Přehled klimatických katastrof na planetě od 10. do 16. července 2024

Tento týden Země zažila celou řadu kataklyzmat, které zanechaly stopy po celém světě. Katastrof bylo tolik, že jsme se rozhodli zaměřit pouze na ty nejzávažnější události, ke kterým došlo v Evropě od 10. do 16. července. A také se dozvíte, co může lidstvu pomoci přežít v hrozícím klimatickém chaosu.

Bouře a tornádo

Od 11. července 2024 zasáhly evropské země nejsilnější bouře.

Několik dní byly bouřky, lijáky, silný vítr, kroupy, a dokonce i tornádo.

Na Slovensku byl kvůli silné bouři přerušen a poté zrušen jeden z největších domácích hudebních festivalů Pohoda, který se konal pod širým nebem na trenčínském letišti.

12. července silný vítr zničil konstrukci jeviště. V té době bylo poblíž několik stovek lidí. Záchranáři museli pátrat po obětech pomocí služebních psů a termokamer. Podle Zdravotnické záchranné služby bylo ke 14. červenci zraněno 29 lidí.

Větrem poškozená konstrukce pódia na festivalu Pohoda, Slovensko

Poškozeny byly také prodejní stánky a kiosky s jídlem a pitím.

Na západním Slovensku zanechala bouře bez elektřiny 135 tisíc domácností. Na jihu země byly poškozeny železniční tratě. Mezinárodní vlaky směřující do Budapešti a Prahy byly odkloněny na jiné trasy.

V Německu byla také 12. července přírodním živlem vážně postižena téměř třetina země. Škody byly způsobeny spolkovým zemím jako Bavorsko, Bádensko-Württembersko, Severní Porýní-Vestfálsko, Dolní Sasko a Sasko. V regionech Horního Bavorska a Švábska byly zaplaveny sklepy a ulice a popadané stromy komplikovaly dopravu

Popadané stromy zkomplikovaly pohyb vlaků ve spolkové zemi Bavorsko, Německo

Ve městě Calw v Bádensku-Württembersku kroupy poškodily střechy domů a padající strom srazil dítě na zem. V oblasti Bodamského jezera v Horním Švábsku bylo úderem blesku poškozeno několik domů. Ve městě Telgte v Severním Porýní-Vestfálsku způsobila událost podobná tornádu vážné škody v průmyslové oblasti.

Ve městě Nordhorn v Dolním Sasku silné deště zaplavily místní kliniku, což vedlo k nutnosti uzavřít oddělení pohotovosti. Dům s pečovatelskou službou v jižním Dolním Sasku byl poškozen větrem. Ve stejný den bylo v Rakousku meteorologickou službou UBIMET zaznamenáno 190 000 úderů blesků.

Na jezerech spolkové země Korutany musely záchranné složky zachraňovat plavce a surfaře, kteří se kvůli silným vlnám nemohli dostat na břeh. Ve spolkové zemi Tyrolsko byly kvůli sesuvům půdy uzavřeny některé silnice.

Silničáři ​​odklízejí silnice po sesuvech půdy ve spolkové zemi Tyrolsko, Německo

Na vídeňském letišti bylo kvůli povětrnostním podmínkám zrušeno asi 40 letů.

Ve spolkové zemi Vorarlbersko v údolí Rýna došlo k extrémním srážkám: na metr čtvereční se vylilo během několika minut 30 litrů vody. A kroupy zdevastovaly více než 5 000 hektarů půdy. Rakouská pojišťovna odhadla škodu na zhruba 1,2 milionu eur.

Ve Švýcarsku v kantonu Ticino byly pozorovány silné nárazy větru – až 106 km/h. V obci Cadenazzo spadlo za 20 minut téměř 50 mm srážek. V obci Riva San Vitale byly zničeny doky lodí. Ve městě Camorino poničily bouře a kroupy skleníky a zpustošily pole.

Bouře a kroupy přinesly škodu zemědělství v Camorinu, Švýcarsko

13. července zasáhly Slovinsko ničivé bouře. Těžce byly postiženy obce Slovenska Bistrica a Oplotnica.

Podle velitelství civilní ochrany Slovenska Bistrica obrovské kroupy poškodily nejméně 350 budov, mnoho vozidel a solární elektrárny.

Obrovské kroupy ve Slovinsku

Silnými bouřemi trpěli i obyvatelé Běloruska.

Ve dnech 13. a 14. července byly živly zasaženy Grodnovská, Minská, Gomelská a Mogilevská oblast a také město Minsk.

V důsledku toho podle běloruského ministerstva pro mimořádné situace zahynulo 6 lidí, včetně dvou dětí, a 15 lidí bylo zraněno.

Společnost Belhydromet vyhlásila nejvyšší červený stupeň nebezpečí.

Podle očitých svědků z různých regionů bouře zuřily několik minut. Ale i přes to byly následky katastrofální. Vítr o rychlosti až 30 m/s lámal obrovské stromy jako zápalky a vyvracel je i s kořeny. Bylo vyvráceno více než 2 000 hektarů lesa.

Silný vítr lámal stromy jako sirky, Bělorusko

Padající stromy strhly v mnoha případech elektrické vedení a poškodily sloupy. Podle ministerstva energetiky zůstalo v zemi bez elektřiny 2 000 osad.

Do rána 15. července jich zůstalo bez napájení ještě 1 200.

Katastrofa poškodila mnoho domů a budov. Dálkové vlaky nabíraly mnohahodinová zpoždění, lokální vlaky byly zrušeny.

V Brestské oblasti padaly velké kroupy. Velikost některých krup dosáhla 7 cm.

V Brestské oblasti padaly velké kroupy, Bělorusko

Bouře zasáhla dětský tábor poblíž města Rečyca při venkovní akci. Počasí se bleskově změnilo, spustil se prudký déšť.

Jedno dítě zahynulo a šest dalších bylo zraněno v důsledku padajících stromů.

13. července několik tornád zničilo vesnice na severu Litvy.

Obyvatelé okresu Šiauliai se stále nemohou vzpamatovat z prožitých hrůz. Žena a její děti se sotva stačily schovat v altánku, zatímco tornádo ve vesnici Meškiške zničilo jejich dům během několika sekund. Lehce je zranilo rozbité sklo a nábytek odhozený vichřicí.

Ničivé následky tornáda v okrese Šiauliai v Litvě

Meteorolog Gitis Valajka vyjádřil názor, že toto tornádo bylo jedním z nejsilnějších v historii Litvy. Podle předběžných odhadů dosahovala síla větru 60–70 m/s, což odpovídá kategorii F2.

A v sousedním Lotyšsku se poblíž města Olaine ve stejný den přehnalo tornádo přes park solárních panelů, zničilo jej a úlomky panelů zvedlo vysoko do vzduchu.

Tornádo se prohnalo solárním parkem poblíž Olaine, Lotyšsko

O den dříve, 12. července, zasáhla oblast Bauska bouřka s kroupami a proudy vody z oblohy, nárazy větru dosahovaly 31 m/s.

Silný vítr strhl střechu stadionu Bauska a odhodil ji na okolní budovy.

Podle společnosti Sadales tīkls zůstalo v centrální části země bez elektřiny asi 8 800 spotřebitelů.

Anomální vedro a požáry

Extrémní vedra zasáhla východní a jihovýchodní Evropu. Na Ukrajině, v Moldavsku, Rusku, Bělorusku, Maďarsku a také v zemích Balkánského poloostrova padly stovky rekordů. Ve většině zemí byl kvůli vysokým teplotám vyhlášen červený stupeň nebezpečí.

Mapa ukazuje teplotní anomálie v Evropě od 12. do 19. července 2024

Na Ukrajině zavládlo nesnesitelné vedro. Sloupce teploměrů dosahovaly 40-41 °C a přiblížil se tak absolutnímu maximu za celou historii pozorování v zemi. 11. července bylo ve městě Nikolajev zaznamenáno +40,5 °C – absolutní rekord v celé historii pozorování v regionu. Rekordní vedra přišla do země o měsíc dříve než obvykle (nejvyšší teploty na Ukrajině bývají začátkem srpna) a průměrné denní teploty jsou 6–10 °C nad normálem.

Ve městech bylo vedro cítit ještě intenzivněji, lidé sdíleli fotografie, kde byla teplota vzduchu na teploměrech +50 °C a výše.

Horko způsobilo problémy řidičům: uvnitř auta zaparkovaného na slunci dosáhla teplota +75 °C, palubní desky se začaly tavit a někteří lidé ztratili vědomí přímo za volantem.

Kvůli anomálnímu horku se roztavila palubní deska auta, Ukrajina 

Maďarské úřady vydaly varování před silným vedrem po celé zemi. Teplota vzduchu přesáhla průměr posledních let téměř o 10 °C.

V Srbsku se díky tomu, že lidé aktivně zapínali klimatizaci, zvýšila spotřeba elektřiny stejně jako v zimě během doby silného chladu.

V některých lokalitách jižního Rumunska, jako je Calarasi v okrese Dolj, se ochlazování vzduchu v domě stalo luxusem kvůli častým výpadkům proudu.

Kvůli vysokým teplotám venku se roztavily kabely a další drobná zařízení v elektrických panelech. Teplota asfaltu dosáhla +69 °C.

Anomálně vysoké teploty v Rumunsku

Podle Národní železniční společnosti CFR SA došlo v celé železniční síti ke snížení rychlosti vlaků v průměru o 20-30 km/h oproti normálu, protože teploty na kolejích překračovaly nebezpečných +50 °C.

Po celé zemi lidé trpěli vedrem ve vlacích: povrchové teploty ve vagónech dosahovaly +37 °C a zvýšená vlhkost a stísněné podmínky jen zvyšovaly diskomfort.

Otevřená okna nepomohla a někteří cestující byli nuceni jet na schodech s otevřenými dveřmi. Dokonce ani ve vlacích vybavených klimatizací technika nezvládala anomální vedro.

Nízké srážky a sucho přivedly k tomu, že v nejméně 6 okresech v Rumunsku, Konstanta, Alba, Dolj, Jasy, Prahova a Gorj, byla voda dodávána podle plánu jen několik hodin denně.

V Albánii bylo dusné vedro, teplota vzduchu ve stínu dosahovala +42 °C. Vláda země požádala Evropskou unii o pomoc při zdolávání rozsáhlých lesních požárů. Nejsložitější situace nastala v horských oblastech, kde se hasičům nedaří požár uhasit kvůli nedostatku speciální techniky.

Rozsáhlé lesní požáry v Albánii

Situace s přírodními požáry je v zemi natolik kritická, že se trest za úmyslné či náhodné zapálení zvýšil na 15 let vězení.

Jih Ruska zasáhlo extrémní horko. Zde poprvé v historii překonala letní špička ve spotřebě elektřiny zimní špičku. Pálící slunce hubí úrodu, vysušuje rostliny a vyvolává přírodní požáry.

U města Novorossijsk vypukl požár 14. července. Plameny se začaly kvůli silnému větru extrémně rychle rozrůstat a šířily se na území přírodní rezervace Utriš a rekreačních středisek Romantik, Morjak a Strojitěl.

Lesní požár poblíž Novorossijska, Rusko

Podle ministerstva pro mimořádné situace bylo evakuováno asi 600 lidí. Shořelo 62 hektarů lesa uvedeného v Červené knize. Na likvidaci požáru byly nasazeny značné síly: tři vrtulníky, letadlo, 84 kusů techniky a více než 300 specialistů.

Nové denní teplotní rekordy byly na Kubáni zaznamenány 16. července. Sloupce teploměrů vystoupaly nad 39 °C. V některých lokalitách lámou vedra rekordy už několik dní po sobě. Ve městech Krasnodar a Armavir bylo zaznamenáno +39 °C, v Anapě – +39,2 °C, v Tuapse – +35,7 °C.

Ve městě Rostov na Donu začaly z horka hynout ryby. V Severní přehradě došlo k velkému úhynu.

Úhyn ryb v důsledku horka v Rostově na Donu v Rusku

Extrémní teploty ohrožují sklizeň zeleniny. Zemědělci bijí na poplach, že v příštích dvou až třech měsících nebude téměř žádná zelenina! Kvůli nesnesitelným vedrům jsou lidé nuceni provádět zemědělské práce v noci, kdy teplota mírně klesne.

V Bulharsku zuří od 15. července více než 200 přírodních požárů kvůli anomálnímu vedru.

Nejvážněji byly postiženy jižní a jihovýchodní části Bulharska. V obci Svilengrad byl nejsilnější požár za poslední desetiletí. Shořelo již více než 40 500 hektarů zemědělské půdy a lesů. Požáry se dostaly velmi blízko k obydleným oblastem a shořelo již 13 domů a několik aut.

Požár ničí dům v Bulharsku

Situace byla velmi napjatá kvůli silnému větru, který neustále měnil svůj směr a přispíval k rychlému a chaotickému šíření požáru.

Vlnu veder v Řecku zhoršují sucha, požáry a nedostatek vody. Kvůli deformaci kolejnic způsobené vysokými teplotami byl pozastavena železniční doprava z města Patras na poloostrov Peloponés. A opravy začnou až po snížení teploty.

Největší nádrž na ostrově Naxos vyschla. Do vyschlých studní místních obyvatel se dostává mořská voda, která poškozuje úrodu brambor.

Největší vodní plocha na ostrově Naxos vyschla, Řecko

Kvůli nedostatku vody zavedly úřady Karpathosu omezení napouštění bazénů a na ostrově Thassos plánují výstavbu odsolovacího zařízení.

Na konci tohoto článku bychom rádi vyvodili následující závěr. Vedro, bouře a další katastrofy ničí infrastrukturu a vedou ke katastrofálnímu nedostatku elektrické energie. Obnova často trvá dny, týdny a dokonce měsíce. Je zřejmé, že lidstvo potřebuje zdroje energie, které nejsou závislé na přírodních živlech.

A takové technologie už existují. Poskytnou lidem potřebnou energii kdekoli na planetě, pomohou nám přežít blížící se klimatický kolaps a také dovedou lidstvo na nový, vyšší stupeň vývoje. Nyní jsme na rozcestí. A hlavní otázka je – co si vybereme? Chaos, utrpení a nakonec smrt? Nebo zavádění nových technologií a rozvoj civilizace?

Odpověď na otázku, jak můžeme situaci změnit, lze najít v dokumentárním filmu „Voda ze vzduchu. Cesta k záchraně lidstva,“ kterou najdete na našem kanálu.

Videoverzi tohoto článku naleznete zde: