Selhání klimatu! 5 největších teplotních anomálií v lednu 2023

Všimli jste si, že se klima stalo nepředvídatelným? V dnešním videu vám ukážeme 5 největších teplotních anomálií z ledna 2023, které dokázaly potvrdit alarmující trend změny klimatu.

Pojďme se na ně podívat krok za krokem, podrobně. Začátek roku byl horký a v celé Evropě padly stovky rekordů. Mnoho zemí překonalo národní lednové teplotní rekordy hned první den měsíce, včetně České republiky, Nizozemska, Běloruska, Lotyšska a Litvy. Klimatolog Maximiliano Herrera označil teplé lednové počasí za nejextrémnější událost pozorovanou v evropské klimatologii. Teploty v polském hlavním městě dosáhly 18,9 °C. Ve Francii více než sto meteorologických stanic aktualizovalo lednové údaje o nejvyšších teplotách vzduchu v historii meteorologických pozorování. Ještě znepokojivější je, jak dalece teploty překročily normál. Ve městech, která by měla být v tomto ročním období pokryta sněhem, byly zjištěny ukazatele, které se obvykle pozorují na jaře nebo v létě. Například ve španělském Bilbau bylo naměřeno kolem 25 °C, což je více než 10 stupňů nad sezónním průměrem, který se obvykle pohybuje kolem 14 °C. Znepokojivý trend byl pozorován také v teplotních kontrastech. Zatímco ve Španělsku neklesla teplota pod plus 18 stupňů ani v noci, v evropské části Ruska se vzduch ochladil na minus 44 (čtyřicet čtyři). A na Sibiř dorazila poměrně extrémní zima. Na meteorologické stanici Tongulach v Jakutsku byla 15. ledna naměřena teplota vzduchu minus 62 stupňů Celsia. To je nové historické minimum pro tuto meteorologickou stanici. O několik dní později se jihovýchodní Evropou opět přehnala rekordní vlna veder. V Bulharsku byl překonán teplotní rekord starý téměř 70 let. Silné mrazy zaznamenaly rekordy také v Asii. 22. ledna bylo v čínské provincii Heilongjiang naměřeno historicky nejnižší teplotní minimum: - 53 °C. Kromě toho byly v Číně pozorovány anomální teplotní kontrasty: od silných mrazů na severu až po letní teploty na jihu.

Zima roku 2023 se zapíše do historie meteorologie také v Kazachstánu, Uzbekistánu a Tádžikistánu. V Kyrgyzstánu se v důsledku abnormálních mrazů pokrylo ledem jezero Issyk-Kul. V překladu z kyrgyzštiny "Issyk-Kul" znamená "horké jezero". Nezamrzlo ani v zimě, ale nevydrželo anomální mrazy v regionu, kdy teploty klesly až na -19 stupňů.

V Pákistánu zasáhla netypická zima i jižní oblasti země. A historická zima v Íránu způsobila, že více než sto tisíc obyvatel země bojuje o vytápění svých domovů. V severních státech Indie trvaly mrazivé teploty několik dní po sobě, což mělo podle zemědělců velmi nepříznivý vliv na jejich úrodu. Ve Fatehpuru v Rádžasthánu se teplota -4,5 °C (minus čtyři a půl stupně Celsia) 17. ledna stala jednou z nejnižších v historii města. Indické meteorologické oddělení (IMD) uvedlo, že počet dní s vlnou chladu v zemi se za posledních deset let zvýšil více než jedenapůlkrát. Co říkají obyvatelé země na letošní zimu?

Nejtěžší situace se vyvinula v Afghánistánu kvůli silným mrazům. Teploty jsou hluboko pod průměrem pro toto roční období. Mnohé zdroje uvádějí extrémní teploty -28 stupňů Celsia. Takové mrazy nepřežilo téměř 160 lidí. A ztráta více než 77 000 hospodářských zvířat představuje další riziko pro milion lidí, kteří zoufale potřebují potravinovou pomoc.

Nebylo snadné shromáždit informace o všech teplotních anomáliích do jednoho videa, ale i díky prezentovaným faktům si lze uvědomit, jak klimatická krize postupuje. Někdo si možná řekne: „No, to je dobře! Někde se otepluje! Ale stojí za to se zamyslet nad tím, jaké to má důsledky.

Jaké jsou příčiny takových změn? Na závěr doporučujeme nahlédnout do zprávy klimatologů, která byla představena na fóru „Globální krize. Naše záchrana je ve sjednocení".