Pondělí 22. července 2024 se podle Evropské klimatické služby Copernicus
stalo nejteplejším dnem na Zemi
a překonalo rekord vytvořený o den dříve v neděli.
Rekordy průměrné denní globální teploty na Zemi:
06.07.2023 — Tp.+17,08 °C
21.07.2024 — Tp.+17,09 °C
22.07.2024 — Tp.+17,15 °С
Graf zobrazující maximální průměrné globální teploty podle European Climate Service Copernicus
Červen 2024 se navíc stal třináctým nejteplejším měsícem v řadě na planetě od začátku sledování počasí.
Východní Asii zasáhla rekordní vlna veder. Už několik dní nepolevují úmorná vedra dokonce ani v noci a brání lidem v odpočinku.
V okrese Jüe-jang v provincii Chu-nan v Číně
byla nejnižší teplota dne +32,4 °C.
Anomální horko se v Číně rozšířilo na rozsáhlých územích
Rekordy minimální denní teploty byly zaznamenány také ve městě Chang-čou v provincii Če-ťiang – +31 °C a v okrese Ťi-an v provincii Ťiang-si – +30,5 °C.
A v Jižní Koreji, ve městě Kangnung v provincii Kangwon, byla 22. července minimální teplota +30,2 °C, zatímco průměrné červencové minimum bylo – +21 °C.
Podle studie britského Mezinárodního institutu pro rozvoj a životní prostředí (IIED) se za posledních 10 let v Jižní Koreji počet dní extrémních veder zvýšil více než 6krát – z 9 na 58 dní.
Počet dní s anomálním vedrem v Jižní Koreji:
v období 1994–2003 - 9 dní
v období 2004–2013 - 17 dní
v období 2014–2023 - 58 dní
20. července se japonské město Šizuoka, prefektury Šizuoka, stalo nejteplejším místem v zemi s teplotou +38,9 °C, což je téměř 10 °C nad normálem (Tmax (průměr) červenec - +29 °C).
Ve městě Naha v prefektuře Okinawa teplota poprvé po 134 letech od zahájení záznamů v roce 1890 dosáhla +36 °C.
A 23. července vydala japonská meteorologická agentura a ministerstvo životního prostředí
varování před úpalem pro 40 ze 47 prefektur v zemi.
Teplotní rekordy jsou zaznamenány v různých prefekturách Japonska
Na několika úsecích železniční trati JR Yosan byla pozastavena doprava vlaků. 21. července na stanici Iyo-Ozu ve městě Ozu City v prefektuře Ehime překročily teploty kolejnic stanovenou hranici 60 °C, a v prefektuře Kagawa byla zaznamenána deformace kolejnic mezi stanicemi Motoyama a Kan'onji.
Extrémní srážky se přitom v té době vyskytly i v jiných oblastech Japonska. 20. července podle Japonské meteorologické agentury napršelo v Tokiu za pouhou hodinu 50,5 mm srážek (měsíční průměr v červenci pro Tokio je 132,4 mm srážek) a ve městě Ócu v prefektuře Šiga, – je to 90 mm, což je více než polovina měsíčního průměru za červenec v regionu (průměrná měsíční norma za červenec v Ócu je 169,9 mm srážek).
20. července došlo na ostrově Kjúšú, prefektura Kagošima k explozivní erupci sopky Sakuradžima.
Výbušná erupce sopky Sakuradžima na ostrově Kjúšú, Japonsko
Kouř a popel z exploze stoupaly do výšky 3,7 km nad kráterem. Velké bloky vulkanické horniny byly rozptýleny v okruhu 2 km.
Stojí za zmínku, že Sakuradžima je součástí kaldery Aira, jednoho z nejnebezpečnějších supervulkánů na planetě. A v posledních letech projevuje zvýšenou aktivitu.
Hlavní město Jižní Koreje Soul a jeho předměstí 19. července vážně poškodily anomální srážky a záplavy.
Místy
za hodinu napršelo více než 88 mm srážek.
Přitom v této oblasti jsou srážky nad 30 mm za hodinu považovány za silné a nad 50 mm za hodinu za extrémně silné.
Jižní Koreu zasáhly extrémní deště
Podle Korejské meteorologické agentury (KMA) intenzita srážek v různých oblastech země byla:
Soul - více než 50 mm
Pchjongtchek - 88,5 mm
Pchadžu - 69,8 mm
Jongčchon - 58,5 mm
A ve městě Pchadžu za dva dny 17. a 18. července napršelo 634 mm srážek. To je téměř polovina průměrného ročního úhrnu srážek (průměrná roční norma - 1 295,8 mm srážek).
Když voda začala rychle stoupat, 5 dělníků uvízlo v pasti uvnitř kontejneru v továrně. Naštěstí byli včas nalezeni a zachráněni.
Podle vládních údajů bylo kvůli vydatným dešťům evakuováno 901 lidí v 8 provinciích.
V Soulu byly kvůli silnému dešti zcela zastaveny oba směry dálnice Dongbu, která spojuje město s provincií Kjonggi, uzavřeny byly i úseky rychlostní komunikace silniční magistrály okresu Nambu.
Na mezinárodním letišti Inčchon bylo zrušeno 25 letů a 4 letadla se musela po startu vrátit kvůli špatnému počasí.
Ráno 17. července došlo v okrese Zigui v okrese I-čchang v provincii Chu-pej k velkému sesuvu půdy.
Podle odborníků je objem sesuté zeminy asi 800 000 m3. To téměř odpovídá objemu jednoho z nejslavnějších mrakodrapů světa – 102patrové Empire State Building v New Yorku. Přibližný objem budovy je odhadován na 1 milion m3.
Sesuv začal na okraji hory, ale brzy se velká část hory úplně sesunula dolů.
Masivní sesuv půdy smetl vše, co mu stálo v cestě, provincie Chu-pej, Čína
Spolu s ním se zřítil 1200 m dlouhý úsek dálnice Wugao Road a také asi 4 hektary citrusových sadů.
V provincii Jün-nan sesuv půdy uvěznil auto na okraji útesu na dálnici.
Lidé měli jen pár vteřin na to, aby se protáhli střešním oknem a okny, aby unikli, než sesouvající se země srazila auto do propasti.
Za chvíli sesuv půdy srazí auto do propasti, provincie Jün-nan, Čína
20. července zablokoval sesuv kamení silnice do 13 vesnic v okrese Shanlin, okres Nan-ning, provincie Kuang-si. Naštěstí nebyly žádné oběti.
Extrémní srážky a záplavy zasáhly rozsáhlé oblasti země.
Voda v nádrži největší vodní elektrárny světa, přehradě Tři soutěsky na řece Jang-c'-ťiang v provincii Chu-pej, vystoupala o 15 m výše než obvykle a dosáhla hladiny 161,1 m.
K 17. červenci v provincii Che-nan překročila hladina vody ve 33 nádržích kritické úrovně.
Aby se předešlo protržení hráze, bylo nutné urychleně vypustit vodu z nádrží.
Voda se valila po proudu a způsobila bleskové záplavy. Někteří obyvatelé v provinciích Che-nan a Šen-si se nestihli evakuovat, protože varování o vypuštění vody přišlo příliš pozdě.
Lidé chodí po pás a po prsa ve vodě během velkých záplav, Čína
Některé domy, auta a zemědělská půda byly zaplaveny nebo zcela zničeny. Záchranáři se ulicemi pohybovali na motorových člunech, aby měli čas vyprostit lidi ze zatopených domů.
V předvečer 16. července ve vesnici Dafengjing, okres Nan-jang, provincie Che-nan,
za jeden den napršelo 606,7 mm srážek – 75 % roční normy srážek
(průměrná roční norma - 800 mm srážek),
což situaci ještě zhoršilo.
Rozsáhlé záplavy v provincii Che-nan, Čína
A ve městě Pao-ti v provincii Šen-si spadlo za 24 hodin téhož dne 182,4 mm srážek, což překonalo místní rekord v denních srážkách. Tato hodnota přesáhla jeden a půl měsíční srážkové normy (průměrný měsíční normál v červenci je 104 mm srážek).
Silné deště zaplavily městskou zoo a zvířata zůstala v pasti. Dne 17. července se zaměstnancům podařilo přesunout malá zvířata, pro velké byly vyrobeny pískové zábrany ve výbězích a vybudovány plošiny. Mohou jen čekat, až voda opadne. I přes snahu zaměstnanců zoo někteří ptáci uhynuli.
Zvířata v zatopené zoo, město Pao-ťi, Čína
19. července se v okrese Zhashui v provincii Šen-si částečně zřítil dálniční most číslo 2 na dálnici Danfeng. Nejméně 25 vozidel spadlo do řeky.
Podle Národního hasičského záchranného úřadu bylo k 21. červenci nalezeno 15 mrtvých a pátrání po desítkách pohřešovaných pokračuje.
Silniční most v provincii Šen-si se částečně zřítil, Čína
Vážně postižena byla také oblast Šen-jang, okres Šang-luo, provincie Šen-si. Silnice byly zaplaveny a dálnice byly uzavřeny.
Vesnice Mandžuli byla v noci zaplavena a voda ji prakticky smetla z povrchu země.
V provincii S'-čchuan způsobily anomální deště silné záplavy a sesuvy půdy v okrese Ya'an v oblasti Aba.
V okrese Jigu v okrese Le-šan bylo zaplaveno 80 % ulic.
20. července ve vesnici Sichuan v okrese Hanyuan způsobil prudký déšť vzestup hladiny vody v řece. Odplaveno bylo 40 domů a zničeny byly také mosty a silnice.
Následky silného deště v provincii S’-čchuan, Čína
K 21. červenci zahynulo 10 lidí a 29 bylo nezvěstných. Pátrací a záchranné akce stále pokračují.
19. července silná písečná bouře zbarvila oblohu ve městě Tun-chuang v provincii Kan-su na matně žlutou barvu.
Písečná bouře zbarvila oblohu do mlhavě žluté barvy v provincii Kan-su, Čína
Silný vítr unášel vzduchem písek a snižoval viditelnost na méně než 100 m.
Dopravní policie zavedla dočasné kontroly provozu na rychlostní silnici Luge G3011, aby byla zajištěna bezpečnost.
Oblíbená turistická oblast v oáze Mingsha s pramenem ve tvaru půlměsíce byla dočasně uzavřena.
20. července zasáhl návštěvníky Velké čínské zdi déšť a silný vítr, který lidem podrážel nohy.
V noci na 22. července zasáhl jižní Čínu tajfun Prapirun, který způsobil silné přívalové deště a silný vítr na ostrově Chaj-nan. Ve 12 městech a okresech spadlo během dne více než 100 mm srážek a ve městě Wan-ning v provincii Chaj-nan přesáhly nárazy větru 38 m/s.
Na trase tajfunu v provinciích Kuang-tung a Kuang-si bylo evakuováno více než 26 000 turistů.
Na ostrově byly pozastaveny trajekty a vysokorychlostní vlaky a dočasně byly uzavřeny pamětihodnosti v oblíbeném turistickém městě San-ja.
Vysokorychlostní vlaky byly zastaveny kvůli vydatným lijákům na ostrově Chaj-nan, Čína
Je zřejmé, že předpověď oznámená na začátku videa se již naplňuje. To je zvláště patrné zejména na příkladu Číny. Země je zachvácena neustálými kataklyzmaty. Berou lidské životy a doslova ničí zemi.
Podle úřadu Národního výboru pro prevenci a likvidaci přírodních katastrof v Číně jen v první polovině roku 2024 zemřelo nebo se v zemi pohřešovalo v důsledku přírodních katastrof 322 lidí a postiženo bylo 32,381 milionu lidí. Ekonomické ztráty z katastrof v první polovině roku 2024 dosáhly 13,042 miliardy dolarů.
Čína má jistě vysokou technickou úroveň. Ale to nestačí k tomu, aby se vyrovnala s rostoucími destruktivními kataklyzmaty. Navíc ztráta potenciálu této země bude pro lidstvo jako celek fatální.
A co je nejdůležitější, kataklyzmata se nezastaví pouze v Číně. V nejbližších letech zničí celou planetu
Náš mezinárodní tým dobrovolníků již několik let každý den monitoruje klimatickou situaci na planetě. Děje se tak s cílem objektivně vytvořit obecný obraz toho, co se děje, a předat jej lidem. A čím déle bude společnost slepá, tím pravděpodobnější bude negativní předpověď pro planetu a celé lidstvo.
Nejčastější otázka v komentářích k videím a článkům o klimatických katastrofách zní: co tedy dělat?
V první řadě je nutné, aby co nejvíce lidí pochopilo, co se s naší planetou děje a co nás v budoucnu čeká. Informace jsou klíčovým krokem při řešení tohoto problému. Právě za tímto účelem jsou vydávány týdenní monitorovací díly a byla organizována série fór a konferencí „Globální krize“, kterou vytvořili vědci společně s dobrovolníky.
Až si společnost uvědomí celou vážnost situace, stane se toto téma nejvyšší prioritou. Tím se sjednotí vědecký potenciál lidstva, což pomůže problém hlouběji prostudovat a najít řešení.
Jelikož je to náš společný problém, musí ho řešit celý svět.
A když lidstvo odstraní klimatickou hrozbu, lidé pochopí, oč lepší, efektivnější, bezpečnější a krásnější je sjednocovat se, než se nenávidět a rozdělovat. To zase umožní vybudovat svět, kde skončí války a společnost se bude rozvíjet a udělá prudký skok ve vývoji.
To jsou velmi reálné vyhlídky, které nyní závisí na tvém rozhodnutí.
Video verzi tohoto článku naleznete zde:
Přidat komentář