V Jižní Koreji zuří nejrozsáhlejší lesní požáry v historii země. Na letišti v Portugalsku převrátil bouřkový vítr letadla. V Rusku během dvou dnů zasypal Kamčatku sníh, zatímco březen nečekaně přinesl na Sibiř letní teplo.
Největší obavy však vyvolává aktivace sibiřského chocholu – gigantického proudu magmatu, který stoupá z nitra Země.
O tom všem se dočtete v přehledu přírodních kataklyzmat, k nimž došlo během týdne od 19. do 25. března 2025.
Ve třech regionech Jižní Koreje – ve městě Ulsan a provinciích Severní Kjongsang a Jižní Kjongsang – byl vyhlášen mimořádný stav. Jde o pátý případ v historii Jižní Koreje. Země čelí jedněm z nejrozsáhlejších lesních požárů ve svých dějinách.
Požáry, které začaly 21. března, za týden zachvátily více než 38 600 hektarů po celé zemi. K 27. březnu si požáry vyžádaly 28 obětí na životech a 32 zraněných.
Živel poškodil nebo zničil nejméně 2 600 obytných domů, stejně jako továrny, sklady a mnoho hospodářských budov.
V některých obcích se plameny přiblížily až k samotné zástavbě. Podle svědků celé vesnice shořely do základů. Počet evakuovaných dosáhl téměř 38 000 osob.
Nekontrolovaný lesní požár ničí vše, co mu přijde do cesty, Jižní Korea
Domácí zvířata a dobytek museli lidé vypustit na ulici, aby si mohli zachránit život. Mnoho divokých zvířat bylo sraženo auty, když v panice prchala před běsnícím živlem.
V provincii Severní Kjongsang dočasně pozastavila Korejská železniční korporace provoz vlaků mezi stanicemi Uisong a Andong.
Na dálnici Pusan – Ulsan byl zastaven provoz.
Do boje s ohněm bylo nasazeno 9 200 hasičů a záchranářů a 105 vrtulníků. Přes nasazení obrovských prostředků se však požáry dosud nepodařilo zcela uhasit – situaci zhoršují silný vítr a suché počasí.
Dne 19. a 20. března zasáhla Portugalsko silná bouře „Martiño“, která přinesla přívalové deště a vítr dosahoval rychlosti hurikánu – až 33,5 m/s.
Nejvíce postižen byl hlavní metropolitní region Velký Lisabon, kde utrpělo zranění nejméně 8 osob.
Ve městě Odivelas poškodil poryv větru střechu místní základní školy. Na mostě přes řeku Tejo, který spojuje města Lisabon a Almada, byl dočasně zastaven provoz. Kromě toho, na letišti ve městě Cascais silný vítr převrátil několik menších letadel.
Bouřkový vítr převrací malé letadlo, město Cascais, Portugalsko
Následující den, 21. března, zasáhla bouře „Martiño“ už území Španělska. V centrálních a jižních oblastech země způsobily intenzivní lijáky prudké zvýšení hladiny řek.
Ve městě Águilas spadlo během jediné hodiny 70 mm srážek. Areál školy San Juan de las Águilas byl během několika minut zcela zaplaven. Aby byly děti chráněny před vodou, zatékáním a možným zřícením střechy, byly přesunuty do 2. podlaží budovy.
Náhlé záplavy způsobené bouří „Martiño“, Španělsko
A v Madridu se kvůli neustávajícím dešťům stal březen 2025 nejdeštivějším měsícem v celé historii meteorologických měření ve městě.
Od 19. března zasáhly jižní malajský stát Johor silné a nepřetržité deště. Podle Státního výboru pro řízení přírodních katastrof překročila hladina řek v šesti okresech nebezpečnou mez, což způsobilo náhlé záplavy. Některé silnice byly uzavřeny pro veškerý provoz kvůli silnému proudu vody a dva mosty byly poškozeny.
V centru Johor Bahru – druhého největšího města Malajsie – vznikly obrovské dopravní zácpy. V oblasti Kampung Pasir Tebrau stoupla voda tak vysoko, že z domů byly vidět jen střechy. Někteří postižení uvedli, že šlo o nejhorší povodeň, jakou kdy zažili.
Katastrofální záplavy v Malajsii
Ze zatopených domů bylo evakuováno 13 089 osob, které byly umístěny do 95 dočasných evakuačních center.
Výuka byla přerušena ve 20 školách. Dvě školy byly zcela zatopeny.
Podle jedné z učitelek je to poprvé, co její škola čelila tak rozsáhlému zaplavení – voda vystoupala až do úrovně druhého podlaží.
Saúdskou Arábii zasáhlo od 19. března extrémní množství srážek.
V hlavním regionu Rijád spadly během tří dnů tři měsíční normy srážek. Na Mezinárodním letišti krále Khalida spadlo od 21. do 23. března 25,9 mm srážek, přičemž březnový průměr činí 7,4 mm.
A ve městě Džidda, v regionu Mekka, na Mezinárodním letišti krále Abda al-Azíze spadlo během pouhých dvou dnů, 20.–21. března, 24 mm srážek. Obvykle takové množství srážek spadne za celý rok (roční norma je 24,7 mm).
V regionu Asír byly lijáky doprovázeny velkými kroupami, které pokryly horské vrcholy i silnice a proměnily krajinu v zimní scenérii.
Srážky vedly k záplavám v údolích a níže položených oblastech. Byly zatopeny silnice, což způsobilo narušení dopravy. Úřady Saúdské Arábie uzavřely školy v několika částech království.
Silné lijáky zaplavily silnice, Saúdská Arábie
Pro tuto zemi se suchým klimatem byly podobné katastrofy ještě nedávno výjimečným jevem. V posledních letech se však začaly objevovat se znepokojivou pravidelností.
Na Sibiři padly stovky teplotních rekordů. Dne 19. března zažil Novosibirsk nejteplejší den za posledních 102 let. Toho dne vystoupily teploty až na +8,7 °C, zatímco průměrná maximální teplota v březnu je −3 °C. Předchozí rekord s teplotou +7,9 °C byl zaznamenán 19. března 1923.
A už v noci na 22. března mnoho obyvatel probudil silný hluk. Vzbudila je bouře doprovázená hustým sněžením. Pro tuto roční dobu v západní Sibiři, kde obvykle panují ještě mrazy, je sněhová bouře anomálním jevem. Místní obyvatelé se tomu však už nediví – v posledních letech se podobná překvapení počasí objevují čím dál častěji.
Dne 20. března se mezi deseti nejteplejšími místy v Rusku ocitly obce z Republiky Altaj, Krasnojarského kraje, Irkutské oblasti a Chakaska.
Teplotní anomálie v Rusku dne 20. března 2025
V obci Čemal v Republice Altaj byly denní rekordy překonány tři dny po sobě – 19., 20. a 21. března. Dne 21. března vystoupila teplota vzduchu na neuvěřitelných +24 °C, přičemž průměrná maximální teplota v tomto období činí +1 °C.
A dokonce i v noci bylo v mnoha obcích teplo jako v létě. Ve městě Krasnojarsk dosáhla 21. března denní teplota +16,3 °C a ani v noci neklesla pod +9,9 °C. To je celých 22 stupňů nad klimatickým normálem! Průměrná minimální teplota ve městě Krasnojarsk obvykle činí −12 °C.
A v obci Chorinsk v Republice Burjatsko, kde by noční teplota měla být v průměru −9 °C, vystoupila 20. března na +7,5 °C a 21. března dokonce na +10,2 °C.
Od 18. do 22. března se v Republice Burjatsko a Irkutské oblasti vzduch ohříval až na +19 °C, což vedlo k intenzivnímu tání sněhu. Ve městě Irkutsk vystoupila 21. března teplota na +19,4 °C, v Ulan-Ude na +18,7 °C. Výsledkem bylo zaplavení desítek obcí.
V Čeljabinské oblasti způsobilo prudké oteplení nečekaně časný ledový pohyb na řekách Sim a Gumbějka.
Ve městě Aša došlo v důsledku ledových nánosů k prudkému vzestupu hladiny vody, která zaplavila 150 domů. Povodeň začala tak rychle, že mnozí obyvatelé nestihli zachránit svůj majetek ani domácí zvířata.
Náhlá povodeň zaplavila ulice a automobily ve městě Aša, Čeljabinská oblast, Rusko
Z povodňové zóny bylo evakuováno přibližně 170 osob včetně dětí a invalidů. Od 18. března byl ve městě vyhlášen nouzový stav. Místní obyvatelé tvrdí, že si na povodeň takového rozsahu ve městě nepamatují.
Od 23. března zasáhl Petropavlovsk-Kamčatskij silný sněhový cyklon. Během dvou dnů napadlo více než 82 cm sněhu, což je podle slov starosty městského okruhu více než za celou uplynulou zimu.
Petropavlovsk-Kamčatskij byl zcela ochromen: veřejná doprava nevyjela, silnice byly zavaleny sněhem a ti odvážlivci, kteří se pokusili vyjet vlastním autem, uvízli na neprotažených ulicích.
Silné sněžení zablokovalo automobily ve městě Petropavlovsk-Kamčatskij, Rusko
Ze svahu jednoho z kopců v centru města se uvolnila lavina, což situaci ještě více zkomplikovalo. Kvůli sněžení a nárazovému větru došlo ke zpoždění leteckých spojů. Úřady vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, a podnikatele, aby převedli zaměstnance na práci z domova.
V Přímořském kraji došlo během necelých 24 hodin ke dvěma zemětřesením s hlubokým ohniskem. Dne 23. března ve 22:02 místního času došlo k zemětřesení s magnitudem 4,5 poblíž obce Novonežino. Ohnisko se nacházelo v hloubce 475 km. Dne 24. března v 17:57 místního času nastalo zemětřesení s magnitudem 4,4 ve vzdálenosti 145 km jižně od mysu Gamova. Ohnisko se nacházelo v hloubce 560 km.
Kvůli velké hloubce ohniska nebyly seismické otřesy obyvateli regionu zaznamenány a nezpůsobily žádné škody.
Je však důležité poznamenat, že stejně jako na celé planetě, tak i v Přímořském kraji je patrný zřetelný nárůst počtu zemětřesení, což je názorně vidět na grafech.
Graf počtu a tepelná mapa rozložení podle hloubky zemětřesení M3+ v Přímořském kraji, Rusko
Pokud ještě někde zůstávají lidé, kteří pochybují o narůstajících kataklyzmatech, Sibiřané mezi ně rozhodně nepatří – ti to už pociťují na vlastní kůži. Stačí si přečíst místní diskusní skupiny nebo komentáře k novinkám o počasí a je hned jasné: takové změny se tu dějí poprvé, i nejstarší obyvatelé dokonce přiznávají, že nic podobného nikdy nezažili.
Důležitou zprávou je, že vědci objevili příčiny těchto anomálií. Jednou z nich je gigantický magmatický chochol, který stoupá z hlubin Země pod územím Sibiře. Dnes způsobuje přírodní anomálie nejen na Sibiři, ale ovlivňuje i nárůst počtu přírodních katastrof po celém světě.
Aby varovala před nebezpečím, připravila mezinárodní skupina vědců za podpory dobrovolníků zprávu „O hrozbě průlomu magmatického chocholu na Sibiři a způsobech řešení tohoto problému“.
Považujeme za důležité předat tyto informace nejen čtenářům tohoto článku, ale celé světové veřejnosti. Ve zprávě jsou podrobně rozebrány znepokojivé známky aktivity chocholu: tání permafrostu, aktivace bahenního vulkanismu, zahřívání půdy, nárůst seismické aktivity a další. Kromě toho je v ní navržena konkrétní strategie plánované a kontrolované degazace chocholu jako způsob prevence možné katastrofy.
Tato zpráva není pouze vědeckou studií, ale jasným akčním plánem. Jejím cílem je předat klíčové informace státním i soukromým institucím, vědecké komunitě a všem, kteří jsou připraveni jednat, aby pomohli řešit problém rychle narůstajících přírodních kataklyzmat po celém světě.
Videoverzi tohoto článku si můžete prohlédnout zde:
Přidat komentář