Přehled sopečné a seismické aktivity na planetě od počátku roku 2025

Nárůst klimatických katastrof na planetě vede k tomu, že lidstvo je nuceno přizpůsobit se novým podmínkám a tento proces je stále obtížnější. Začátkem roku 2025 byl pozorován znatelný nárůst vulkanické a seismické aktivity. Právě toto téma bude přezkoumáno v tomto přehledu.

Ostrov Santorini, Řecko

Tisíce lidí ve spěchu uprchly z řeckého ostrova Santorini, a to pomocí jakýchkoliv dostupných dopravních prostředků: letadel, lodí, soukromých jachet, a dokonce i výletních lodí. Do 5. února 2025 přesáhl počet lidí, kteří ostrov opustili, 11 000. Důvodem tak masivního odlivu lidí byl intenzivní zemětřesný roj.

Seismická aktivita v regionu začala 24. ledna. Epicentra zemětřesení se nacházela podél tektonického zlomu, poblíž dvou sopek: Santorini a podmořské sopky Kolumbo, které jsou součástí jihoegejského vulkanického oblouku.

Vzhledem k tomu, že Řecko leží v seismicky aktivní zóně a zemětřesení zde nejsou ničím neobvyklým, nevyvolalo to mezi obyvateli paniku. 1. února však frekvence a síla otřesů prudce vzrostla a během 3 dnů se sopečný ostrov otřásal každých pár minut. Na ostrově Santorini byly zaznamenány sesuvy půdy a praskliny v některých starých budovách.

Roj zemětřesení v blízkosti ostrovů Santorini a Amorgos v Egejském moři během pouhých 4 dnů

Za pouhé 4 dny, od 1. do 4. února, zaregistroval Ústav geodynamiky Národní observatoře v Aténách v oblasti přes 31 000 podzemních otřesů. 

Nejsilnější seismickou událostí byla událost o síle 5,2 stupně, ke které došlo večer 5. února. Ohnisko se nacházelo v hloubce 5 km.

Na ostrově byl vyhlášen výjimečný stav a na pomoc obyvatelům přijeli hasiči a zdravotníci z ostrova Naxos.

Vzhledem k obrovskému množství lidí, kteří se snaží opustit Santorini, byly spuštěny další trajektové služby. Bouře, která začala téhož dne, však evakuaci extrémně ztížila a zastavila nejen pohyb malých plavidel, ale i trajektovou dopravu. V důsledku toho mnoho lidí uvízlo v přístavu na Santorini a čekalo na příležitost opustit nebezpečný region.

Situace na řeckém ostrově je bohužel jen jedním příkladem toho, jak se seismická a vulkanická aktivita začátkem roku 2025 zvýšila.

Island

Island také zaznamenal nárůst vulkanické činnosti.

2. ledna byla v oblasti sopky Grjótagjávatn, která je součástí vulkanického systému Ljósufjöll, zaznamenána série podzemních otřesů trvající přibližně 40 minut. Vědci to spojují s možným hlubokým průnikem magmatu.

Během ledna zde bylo zaznamenáno kolem 100 zemětřesení. Podle Islandského meteorologického úřadu (IMO) došlo k nejsilnějšímu zemětřesení M3,2 16. ledna.

Je pozoruhodné, že k poslední erupci tohoto vulkanického systému došlo v 10. století našeho letopočtu.

14. ledna byl v severozápadní části kaldery Bárðarbunga zaznamenán silný zemětřesný roj.

Zemětřesný roj v oblasti sopky Bárðarbunga, Island

Síla nejsilnějšího z otřesů, k němuž došlo v 08:05 UTC, dosáhla 5,1 stupně. Obzvláště alarmující je skutečnost, že hypocentrum se nacházelo ve velmi malé hloubce – pouhých 100 m.

Podmořská sopka Ahiy, Severní Mariánské ostrovy

Podmořská sopka Ahyi, která se nachází 18 kilometrů jihovýchodně od ostrova Farallon de Pajaros v pásmu Severních Mariánských ostrovů v Tichém oceánu, vykazuje známky aktivace. Vrchol sopky se nachází v hloubce 75 metrů.

Analýza satelitních snímků pořízených 2., 10. a 18. ledna odhalila přítomnost pruhu zbarvené vody, což je charakteristický znak vulkanické činnosti. Dne 9. ledna to potvrdily i podmořské tlakové senzory instalované poblíž ostrova Wake, který se nachází 2 270 km od podmořské sopky.

Byla zaznamenána erupce podmořské sopky Ahyi, Severní Mariánské ostrovy

Erupce sopky Ahyi naznačuje zvýšení endogenní aktivity v regionu, což je velmi znepokojivé, protože se nachází v blízkosti Mariánského příkopu. Zde má zemská kůra minimální tloušťku. Na základě vypočtených modelů, pokud se magmatická aktivita v této oblasti zvýší, je možný průlom magmatu na povrch, což bude mít katastrofální následky pro veškerý život na planetě.

Sopka Ibu, Indonésie

V lednu 2025 vykázala sopka Ibu, která se nachází na ostrově Halmahera v provincii Severní Maluku v Indonésii, prudký nárůst aktivity.

Za prvních 20 dní roku 2025, od 1. do 19. ledna, došlo na Ibu k 1 079 erupcím.

Pro srovnání: za celý rok 2024 bylo zaznamenáno něco málo přes 2000 erupcí.

V blízkosti sopky byla také pozorována deformace zemské kůry a nárůst počtu mělkých podzemních otřesů. 

Pozoruhodné je, že v období od 1. do 15. ledna tohoto roku byly erupce sopky charakterizovány mnohem vyššími emisemi popela, dosahujícími 4 km nad vrchol. To je výrazně výše než úroveň z roku 2023, kdy byla výška sloupů popela asi 1,5 km.

Po nejsilnější erupci 15. ledna byl stupeň nebezpečí zvýšen na maximum – 4.

Úřady oznámily nutnost evakuovat 3000 lidí žijících v šesti okolních vesnicích. Navzdory nebezpečí však mnoho místních obyvatel odmítlo opustit své domovy s odkazem na skutečnost, že jsou na podobné jevy zvyklí a v současné době jsou zaneprázdněni sklizní. K 19.01.2025 bylo evakuováno pouze 517 obyvatel z více než 3000.

Ubytování lidi evakuovaných z nebezpečné zóny sopky Ibu, Indonésie

Sopka Erta Ale, Etiopie

V oblasti hlavního etiopského riftu, který je součástí východoafrického riftového systému, je rovněž pozorována zvýšená seismická a vulkanická aktivita.

Sopka Erta Ale se nachází v poušti Danakil, která leží na severovýchodě Etiopie v Africe. Je známá svým lávovým jezerem, které zde existovalo po většinu posledních desetiletí.

Ale 13. ledna 2025 sopka vybuchla, což způsobilo, že láva nejen zaplnila kráter, ale také vytekla za jeho hranice a poprvé za 20 let se dostala na turistická místa.

Láva tekoucí ze sopky Erta Ale, Etiopie

Sopky Dofen a Fentale, Etiopie

V oblasti vulkánů Fentale a Dauphin pokračuje intenzivní seismická a vulkanická aktivita, která začala 22. prosince 2024. Předpokládá se, že tato aktivita je způsobena magmatem pronikajícím pod zemský povrch. 3. ledna se na sopce Dophin otevřel nový průduch, ze kterého byla silou vyvržena pára, kameny a bahno.

Podle informací poskytnutých Geologickou službou USA (USGS) bylo k 13. lednu v oblasti těchto sopek zaznamenáno 124 zemětřesení o síle od 4,1 do 5,7.

Velké trhliny v zemi způsobené zemětřesením měly za následek poškození infrastruktury a zranění místních obyvatel.

Trhliny na silnicích způsobené zemětřesným rojem, Etiopie

Sopka Kilauea, ostrov Havaj, USA

Na ostrově Havaj (USA) pokračuje erupce sopky Kilauea, která začala 23. prosince 2024.

Od začátku erupce zaznamenala Geologická služba USA (USGS) osm výlevů lávy, z nichž poslední nastal 3. února. Doba trvání erupcí se pohybovala od 14 hodin do 8 dnů.

Sopka Kilauea chrlí lávu a plyny, Havajské ostrovy, USA

Během nejaktivnější fáze erupce stoupaly lávové fontány do výšky až 100 m a docházelo k emisím sopečného plynu. Úlomky sopečných hornin a popel byly objeveny v národním parku Hawaii Volcanoes. V nedalekých osadách byla navíc nalezena tenká vulkanická skleněná vlákna známá jako Peléiny vlasy, která mohou představovat riziko pro lidský dýchací systém.

Sopka Nevado del Ruiz, Kolumbie

22. ledna byla erupce sopky Nevado del Ruiz v Kolumbii viditelná z několika oblastí v její bezprostřední blízkosti. Následně dopadlo velké množství popela ve městech Manizales a Villamaria, která se nacházejí v dosahu 30 km od kráteru.

Silný sloup popela vyvržený sopkou Nevado del Ruiz, Kolumbie

O týden dříve, počínaje 14. lednem, se seismická aktivita v oblasti zvýšila, což se vysvětluje pohybem magmatu a plynů v útrobách země.

Ještě větší hrozbu představují supervulkány. Jejich silné erupce v dávné minulosti způsobily globální katastrofy, které zničily veškerý život na naší planetě. V dnešní době se v jejich obřích kalderách často nacházejí velká města.

Sopka Sakurajima, Japonsko

Sopka Sakurajima se nachází v kaldeře Aira, která je považována za jeden z nejnebezpečnějších supervulkánů na planetě. Od 20. ledna Japonská meteorologická agentura hlásí zvýšenou aktivitu sopky: emise oxidu siřičitého dosáhly 3200 tun za den.

Před koncem ledna došlo k několika explozivním erupcím, při nichž se sloupy popela vznesly až do výšky 2 700 metrů nad kráterem a velké úlomky sopečné horniny vylétly do výšky 1 300 metrů. 

Během erupce, k níž došlo 30. ledna, byly pozorovány sopečné blesky.

Sopečný blesk, supervulkán Sakurajima, Japonsko

Satelitní pozorování GNSS zaznamenala expanzi hlubokých částí kaldery, což mezi odborníky vyvolává vážné obavy.

Supervulkán Campi Flegrei, Itálie

5. února bylo v oblasti italského supervulkánu Campi Flegrei, v bezprostřední blízkosti sopečné kaldery, zaznamenáno zemětřesení o síle 3,1 stupně. Jeho ohnisko se nacházelo v hloubce asi 2 km. Celkem bylo během 5 týdnů od 31. prosince 2024 do 2. února 2025 zaznamenáno 281 zemětřesení o síle až 3,3 stupně.

Zemětřesný roj v oblasti kaldery sopky Campi Flegrei, Itálie

V regionu dochází ke zvýšené seismické aktivitě, která se projevuje nárůstem síly podzemních otřesů.

Současně je zaznamenán nárůst hloubky zemětřesení, což může naznačovat aktivaci magmatického ohniska.

Vědci, kteří sledují supervulkán od roku 1984, zaznamenali v této oblasti postupnou destrukci zemské kůry. Dalším znakem aktivace Campi Flegrei je změna izotopového složení síry ve vulkanických plynech, což naznačuje přísun horkého magmatu z hlubinných rezervoárů, čímž se zvyšuje nestabilita kůry. Stav vulkanické kaldery je čím dál víc alarmující, protože v červené zóně, tedy v jejím bezprostředním okolí, žije téměř půl milionu lidí.

V letošním roce byla aktivní i řada dalších sopek v Kolumbii, Kostarice, Rusku, Indonésii, USA, Mexiku, Japonsku, Itálii, Peru, Vanuatu a na Filipínách. A to zdaleka není úplný výčet.

Tento nárůst seismické a vulkanické aktivity lze vysvětlit několika důvody.

Za prvé, zemské jádro je vystaveno vnějšímu kosmickému vlivu, který mu dodává energii.

V důsledku přeměny této energie na teplo se plášť zahřívá, magma se stává tekutějším, zvyšuje se tok endogenního tepla z hlubin na povrch a vznikají nové magmatické komory.

Za druhé, světový oceán znečištěný plasty již nedokáže účinně odvádět teplo z nitra Země, což rovněž přispívá k akumulaci vnitřní energie planety.

Ze stejných důvodů se zintenzivňují nejen geodynamické procesy, ale i rozsáhlé klimatické změny a kataklyzmata.

Tato dynamika je zcela v souladu s matematickým modelem, který před několika lety představila mezinárodní skupina vědců. A prognózy na rok 2025 nevěstí nic dobrého.

Ale místo toho, aby se lidstvo soustředilo na podstatu problému a nacházelo řešení, dál dělá cokoliv, jen ne to, co je nezbytné pro přežití civilizace.

Videoverzi tohoto článku si můžete prohlédnout zde: