 7,0, přičemž tři z nich během pouhých šesti měsíců letošního roku.

Antarktida

Při výzkumu mořského dna u Antarktidy bylo učiněno ohromující zjištění. Na dně pobřežní zóny Rossova moře vědci objevili vznik četných míst, kde dochází k výronům tekutin a plynů. Dříve byly takové výstupy fluid vzácné, avšak nyní je jich zjišťováno velké množství, a to i v dobře prozkoumaných oblastech, kde se po celá desetiletí neobjevovaly žádné známky podobné aktivity.

Výstupy fluid na dně oceánu představují oblasti, kde se uvolňují hlubinné fluidní proudy obsahující vodu, plyny (metan, oxid uhličitý, sirovodík) a rozpuštěné látky.

Pro výzkum byly použity moderní metody: akustické skenování z lodi, podvodní videomonitoring a ponory potápěčů. Bylo rovněž zjištěno, že v zónách degazace mohou vznikat biologicky „mrtvé zóny“.

Stopy aktivního výstupu fluid na dně Rossova moře v Antarktidě

Výsledky těchto výzkumů jsou v souladu s údaji o rostoucím geotermálním toku pod Západní Antarktidou, který se projevuje intenzivním táním ledovců odspodu nahoru, stejně jako poměrně rychlým zdvihem zemské kůry v některých oblastech, například v Amundsenově moři.

Tento proces vytváří příznivé podmínky pro rozklad plynových hydrátů a uvolňování plynu, což může souviset s výskytem míst výstupu fluid na mořském dně.

Pokud se podíváme hlouběji na ty klimatické jevy, které jste právě viděli, jde o projevy téhož procesu – zesílení magmatické aktivity planety.

Podle matematického modelu, který představila vědecká skupina ALLATRA, prochází Země nyní obdobím, kdy jádro planety přijímá dodatečnou energii. Ta se ve formě přebytečného tepla přenáší do pláště, kde ohřívá magma a činí ho stále teplejším a pohyblivějším. V důsledku toho se magma začíná rozpínat, narušovat vnitřní struktury a vyplňovat stará koryta a dutiny. Tento tlak se přenáší na litosférické desky – a my pozorujeme růst seismické aktivity i v regionech, kde dříve téměř nebyla.

Každodenní zemětřesení s magnitudem 5,0 se stala běžným jevem. A v poslední době sledujeme trvalý nárůst počtu událostí s magnitudem 6,0 a vyšším.

Situaci zhoršuje znečištění oceánu mikro- a nanoplasty, které narušují tepelnou vodivost jeho vod. Oceán je přirozeným chladicím systémem planety. Nyní se však jeho schopnost odvádět teplo od přehřívajících se desek snižuje, což přímo ovlivňuje zesilování jak klimatických, tak geodynamických katastrof.

Proces, který probíhá pod našima nohama, lze doslova přirovnat k varu uvnitř uzavřené nádoby, tedy zemské kůry naší planety.

Co si myslíte, že se stane, když hodíte uzavřenou láhev s vodou do ohně? Po nějaké době exploduje.

Takový negativní scénář je však v současnosti možné nejen předvídat, ale i zabránit mu. Jsme schopni kontrolovat vulkanickou aktivitu – například prostřednictvím plánované degazace a vytváření umělých kanálů pro uvolnění tlaku v zemské kůře. To všechno je možné už dnes.

Hlavní otázka však netkví v technologiích, ale v nás samotných.

Jako lidstvo máme všechno, snad kromě jednoho – zdravého rozumu použít dostupné poznatky. 

Nejdůležitější je teď zodpovědnost, zodpovědnost každého člověka, zdravý rozum a střízlivý pohled na aktuální dění.

Pokud chápeme, co se děje, vidíme souvislosti a víme, jak tomu zabránit, ale dál mlčíme, pak se stáváme spolupachateli toho, co se blíží.

Jak to lidem předat? Velmi dobrá otázka. Nemlčet. 

S videoverzí tohoto článku se můžete seznámit zde: