Přehled klimatických katastrof na planetě od 19. do 26. června 2024.

USA

Od 20. do 24. června způsobily vytrvalé deště na středozápadě USA historické záplavy, které vedly ke značným škodám a evakuaci obyvatel. V důsledku této katastrofy zemřeli dva lidé. Nejméně na 20 řekách byly stanoveny historické rekordy hladiny vody.

Ve státě Iowa byl vyhlášen stav nouze. Jen 22. června provedli záchranáři 250 záchranných akcí na vodě. Guvernér Reynolds označil situaci za „zdrcující“; mnoho měst zůstalo bez elektřiny, vody a kanalizace, nemocnice a domovy důchodců byly evakuovány a podniky uzavřeny. Oznámení o katastrofách se týkala 25 okresů.

Rozsáhlé záplavy v Rock Valley, Iowa, USA

Ve městě Rock Valley se brzy ráno protrhla hráz, což vedlo k nouzové evakuaci obyvatel. Silnice a nejméně dva mosty byly odplaveny. Městské úřady dokonce zapnuly sirény kvůli tornádu, aby varovaly občany před nebezpečnou situací. Hladina řeky Rock River dosáhla historické úrovně 8,42 metru, což je o 1,52 metru výše než předchozí rekord.

V okrese Lyon vykolejil vlak a devět vagonů smetl příval vody.

Devět vagónů smetl proud vody, Lyon County, Iowa, USA

Povodně poškodily více než 1 900 budov, z nichž stovky byly zcela zničeny. Mnoho měst ve státě zůstalo bez elektřiny, pitné vody a kanalizace. Nemocnice a domovy důchodců byly evakuovány.

Národní meteorologická služba oznámila, že dvě města v Jižní Dakotě postižená záplavami, Sioux Falls a Mitchell, 20.-21. června zaznamenala nejdeštivější dvoudenní období v historii pozorování.

Obrovské škody způsobené povodněmi, USA

Podle železniční společnosti BNSF se 23. června večer v Jižní Dakotě zřítila v důsledku povodní část železničního mostu přes řeku Big Sioux.

V Minnesotě se částečně protrhla přehrada Rapidan a voda se valila proudem do obydlených oblastí. V důsledku povodně byla zničena elektrická rozvodna. Voda také podemlela půdu pod domem na nábřeží a strhla ho do řeky.

Řeka protrhla přehradu Rapidan, Minnesota, USA

Během smrtících povodní došlo v Národní meteorologické službě k velkému výpadku dat. Kvůli tomu neměli meteorologové přístup k důležitým informacím potřebným pro předpovědi počasí a varování před životu nebezpečnými klimatickými událostmi.

Ázerbájdžán

Od 20. června řádily v Ázerbájdžánu několik dní bouře, lijáky a krupobití. Postiženy byly zejména okresy Gazachský, Tovuzský, Šamkirský a město Gandža.

Způsobily značné škody v západních oblastech země. Vítr strhával střechy domů, porážel letité stromy na auta, budovy a silnice. 17 000 odběratelů zaznamenalo výpadky proudu.

Následky ničivé bouře, Ázerbájdžán

Ve městě Gandža proudy bahna zaplavily ulice, mnoho dvorů a domů. V důsledku katastrofy zemřel jeden člověk a osm jich bylo zraněno.

Turecko

V Turecku vypukly rozsáhlé lesní požáry v několika provinciích, jako jsou Çanakkale, Diyarbakır, Mardin, Adana, Bursa, Balıkesir, Izmir, Kahramanmaraş, Siirt a Elazığ, a to za silného větru a vysokých teplot.

Na severozápadě země, v provincii Çanakkale, hasiči bojovali s požárem více než den. Obyvatelé postižených oblastí byli evakuováni na bezpečná místa.

V jihovýchodních oblastech země, v provinciích Diyarbakir a Mardin, požáry začaly hořením strnišť a rychle se rozšířily do vesnic Koksalan, Yazcicegi a Bagacik. Při požárech zahynulo 15 lidí a 78 jich bylo zraněno.

Podle tureckého ministerstva životního prostředí a lesnictví shořelo téměř 15 000 hektarů zemědělské půdy. Mnoho zvířat uhynulo v důsledku lesních požárů. V regionu byla nutná veterinární pomoc.

Turecké vládní Ředitelství pro prevenci a řešení mimořádných událostí (AFAD) nasadilo do boje s požárem více než 1 500 lidí.

Oblasti Turecka zachvácené ohněm

Podle představitelů parlamentu země byla pro boj s lesními požáry vytvořena největší letecká flotila v historii: 105 vrtulníků, 26 letadel a 14 bezpilotních letadel. Turecko se stalo první evropskou zemí, která využívá bezpilotní letouny k boji s lesními požáry. Snímky z dronů pomáhají odhalovat a monitorovat požáry pomocí speciálního softwaru, který byl oceněn Mezinárodní telekomunikační unií OSN.

Vysoké teploty, které se v zemi ustálily, zvyšují počet lesních požárů. Za pouhé 3 týdny, od 1. do 21. června, jich bylo letos zaznamenáno již 399. To je téměř pětkrát více než loni, kdy ve stejném období došlo k 84 lesním požárům. Oproti loňskému roku se v Turecku výrazně zvýšila i plocha, na které v roce 2024 hořelo.

Rusko

Ruské hlavní město zasáhla silná bouře Edgar, která způsobila obrovské lijáky a ničivý vítr s rychlostí do 25 m/s. Během několika minut se Moskva ocitla v chaosu.

Přívalový déšť připomínal spíše tropický liják než srážky typické pro mírné zeměpisné šířky. Za 20 červnových dní v regionu hlavního města spadlo již více než 185 mm srážek, což je nový rekord za posledních 82 let. Meteorologové již označili červen 2024 za nejdeštivější v historii.

Většinu zkázy způsobil hurikánový vítr, který smetl vše, co mu stálo v cestě. Lidé se drželi sloupů a pohybovali se po čtyřech, aby je neodfoukl vítr.

V Moskvě a Moskevské oblasti vítr vyvrátil více než 1 800 stromů, poškodil stovky aut.

Silný vítr v Moskvě a Moskevské oblasti vyvrátil stovky stromů, Rusko

Stržené střechy, poničené ploty, poničená auta a rozbitá okna domů – takový obraz za sebou zanechala bouře „Edgar“.

Podruhé za měsíc se vytvořila tornáda, která zaznamenali obyvatelé „Nové Moskvy“. Krátery byly zaznamenány také v Moskevské oblasti: u měst Istra, Losino-Petrovskij a Lobňa. Je to pro tuto oblast zcela netypický jev. V důsledku bouře zahynuli dva lidé a nejméně 37 dalších bylo zraněno.

26. června havaroval osobní vlak č. 511 na trase Vorkuta-Novorossijsk poblíž stanice Inta v republice Komi. V době nehody se ve vlaku nacházelo 232 osob, z nichž mnohé jely na dovolenou na pobřeží Černého moře.

Příčinou havárie bylo podemletí železniční trati v důsledku anomálně silných dešťů, které trvaly několik dní.

9 ze 14 vozů vykolejilo v plné rychlosti a převrátily se. Tři cestující zemřeli, 70 lidí bylo zraněno, přičemž 10 lidí je ve vážném stavu.

Havárie vlaku v důsledku podemletí železnice, Komi, Rusko

Na pomoc zraněným byl vyslán speciální vlak EMERCOM, protože v neprostupné tajze a bažinách se lékaři a záchranáři na místo nehody nemohli dostat.

Byl také učiněn pokus vyslat do Novorossijska pět vagonů s cestujícími, kteří nebyli při havárii zraněni. Vlak však nemohl pokračovat v cestě kvůli podemletému náspu na jiném úseku trati.

Země Balkánského poloostrova

Dne 21. června došlo k rozsáhlým výpadkům elektřiny v zemích Balkánského poloostrova: v Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Albánii a Chorvatsku. V této oblasti se několik dní držela 40stupňová horka. V důsledku vysokých teplot se výrazně zvýšila spotřeba energie, což přetížilo elektrickou síť a způsobilo její výpadek. Je to poprvé, co v této oblasti došlo k odstávce takového rozsahu.

Rozsáhlý výpadek elektrické sítě v zemích Balkánského poloostrova

To vedlo ke skutečnému kolapsu na Balkáně. V Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny, přestaly jezdit tramvaje a fungovat semafory. Mnoho lidí uvízlo ve výtazích.

V chorvatském Splitu se v celém městě vytvořily dopravní zácpy, které znemožnily průjezd i sanitkám.

Tisíce turistů cestujících do chorvatského Dubrovníku se potýkaly s tím, že všechny rekreační cíle, kavárny a dokonce i supermarkety bylo nutné zavřít. Fotbaloví fanoušci nemohli kvůli výpadkům proudu sledovat zápasy mistrovství Evropy v hospodách. Ekonomiku turistického města vážně zasáhla anomálie počasí.

Ve městě Podgorica v Černé Hoře zůstalo mnoho obyvatel bez vody, protože přestala fungovat čerpadla a vypnutí klimatizace jen zhoršilo následky horka.

Rumunsko zavedlo hmotnostní omezení pro vozidla pohybující se po státních silnicích. Tato opatření jsou nutná, aby se zabránilo ničení povrchu silnic, který se v důsledku anomálních veder začíná rozpouštět a těžká vozidla jej mohou deformovat.

Po vlně anomálních veder se přes řadu evropských zemí přehnala vlna bouřek se silným větrem, přívalovými dešti a anomálně velkým krupobitím.

Elektrárna poškozená velkým krupobitím, obec Doboj Istok, Bosna a Hercegovina

22. června kroupy o velikosti jablka způsobily velké škody v obci Doboj Istok v Bosně a Hercegovině. Poškozeny byly zemědělské plodiny, ovocné sady a skleníky. Poškozeno bylo 12 solárních elektráren. Kroupy potloukly auta, rozbily střešní tašky na mnoha obytných budovách, klinikách, školách a továrnách. Nyní nejsou budovy chráněny před deštěm, což by mohlo vést k ještě větším škodám.

Česko

Ve stejný den se v Česku vyskytly silné bouřky s přívalovým deštěm a velkými kroupami o velikosti až 10 cm.

Velké kroupy v Česku

Na letišti Mošnov vítr dosahoval rychlosti 100 km/h. A v Brně na meteorologické stanici Brno-Žabovřesky za 10 minut spadlo až 25 mm srážek. V Janáčkově divadle během koncertu vytryskla ze stropu voda.

Byly také zatopeny Punkevní jeskyně na Moravě.

Lidé byli tak šokováni tím, co se děje, že hromadné dotazy na počasí způsobily „kolaps“ internetových stránek Českého hydrometeorologického ústavu.

Na webu byla zveřejněna následující informace: „Bohužel pod náporem obrovského množství lidí byl systém zcela přetížen a nejen my, ale i některé další organizace zabývající se počasím v České republice, zaznamenaly problémy s funkčností.“

Francie

Několikadenní vydatné deště a intenzivní tání sněhu v horách způsobily katastrofální škody v národním parku Ecrene ve Francii. Za zmínku stojí, že park byl teprve nedávno obnoven po ničivých povodních v roce 2023.

V noci na 21. června smetla voda a kamení oblíbené turistické místo, vesnici La Berarde, nazývanou Mekkou horolezectví.

Přívaly vody a kamení vyplavují vesnici La Berarde, Francie

Z vesnice nezbylo téměř nic, silnice se staly neprůjezdnými, jediný most spojující La Berarde a Saint-Christophe-en-Ouazan byl zničen a 97 lidí zůstalo uvězněno.

Horolezci, turisté a místní obyvatelé byli včas evakuováni za pomoci 4 vrtulníků. Pevné i mobilní komunikace byly poškozeny, což komplikovalo záchranné operace. Místní obyvatelé jsou zoufalí, protože jejich turistické podnikání bylo živlem zcela zničeno.

Švýcarsko

Silné bouřky a déšť způsobily bleskové záplavy a sesuv půdy na jihovýchodě Švýcarska. Jeden člověk zemřel a dva se pohřešují.

Zaplavené letovisko Zermatt, Švýcarsko

Od 21. června bylo známé švýcarské letovisko Zermatt kvůli rozvodněné řece Vispa zcela odříznuto od světa.

Podle švýcarské vládní meteorologické služby spadlo v tento den 124 mm srážek (průměrná měsíční norma pro červen je 62,3 mm srážek), což činí 2 měsíční normy srážek, z nichž většina spadla za pouhou hodinu. „Taková koncentrace deště se vyskytuje pouze jednou za 30 let,“ uvedl tiskový mluvčí.

Podle Evropské databáze meteorologických rizik bylo v Evropě v letech 2000 až 2004 zaznamenáno 661 případů anomálních srážek a v letech 2019 až 2023 – 29 031 případů, což je 44 krát více!

Tyto informace lze nalézt ve zprávě „O vývoji klimatických kataklyzmat na Zemi a jejich katastrofických následcích“. Uvádí se zde také nesčetné množství faktů, které varují před blížícími se problémy.

Pokud si většina světové populace uvědomí informace uvedené ve zprávě, pak s největší pravděpodobností všechny války ustanou. Lidé si uvědomí, jaký smysl má dělit dům a rozhodovat, kdo je zde nejdůležitější, když ten brzy zmizí. Mnohem lepší je najít společnou řeč a zachránit tento dům společně. Pak si lidé uvědomí, že je mnohem výhodnější, bezpečnější a zajímavější se spojit než bojovat a vzájemně se ničit.

Právě informacemi začínají všechny globální změny. Nyní je důležité je studovat a přinášet do svého okolí.

Bude to obrovský přínos pro zachování vlastního života a života blízkých.

Videoverzi tohoto článku si můžete přečíst zde: