Logo Creative Society TVOŘIVÁ
SPOLEČNOST

Život člověka je nade všechno

24. ledna 2021
Komentáře

Život člověka je nejvyšší hodnotou, takto zní první osnova Tvořivé společnosti. Co to znamená v praxi a proč není v dnešním konzumním světě život každého člověka skutečně cenný? Mohou být zájmy společnosti výše než zájmy člověka? Proč vznikají války a jak máme vybudovat svět dobra a tvoření, svět bez válek?

Textová verze pořadu „Tvořivá společnost” 3. část 00:21:56 - 00:30:15 

Život člověka – první osnova Tvořivé společnosti

Igor Michajlovič: A o tom všem je v podstatě řečeno v 8 osnovách Tvořivé společnosti. Řekla jsi, že je máš.

Tatiana: Mám. 

Igor Michajlovič: Pojďme, vysvětlíme, co je to Tvořivá společnost, jednotlivě projdeme tyto osnovy.

Tatiana: Pojďme. První osnova – „Život Člověka”: „Život Člověka je nejvyšší hodnotou. Je třeba chránit Život každého Člověka jako svůj vlastní. Cílem společnosti je zabezpečit a garantovat, že život každého Člověka má tu nejvyšší hodnotu. Není a nemůže být nic cennějšího, než život Člověka. Pokud je cenný jeden Člověk, znamená to, že jsou cenní všichni Lidé!“

Igor Michajlovič: Copak to tak není? A pojďme… úplně první osnova – Život Člověka, nic nemůže být více. A nyní se podívejme na to, proč je v naší době v našem spotřebitelském formátu všechno úplně naopak. Podívejte: zájmy společnosti jsou výš než zájmy člověka, zájmy státu jsou výš než zájmy člověka. Promiňte, přátelé, nerozumím... Ano, rozumím, vím všechno, ale... ale na druhou stranu nerozumím tomu, jak může existovat společnost bez člověka, jak může fakticky existovat stát bez člověka.. Co je tedy nejcennější zde na této Zemi?

Život každého člověka je vzácný


Tatiana: Samozřejmě, že člověk a jeho život.

Igor Michajlovič: Lidský život – je nejcennější, to je to, co musíme chránit. Není a nemůže být nic cennějšího. Není to tak? Je. Existují zde však také záruky života člověka. Správně? A jeho zabezpečení, kdy se my, celá společnost, staráme o Život Člověka. Odsud plyne vše: zdravotnictví, vzdělání, veškeré sociální zabezpečení, řekněme, množství výhod, které jsou zaměřeny na člověka. Tak tedy čím se liší Tvořivá společnost od spotřebitelské? Spotřebitelská je zaměřena na lež, klam, manipulaci a skryté otroctví. A v otroctví se nacházejí všichni, dokonce i ti, kteří si myslí, že vládnou světu. Jsou v otroctví samotného systému, nejsou svobodní. A zde je svoboda, skutečně svoboda.

Igor Michajlovič: Promiň, představ si oligarchu, který může jít nakupovat produkty na trh bez dvacetičlenné ochranky, protože nikdo od něj nic nechce. Lidé k němu jen přijdou říkají: „Děkujeme! Děkujeme, že tak hodně děláte pro společnost!“ Copak to není příjemné? Přijdou a říkají mu: „Poslouchej, vážený, neber si tyto banány! Vezmi si tyto, jsi dobrý člověk, daruji ti to nejlepší. Dávám, protože jsi tak hodně udělal dobrého!“ Bude to člověku příjemné, nebo ne? Správně?

Tatiana: Super, ovšem.

Igor Michajlovič: Nebo jako nyní, jde, má dvacet lidí ochranky, protože ho každý druhý chce zabít, protože okradl všechny, koho jen mohl. Není to tak? (Tatiana: Ano). A sám sebe uvrhl do vězení a chlubí se tím. Jsou spokojeni se životem? Ne, nejsou. Těší je pouze to, že jim někdo závidí. Ale copak je to závist? Pouze hlupáci jim závidí, ti, kteří neví, jak oni žijí. 

Jak vybudovat svět, ve kterém nejsou války

Tatiana: Igore Michajloviči, co se týká hodnoty života, Tvořivá společnost je absolutně mírumilovná společnost (Igor Michajlovič: Absolutně), je to společnost bez válek, protože dnes…

Igor Michajlovič: V Tvořivé společnosti nemůže existovat pojem „válka“. Co je to válka? Ať kdokoliv říká, co chce, válka je ve skutečnosti chamtivost jednoho člověka. Je to nemocný sociopat s takovou nenasytností a pýchou, který zahajuje válku. A vše ostatní jsou záminky, pohádky pro lidi. On chce cizí, proto začíná válku, protože chce vzít cizí. To je všechno.. Chce obrat, okrást lidi, chce je pokořit a udělat svými otroky. Pojďme, podíváme se do historie. Vždyť současná historie spotřebitelského světa… Podívej se, to, co bylo před 6000 lety (Tatiana: Ano, a více…), je prakticky vše vymazáno. Ano?

Tatiana: Ano, to vůbec není, historie začíná později.

Igor Michajlovič: Můžeme najít velmi málo. A kdy začíná celá historie? Právě vytvořením spotřebitelského formátu (Tatiana: Ano), kdy se stal člověk člověku vlkem, když jeden člověk začal dominovat nad druhým. Objevil se feudál a objevil se otrok. Ano? A tady začala historie.

A kdo, řekněme tak, je v naší historii ze všech nejznámější? Nemocní sociopaté. Ve skutečnosti zvířata, ne lidé. Máme historii o lidech? Máme historii o zvířatech: Kdo koho sežral, kolik lidí zničil a tak podobně. A to je naše historie? A na to jsme hrdí? Je to naše minulost a stojí za to si ji pamatovat? Je lepší na to zapomenout a nikdy nevzpomínat. Ne, pamatovat si je třeba, vše je třeba si pamatovat, přátelé moji, abychom nebyli takoví, jak tomu bylo v minulosti, aby se tomuto zabránilo v budoucnosti. Proto pojem „válka“ nemůže být vůbec v Tvořivé společnosti, protože znovu – hodnota života člověka je nade vše. Přece je to tak? (Tatiana: Ano). 

Život člověka a válka – to je neslučitelné

A podívej se znovu. Jeden král chce něco sebrat druhému králi. Ale toto pochopení: „Jeden král chce něco sebrat druhému králi“ – ukazuje se, že ani lidé a člověk vůbec neexistují. Ano? Vše je to tak, biomasa, otroci. Prostě jeden král posílá své otroky na dobytí otroků a majetku jiného krále.

Tatiana: Realizovat své zájmy.

Igor Michajlovič: A kdo jsou ti otroci? To jsou lidé, to jsme my i vy. A námi manipuluje něčí nemocná psychika, něčí chamtivost. No co, není to tak?

Tatiana: Rozhodně ano.

Igor Michajlovič: Tak. Ale v dobrém, kdyby to bylo normální, řekněme lidsky, jak se říká, už ani nemluvím o Tvořivé společnosti, – tak jeden král má proti druhému nějaké, řekněme, výhrady, a tak vyjdou ven a začnou se spolu prát, a my, lidé, z jedné i z druhé strany sázíme. Ještě bychom dokonce i vydělali na této show. No je to tak?

Tatiana: Skvělý scénář.

Igor Michajlovič: Skvělý. Podle mě by to tak mělo být. A na kom to závisí? Na lidech. Když ti král říká: „Jdi a bojuj,“ – no, proč bys měl jít bojovat a někoho zabíjet, příteli můj? Toho krále, který tě tlačí do války, vezměte a tlačte ho před sebou. No je to tak?

Tatiana: Tak to je. 

Igor Michajlovič: Co je to král? Bez družiny není nikdo. Jen nemocné zvíře, které tlačí lidi do války. Co je potřeba udělat? Strkat zvíře před sebou. Vy jste ho vystrkali z jedné strany a ti druzí vytlačí (svého) z druhé strany. A to je vše, máte show, bavte se. Skončí války? Skončí. To je samozřejmě žert, ale v Tvořivé společnosti to není reálné. Proč? Protože veškerá moc patří lidem, protože celé lidstvo je jedna velká rodina.

Tatiana: Samozřejmě.

Igor Michajlovič: Proč bojovat v rodině, když jsou všichni příbuzní a blízcí? No je to tak?

Není nic cennějšího než život člověka

Tatiana: Ano. Víte, prostě je hrozné slyšet, že vůbec ve společnosti existují takové myšlenky, že válka je údajně přirozený stav, přitom se odvolávají na Platóna, který vyprávěl...

Igor Michajlovič: Chtěl jsem právě říct: no to jsou ti všichni – Platóni, Kanti..

Tatiana: Ano, ti všichni filozofové, proto...

Igor Michajlovič: Ano, ano, ano, filozofové, na jejichž dílech později vytvořili ospravedlnění otrokářského systému. No co, není to tak? Přece je to tak. To jsou ti, řekněme, jejichž ústy lidé, ti, kteří vládli jiným lidem, se snažili ospravedlnit své vládnutí, svou krutost a nelidskost. Proto je propagovali. Do dnešního dne se všude studuje zmíněný Platón. Že?

(Tatiana: Ano) Stejně tak Machiavelli (Tatiana: Kant, Hobbes), Kant, Hobbes, ano a všichni ostatní. Proč? Protože právě oni učí spotřebitelskému formátu, říkají, že člověk bez války – to není reálné, člověk stejně musí stále bojovat. Člověk nemusí bojovat, to za prvé, protože není nic cennějšího než lidský život. Je snadné ho vzít – není však možné ho vrátit. Co, není to tak? No jakpak jít proti Bohu? Vždyť nechápou, že za to se budou muset zodpovídat. 

Život člověka je nejvyšší hodnotou

Tatiana: Jak s tím žít, že.

Igor Michajlovič: No momentální radosti jsou mnohem cennější. „Potom – vždyť to bude potom a není známo, zda to bude. A teď, ano, teď jsem poslal spoustu otroků a něco mi přinesli na stříbrném podnose.“ Prostě člověk musí být Člověkem, ne otrokem. Přestat dělat hloupé věci a všechno se změní.

Textová verze pořadu „Tvořivá společnost” 1. část

Textová verze pořadu „Tvořivá společnost” 2. část

Přidat komentář